sobota 26. listopadu 2016

Paper town


Teď právě koukám, že jsem minulý článek popsala jako týden po dovolené, ale nic jsem tam o tom týdnu nenapsala :D Ono není co samozřejmě. Práce, zima, kickbox, pivo a film. Jako každý jiný týden..
No ale přišla sobota 20. a já jsem vstala brzy brzičko ráno. No, dobrá, bylo kolem půl osmé. Odpočívala jsem do osmi a říkala si, že mám ještě čas, než mě vyzvedne Mína s holkama (Zelda a Katniss, což není její jméno, ale její neumíme vyslovit, tak dostala přezdívku) a pojedeme do Paper Townu. Mína zaspala, tak jsem měla času ještě víc. Dala jsem si sprchu a sbalila se do gym tašky jak na týden. Holky mě vyzvedly a šlo se do Starbucks pro kávu, která je pro mě osobně životně důležitá. Naší první zastávkou byly Bear Mountains. Tam jsme zaparkovaly auto a že se půjdeme podívat, kolik stojí bruslení. Jelikož to bylo levné, asi deset babek, tak jsme šly hned bruslit. Docela to tálo, protože to bylo venku a bylo nějakých 15 stupňů, brusle byly tupé, ale i tak jsme si to skvěle užily.
Poté nás čekal dětský kolotoč a hiking na nějakou slavnou plošinu, kterou chtěla Zelda vidět. Hikujeme docela šílený terén, protože nejsme žádná béčka. Zelda s Katniss byly dost pozadu, tak jsme s Mínou chvátaly napřed. Nahoře jsme se sešly, pofotily a šly jsme dál, kde jsme objevily tu plošinu, co Zelda myslela. Mně osobně se více líbila ta, která nebyla ta slavná, neboť jsme tam vyšplhaly po dost náročném hikingu, zatímco na tu druhou se dalo dojít po silnici a byly tam stovky lidí. Pak už jsme se vydaly zpátky. Cesta byla roztomilá, rozhodně to nebyl náročný terén, ale naštěstí se nešlo po silnici pořád. Slunce pomalu zapadalo a my jsme stále nebyly na konci trailu. Nakonec jsme to stihly jen tak tak. Já šla půl cesty sama, neboť mi nebylo souzeno umět chodit pomalu a holky se táhly jak z hospody :D
Dole jsme se rozhodly, že pojedeme k hotelu a po cestě se stavíme na jídle. Tak jsme jely do TGI Fridays, kde bohužel neměli byť salát vegetariánský, tak jsme jeli jinam. Při odchodu nám jedna paní doporučila takovou kavárnu/cukrárnu/restauraci a tak jsme tam jely. Jídlo teda výborný. Holky to završily zákuskem, ale já se udržela a nenechala se zlomit :D
Poté už jsme jely na hotel, udělaly check-in a šly odpočívat. Holky šly pro piva, ale mně se pít nechtělo, tak jsme zůstala na pokoji, dala si dlouhou sprchu a čekala, až se vrátí. pak už jsme jenom relaxovaly, povídaly si, vyhazovala jsem Mínu z postele, neboť se mi tam hrozně roztahovala a pak mě nenechala ani spát v klidu. Hrůza. Já vím, proč nesdílím lože! :D A když jsme konečně usnuly, byla spousta hodin.
V neděli ráno nás probudilo zasněžené ráno a ihned po snídani nás čekal hlavní důvod našeho výletu - najít papírové město. Kdo viděl film Paper Towns, v češtině Papírová města, tak ví, o čem je řeč. Kdo ne, tak ve zkratce je to město, které neexistuje a kdysi sloužilo proti kopírování map. Ráno vesele vyrážíme se zastávkou v Targetu a samozřejmě Starbucks, neboť sbíráme hvězdičky s Mínou :D
Cesta nám utíká, postupně se z trochy sněhu stává regulérní sněžení, které stoupá až po několik centimetrů čerstvého sněhu. Bylo to magické a hlavně jsme byly v autě, takže nám bylo teplíčko a sledovaly jsme tu krásu z vyhřátého auta, s teplou kávou a vánočním rádiem :D Jelikž Agloe je město, které neexistuje, dalo nám trochu práci ho najít. Ale podařilo se. K naší smůle jsme si nezjistili, že ona magická chata byla v roce 2011 srovnána se zemí. Ale i tak jsme odjížděli spokojené. Nakonec jsme vzdaly hledání autobusové zastávky, neboť ta z filmu je stejně v Jižní Karolíně.
Pak už jsme jely zpátky s tím, že se stavíme u nás ve Westchester county na laser tag. Tak si zaplatíme náramky na neomezený laser tag a vnitřní atrakce a poté, co 3/4 zaplatíme, nám Zelda oznámí, že ona nechce. Takže jsme každá utratily 36 dolarů, aby tam ona seděla. No nic, nenechaly jsme si zkazit náladu, nicméně laser tag byl obsazený nějakou oslavou. Zelda mezitím dost znuděná, no ještě aby ne, a najednou nám řekla, že musí být v 9 doma na Long Islandu. Aha. Tak to to jako nevěděla dřív co. Kecy. No nic, tak naštvaný na laser tag a Zeldu to vzdáváme a jedeme se najíst do Cheesecake Factory. Jenže přirozeně tam byla čekačka, což se holkám nechtělo. No, tak jsem se nechala odvést domů a dala si véču doma. Zbytek večera jsem se jen flákala a odpočívala.
Víkend totiž utekl jako voda a mě čekal krátký pracovní týden, díky díkůvzdání o kterém napíšu zase příště. Teda až na pondělí a úterý, to jsem přirozeně nedělala nic, že hrozně pracovala a šla na kickboxing z kterého jsem odcházela značně smutná, neboť jsem věděla, že další se bude konat až za týden...









Žádné komentáře:

Okomentovat