DNY aneb nejvíc originální nadpis

Úterý a Den sv. Patrika

Z procházky s dětmi

V parku

Abych samozřejmě neporušila svůj spací režim, v 3:40 jsem otevřela oči! Nee já už nemůžu, přísahám... NAštěstí se mi podařilo ještě usnout, ale i tak jsem před šestou ranní byla vzhůru definitivně. Říkala sem to HM, tak doufáme, že se to spraví do konce týdne... No nic, ranní klasika a šli jsme s J. do školy. HM byla s twins doma. Dorazili jsme do školy, předala jsem dítě a vrátila se domů. HM šla běhat. Pak jela do spa. Po cestě jsme se stavili na Buzze (kafe).  Pak mě vyhodila s dětmi v parku a šli jsme se projít s tím, že mi textne a nabere nás až bude hotová. To byl horor. Můj první horor, dvojčata řvala a řvala. Nic nezabíralo, lidi se otáčeli. Hlad neměli, plínky nechtěli. Když jsem jednoho vzala do rukou, uklidnil se, ale pořád řval druhý. No katastrofa. Naštěstí HM nebyla pryč dlouho a zachránila mě. Twins milují auto, usnuli. Oni byli ve skutečnosti celý, ale opravdu celý den, uřvaní a nešťastní. Asi neměli svůj den drobečci. Pak uplynul den a byl čas vyzvednout J. ze školy. Šla jsem pro něj, vrátili jsme se domů a HM nás zavezla nás do parku. Je to takový komplex, muzeum, maják. Bylo to hezké. Poznatek: Líbí se mi američtí pracovníci. Přišli jsme s malým do jedné z budov a nějaká paní se ho hned ujala, ukázala mu takový pracovní list, vyplňovala ho s ním, prostě v čr by naše děti zaměstnanci jen přehlídli a v lepším případě ho vražedně pozorovali, na co hňácne... Nu prošli jsme si celý ten komplex, přírodu, chytla jsem Mexiko (bez srandy, přišlo mi info o roamingu), dala první americké dvě šance, odpočítávala, zakecala se s cizími lidmi, začínám se cítit mnohem lépe. Pak píšu HM že sme hotovi, ona nás vyzvedla. Objednali jsme doma jídlo, sjeli pro něj, gaučingovali a šlo se spát. Všichni jsme doufali, že dvojčátka se zítra zase budou jen a jen usmívat...

Středa a Den, kdy sem poznala nejhorší zaměstnání na světě

Cesta do školy

No, zkrátíme to, ranní rituál proběhl klidně, do školy jsem odešla klidně, začíná se nám ochlazovat. Ten den byl takový nudný, až se nic nedělo. Po návratu ze školy měla dvojčata nap a když se vyspinkala, jeli jsme hledat Social Security Office (SSN). Pobrali jsme sebe a děti a jeli jsme. Viděla jsem kam budu chodit nakupovat, kudy se dostanu do LA, kde je letiště kde se můžu proletět, viděla jsem letiště kde jsem přiletěla. Nu spoustu věcí, ale zpátky k SSN. Dojeli jsme, zaparkovali jsme a zjistili, že tato kancelář není pro nová SSN. Tak bloudíme hledáme jinou, nakonec sme museli až do centra, kousek od HM práce. Tak mě vysadila a kvůli dvojčatům odjela podívat se k sobě do práce. Vlezu do dveří a dva milí černoši: Nové SSN? Říkám ano a oni: no to jste špatně :D Já se viděla někde na provaze, nebo minimálně na telefonu s HM. Ale naštěstí, jen špatné dveře, stejná budova! Tak obejdu budovu, vlezu a milý další černoch mi řekne, co a jak. Vezmu tedy lístek, kouknu na těch zhruba 40 Esmerald a Chuanů a posadím se. Usínám, usínám, deset, třicet, 50 minut pryč.. Čísla nemizí, mexikánci nemizí. Nakonec i na mě přišla řada.Poznatek: Američtí úředníci (až na imigrační) nejsou kokoti! Nebo jsem měla štěstí. Tenhle se mnou vtipkoval, povídal si, byl úúúplně v pohodě. Sme skoro sousedé, vše jsem měla skoro v pořádku a čekám tedy dopis. Pak mě HM vyzvedla, jeli jsme domů a po hodině a půl jsme jeli zas pryč. A nyní se dostáváme k důvodu nadpisu. Jelo se na Velikonoční focení dvojčat. Zpátky do centra. Řeknu vám, zpocené jsme byly všechny tři jak po třech hodinách v posilovně. Dvojčata se usmívat nechtěla, plakala, no hrůza :D Po 40 minutách a 250 uplakaných fotkách jsme opouštěli ateliér. Tohle bych fakt dělat nechtěla!! Práce spočívá v tom, dělat ze sebe kokota a snažit se miminka přemluvit k úsměvu :D Pak sme jeli domů, vyřízené.. Doma sme odpočívali, pak jeli na dortík a do marketu pro zmzliny a jelo se domů. Odpočívali sme a šli spát...

Čtvrtek a Den výplaty

Zapomněla jsem fotit něco jiného než mé dětičky

Krátký nadpis, co? No, po ranním rituálu přišla paní M. s manželem, kteří nám přišli uklidit. Tak uklízeli, já hlídala děti, HM se šla proběhnout. Že jí to baví. Pak se vrátila, tak nějak jsme, asi nic nedělali. Pak šla HM dát sprchu a M. s manželem se přesunuli do obýváku, jenže tam měla dvojčátka nap time. Jeden se vzbudil, druhý spal skoro do konce úklidu. Pak hauskípři odešli, my nakrmili twins, pobalili se a jeli jsme na baby shower. To je prosím nemám tušení co. Moc sem to nepochopila. Byly tam ženské od HM z práce, mimina, jídlo, dárky a konec :D Ale moc milé paní. No dojeli jsme domů, děti nešťastné nechtěly spát. No tak HM šla pro Jaxsona, pak chvíli spaly. Pak šla HM dělat večeři, hlídala sem prcky, přišel HD, dostala jsem první výplatu :D za co jako? :D no nic.. A po večeři sme lenošili, jedli dortík a nanuk. Pak HD s J. jeli někam na adveturu. HM dávala koupat děti, pak sme krmili. Dnes malý snědl 6p před spaním! Normálně mají 4p. Brouček :) Druhý teda snědl sotva 3p :D Nu a ted ležím a odpočívám, čekám na ČR ráno, protože zítra (moje zítra,  vaše dnes odpoledne) jedeme do DISNEYLANDu! So mějte se krásně a myslete na mě, ať potkám Miney a dám si s ní fotečku :D

Poznatky a emoce platné k dnešnímu dni :D

Jsem tu šťastná. Mám super rodinu. Miluji svoje děti. Dolary jsou ošklivé. Letadla přestávají vzlétávat po půl jedenácté. Špatně spím. Chybí mi lidé v ČR. Mám v pokoji moc skleniček, musím je odnést. Stále se budím během noci. Zavádím si rituály (Ráno škola, pak Doktor Who :D, ...) Ještě jsem neviděla jediný můj seriál, kromě ulice. Jdu spát. Zítra jedu do DisneyLandu. Opravdu se tu cítím jako doma. Jsem šťastná. Starám se o nádherné děti (škoda že nevidíte :( ) Z ČR na mě nikdo nemá čas i když ho mám v normální čas (chápem se? :D ).. Ale, nebudu smutná, protože viz obrázek! :)