
Nepsala jsem, protože nebylo o čem.. Čas byl, ale události nebo chuť vůbec. Opravdu není o čem psát. Upřímně nejsem na takové vstávání zvyklá a když se ani o víkendech nevyspím, nevím nevím.. No ale pár novinek se přeci najde. Byly jsme s HM zařídit můj účet u Navy Federal banky. Protože HF byl u military, jsem pod jeho member shipem. Nerozumíte? Ani já ne, v klidu. Tak po hodině asi čekání, zaplacení pěti dolarů a dostání 50 dolarů (akce, dostanu 50 a HM taky za to, že mě přivedla). Dostala jsem ihned kartu, vložila tam své milióny a jeli jsme zas pryč. Jinak je vše při starém. Už jsem několikrát řídila (vždy s HM či HD) už obě naše auta. Třetí nikdy řídit nebudu, je totiž HD a nemám zájem řídit modrý auto :D Opět jsme napadli frozen yogurt, každý druhý den objednáváme večeře, každý druhý je HM vaří. Achjo, co vám budu povídat. Trochu se začínám doma nudit. Ale chci nejdřív řídit sama v klidu, než budu podnikat kdovíco... No co dál, J. stále neposlouchá, dvojčátka jsou kouzelná. Ale co opravdu, ale opravdu nemám ráda, je ta každodenní situace. Pláč. Běžím zapnout sunarovar. Donesu lahve. Dám jim lahve. Začnou se usmívat. A úplně tak roztomile.. To je sladké, že? Ale to nevíte, že všechen ten sunar jim pak teče po krku až na koberec, balancovník, tummy polštář, mě, cokoliv kde zrovna jí... Broučíínci moji. Já už je beru jako vlastní, jako moje děti co mám v ČR. Dokud tu s nimi budu, budu je ochraňovat :) A utírat blitky :D

Dnes, tedy ve čtvrtek, u nás byla koordinátorka. Holky z Lemer (ano, my 4 ze školení jsme si založily hromadný chat na fb s názvem Lemry a stěžujeme si na každodenní au pair život) psaly, že s nimi jejich koo mluvila zvlášť a jedna z nich že i v pokoji. Tak já jak kráva ráno volám do Western Union, u toho uklízím jak divá, strkám fusekle do koše na prádlo, snažím se ustlat... A když přišla, vážení, tak nejen že s náma nemluvila zvlášť, ale ani nešla do mého pokoje. Tak jsem po jejím odchodu hledala jeden papír a udělala zas super-kristýnka-bordel. Neřekla nám nic nového, ale dneska jsem se zapsala na školu. Tak to HM zaplatila. Budu za to mít 4 kredity, ještě potřebuji nějakou class za 2 či víc kreditů. Uvidíme.

Taky se možná budeme stěhovat. No ne možná, určitě, ale kdy a kam je ve hvězdách. Určitě to musíme stihnout do nového školního roku. A bude to určitě v SD, jen v které části to nevím, ale už nebudeme u oceánu. Tady je to hrozně drahé bohužel. No a nějaké poznatky? Začíná se nám tu ochlazovat a už zase oteplovat. Bylo pořád kolem 21 stupňů jen. Ráno 12, mrzla jsem po cestě do školy. Příští týden nás čekají jarní prázdniny, kurz dětské resuscitace a HM poslední týden doma. Jak jsem se necítila moc ok, být tu s ní tři týdny, tak teď mohu upřímně říct, že mi bude chybět. Když odečteme to, že mi pomáhala, ačkoliv nemusela, tak si nebudu mít s kým povídat. HM rozumím skvěle. Začínám občas naprosto vynechávat a nerozumím nikomu nic. Ale kouknu na HM, ta přetlumočí a hned vím. Asi nějaké speciální propojení. Dneska pekla sušenky, to sme se nasmály. Pak jak tu byla ta koordinátorka, jelikož moje HM ví, co nehlásám, jakože nechci na au pair meetingy :D Tak sme jen držely smích. Opravdu mi tu bude chybět. I kdyby jen seděla a koukala na mě a nepomáhala mi, raději bych jí tu měla. Kouká se mnou na Doctora Who a tak. Snáší mé seriály v obýváku ačkoliv mi může říct: ne dám si tam své paničky z Beverly Hills bo jak se to jmenuje a ty si to jdi nahrávat a pustíš si to po pracovní době.. Pomáhá mi s prádlem. Vůbec neřeším, jestli hodím do pračky rodičů i když nemusím a ona neřeší, že mi pomáhá skládat. Achjo, mám jí fakt ráda. J. mě někdy pěkně štve, musím si opakovat, že to je dítě... A taky, obejme mě, dá mi pusu, řekne mi Miss Kristyna a všechen ten vztek z jeho neposlouchání je fuč.. Jo, myslím že tohle není práce pro ty, co nemají děti rády..
Poznatky:
- jedla jsem mrkvový dort a podělila se o mrkvičku s J.
- miluji Frozen yogurt a ovoce v něm
- HM je prostě moje krevní skupina
- dvojčata mají dechberoucí úsměv
- smrdím jak mlíko
- neumím parkovat minivan
- mám pocit, že tu jsem celý život
- nudím se
- ještě jsem nebyla shoppovat
- hezky se o mě starají
- děsí mě, že mou BFF v USA se stává má HM :D
- časový posun se mi přestává líbit, jelikož si zvykám
- bude víkeeeeeend
- joo tento výhled mi bude chybět po přestěhování...
ani mi nehovor. nudáááá. už aby sa mi podaril rematch a začali nákupy. inak sú mi tie miliony na dve veci.
OdpovědětVymazatto, že tě malý štve je normální...mě ti moji dva štvou prakticky pořád a nejvíc, když se dohadujou, dělají kraviny u jídla nebo se smějou do obličeje, když po nich něco chci...upřímně doufám, že u tebe to nedojde tak daleko, jako u některých au pair (a já už k nim bohužel taky patřím), že po skončení au paiření nechtěly vlastní děti...ano, je úžasné, že to dítě samo od sebe přijde, obejme tě, řekni ti "I love you" a všechen vztek zmizí (pokud tedy zmizí)...nechci znít pesimisticky, Darčí, ale znáš mě...možná je to ale tím, že jsem s děláním au pair včas neskončila...jo, to bude určitě tím =o)
OdpovědětVymazatsnad se brzy nudit přestaneš a poslední týden s HM a následně i první bez ní bude ok ;o)