
Tak je čas popsat další dny :) Bude to asi trochu delší...
2. den školení

Tak tooo bylo dlouhý a nudný a chce se mi plakat jen co si tu nudu vybavím. Ráno klasika budíček, snídaně, sprcha. Konečně jsem se vyspala trochu. Měli jsme opět školení o amerických dětech, pak červený kříž. Po obědě červený kříž pokračoval. A pak nevím. Bylo to fakt náročné. Byla jsem 2x přesazena, 2x mi sebrali mobil, 1x sem plakala a to je z počtů asi všechno. Ono se to nezdá, ale školit se přes 12 hodin totálně unavený je zápřah. Už si to moc nevybavuji a to jsou to ani ne tři dny zpátky.. Večer jsme s holkami šly do ulic a zjistily, že tam nic není. Tak jsme to otočily zpátky do hotelu, sedly k baru a po dvou si šly objednat. Holky chudáci, první ne, spěchaly a platily. Pak my si pohodička kráčíme k baru, objednáme si a týpek přijde a objedná si také. Pak se ptá odkud jsme a jak tu jsme dlouho a mezitím dokonce stihl za naše drinky zaplatit.
 |
Tady jsem letěla |
Tak jsme spokojeně šly k holkám a ušetřily 15 babek. Po drinku jsem šla do sprchy, napsala vzkazíka a šla spát.
3. den školení + odjezd

Ráno klasika nezklamala. Snídaně, sbalit, vynést kufry, školení. Po školení oběd, po obědě kousek školení, potlesk, good luck. Co se probíralo, praktické věci o odjezdech, pak starší děti.. Upřímně si dovolím říct, že kdo pročetl půlku googlu a au pair stránky jako já, nic nového na školení nezíská. Pro ty, co nečetly, určitě to bude přinejmenším nenudné :) Po odpoledním školení jsem šla volat s mamkou - konečně poprvé od odletu. Ach můj čičin jak ten mi chybí, mňoukl mi do telefonu, to mě opravdu rozesmutnilo. Ale v pohodě, rozloučila jsem se s mamkou a chvíli na to nás volali do autobusu. Kupodivu tam byla wifi, tak sem ještě chvíli psala s českem. Letiště byla rychlovka, check-in, odbavit kufry, zaplatit dolary, přes kontrolu, pípala jsem, pípala jsem, ohmatali mě a stejně nic nenašli, asi mám prostě pípací tělo :D Pak projít se, doprovodila jsem holky na jejich gate, protože na rozdíl ode mě měly posunutý let. Pak sem koupila sendvič a šla ke svému gatu. Měli jsme zpoždění 30 minut. Nalodili jsme se do letadla a vzlétli jsme. Měli jsme přiletět 22:30 San Diego času. Myslela jsem, že ta půl hodina zpoždění bude znamenat, že přiletíme 23:00. Ale my přiletěli 22:00. Kdo ví, v kterém prstu nechal tesař díru. A také jsem poprvé opravdu plakala. Výhled na osvětlenou Ameriku byl dechbourcí, smutný song mi delta pustila a už to jelo :( Ale no nic... Našla jsem kufry, HM našla mě a jely jsme domů. Viděla jsem minivan, děsí mě, ale je to krásný auto! Doma jsme v rychlosti prošly barák, koukla jsem na dětičky, popřály sme si dobrou noc a HM šla spát. Já si našla čuníka, polštář a zebru, napíchla jsem adaptér, naklikala všude hesla od wifi a šla spát taky.
1. celý den u rodiny
Jéjda tak to mám v živé paměti, super! :D Ráno jsem se probudila docela brzy, na jetlag a únavu. Ale dobré, chvíli jsem ležela v posteli, psala s čr, volala s domovem. Pak jsem se odhodlala a vylezla ze svého pokoje. Je to divný, někam přijedete, stihnete si říct jen ahoj a pak máte vylézt a tvářit se, že jste tu doma. Jsem stydící se typ no :D Tak jsem se oblékla a šla popřát dobré ranko. Doma byla jen HM a twins, starší byl ve škole a táta v práci. Venku bylo krásných 20°C. Dostala jsem kávu, poňuňala děti. Volala koo, přivítala mě, přidala mě na list, už mi psaly některé au pair... No, co bylo pak.. Povídaly sme si s HM, krmily, utíraly tekoucí mlíko, hrozně splitují (jakože jim teče mlíčko kdo ví zkama :D) Poté jsme naložily děti do auta a jely se projet po okolí. To bylo také dechberoucí. Je tu nádherně, opravdu krásně. Hodně zeleně, palmy, moje první palmy! :D Kdybych si pamatovala kudy jedeme, bylo by to fajn, ale vím, že v okolí je naprosto všechno :) Pak sme přijely domů,

gaučingovali jsme. Lola (to je náš pes) je hrozně mazlivá! Ačkoliv pelichá jak nevím co, je boží :D Po gaučingování jsme vzali kočárek, děti a šlo se pro staršího do školy. Je to fakt kousíček, ani nemrknete a jste tam pěšky. Je to teda obrovský komplex. No malý se styděl asi první minutu, pak mu pusa jela a jela. Povídal, ukazoval, je skvělý. Sám mě chytl za ruku. Přišli jsme domů, postarali se o twins. Chvíli gaučili, HM pak ukázala stan na pláž pro dvojčata, tak to rozložila, J. tam hned zalezl a jestli s ním jdu skládat puzzle. Tak jsem šla. Pak přišel HD, přivítal mě. Někam odjel. Pak se vrátil, znova mě přivítal. Pak jsme se zpovídali :D No víme toho o sobě už dost teda. Pak přišel večer, HD mi šel ukázat výhled z kopce na oceán a šli jsme zpátky. Pak jsem jim dala dárky, věřím, že se líbily :) Poté jsem se šla vykoupat, někde mezi tím vším jsem jedla večeři co sme si objednali, chvíli jsme gaučingovali a teď ležím a snažím se neusnout.
Co se pocitů týče, zatím jsem nadšena. Vše probíhá v pohodě. Moje HF je milá, přátelská, otevřená (HD na mě že ví, že jsem na holky a za to dodal: It's okay this is California :D (mami: to je v pořádku, toto je kalifornie) No pobavil mě ne že ne. Doufám, že zůstane vše tak, jako to je teď nebo se to jen a jen zlepší. Chovají se ke mě opravdu moc hezky a věřím, že tu budu šťastná. A teď si jdu chvíli psát s domovem a půjdu spát, tak zatím pááá.
Darčí, že já tě přestanu číst? těžká závist, abys věděla! ;o)
OdpovědětVymazatkoukám, že HD je veselá kopa, což je jenom dobře ;o)