6 týdnů do odletu

Pane jo, to je nadpis jako za mladých časů, když jsem počítala čas do odjezdu v ČR :D

Pátek jsem tak nějak přežila. Večer jsem šla s Terýskem a Karolínou na večeři a pak do kina na the Boy. Těšila jsem se, ale byla jsem zklamaná. Ale ne tolik, jako z Krampuse.. Dojela jsem domů o půl jedné zhruba a šla spát. Nemohla jsem usnout a ráno jsem se probudila v 6:20 a už neusnula. Tak jsem v sedm vylezla, udělala si kafe, oblékla se a v 8 už jsem měla Skype s mou novou rodinou. S dětmi. Malej Parker je boží. Hrozně ukecanej, jsou mu 4 roky a má nádhernou výslovnost, takže jsem mu rozuměla naprosto všechno. Sullivan, té je 18 měsíců (proč jsem měla za to, že 16?..) tak ta se mnou moc neskypovala. Víc jí zajímalo, jak koukat do foťáku :D Ale viděla jsem sníh, zahradu, playroom, kuchyň a obývák a prý typické sobotní ráno :D Mám se na co těšit, to vám povím.. A taky že se těším!

Pak jsem si dala sprchu a běžela do auta, jela jsem vyzvednout Karolínu a jelo se hikovat. Vybrali jsme Iron mountain. Karolína si půlku cesty stěžovala, že nemá ráda hikování, ale stejně ho ráda má. Nahoře jsme si dali sváču a šlo se dolů. Hrozně hikerů tam ten den bylo až to vypadalo chvílemi jako výlet školy v přírodě :D Úplně mrtvé jsme sedli do auta a jelo se domů. Hodila jsem domů ji, pak sebe a abych neusnula, skočila jsem si pro frozen yogurt, pustila si deníky a Originals a šla spát.

Moje auto mě nenávidí

V neděli jsem spala skoro do devíti, NyQuil je fakt borec prášek :D Celý den jsem nedělala nic. Nedařilo sem mi probrat. Když tu najednou byly 4 odpoledne a já musela jet na Cluster meeting. Tak jsem se ustrojila, sedla do auta, skočila pro redbull a jela. Dálka jako prase. Navíc venku šíleně fouká, čekám brzy allert o tornádu... No dojedu tam, jsem tam první, tak mě to moc netěšilo. Koo samozřejmě vyzvídala, tak jí nic neříkám. Pak sme se bavili o mojí nový rodině a o starý a kdy odjíždím a už konečně došel někdo další. Postupně se to tam slejzalo jak na pivo. Bez piva. Řešily se daně. Nuda. Trochu jsme pokecali. Pak mi koo říká, že jí píše má budoucí koo a řešil se můj odjezd. Já psala Katie, Katie psala Rachel, koo psala Rachel, Rachel psala mě :D Až jsem vyslyšela verdikt. Rachel se asi nechtějí platit dvě au pair, protože jedu "domů" už v sobotu 12.3, přestože nám agentura dala času víc... Jsem ráda, že se rozhodla nešetřit tak moc a poslat mě rovnou devátého ráno, protože přijedu alespoň na víkend a nebudu se cítit tak nepřijatě, když by museli oni pracovat :D No nic.

Dojela jsem tedy domů, píši tento článek a začínám se tak nějak i těšit na ten New York, na nový prostředí, na novou family. Když se na to podívám, to co mě v Cali drží/drželo, jsou stejně jen ty děti... Prdelinky moje ! No a zítra zas práce. HD má v pátek volno, tak očekávám také volno, nebo si to vyberu v kuse, protože už mě to nebaví. Nebudu makat pár hodin, když jsem nedovybrala dovolenou. Když už, chci ty dny celé, ne že budu makat ráno a pak budu off, to by se jim líbilo. Chci jít na ranní film za 6 babek a pak něco podniknout. Furt nevím, zda koupit nějakej dárek dětem do NY, když to stejně nebude už nic českého a můžu jim to koupit v NY :D