7 dní...

Hola přátelé! Máme před sebou poslední týden v domácím pohodlí! Uteklo to jako voda! Bojím se? Ano! Chce se mi? Ne! Jsem smutná? Ano! Mám vše zařízené? Ne! Těším se? Ano! A mohla bych tu skandovat do nekonečna.. Ale místo toho, utřu slzu, nadechnu se a budu připravena vyrazit na nové dobrodružství! Tento víkend se opět nesl v duchu skauta. Další víkend bez internetu s dokonalými lidmi, v dokonalé přírodě. Tentokrát jsme tedy byli pouze 4, ale vůbec to nemyslím špatně, naopak, bylo to krásné, rodinné a hlavně nezapomenutelné! Jestli mě něco dělá nešťastnou, jsou to právě tito přátelé, které musím opustit. Jistě, těším se jak malé dítě, těším se na děti a na nový styl mého života. Ale nechávám tu kus srdce a doufám, že se pro něj vrátím! Dala bych cokoliv za více času s nimi.. Ale život by byl moc snadný a takovou radost nám neudělá... Konec smutku a čas na trochu toho povídání o mém au pair cestování...
S HM (hostující matka) stále komunikujeme. Už jsme probrali co chci a nechci jíst, plány na březen. Docela sem spokojena zatím. Ne, jsem dost spokojena. J. bude mít jarní prázdniny poslední týden, tak půjdeme na pár krásných míst v San Diegu a strávíme čas jen spolu. Je to určitě super, protože přeci jen, tráví hrozně času ve škole a sblíží nás to. Taky mi psala ohledně tripu po NYC, na který nechci jet. Ptala se, zda chci, že pokud ano, tak mi to zaplatí. Ale já nechci. A tak se zeptala znova.. A znova.. A znova! Je skvělá, líbí se mi jak se starají :) Tak jsem ujistila, že na výlet jet nechci a snad je to téma za námi :D Řešíme také administrativní záležitosti od SSN (něco jako naše rodné číslo třeba) po Cali řidičák, který si musím udělat a který mi vůbec nejde.. Tento týden se ponese v duchu goodbye kafíček, svíčkové a rohlíků. V sobotu začnu balit svůj kufřík, v neděli ho dobalím a v pondělí do Prahy!.. Už teď se mi chce plakat z tolika sbohem.. A za týden touto dobou se budu snažit usnout, protože ráno budu brzy vstávat.. Uteče to.. Ve středu mířím na pracák se odhlásit a na pojišťovnu a také za tátou. Pak kamarádky.. Je toho tolik. A poučení pro všechny, kteří ještě nikam neletí, nebo letí až za dlouho: Užívejte si čas se svou rodinou a přáteli, tvořte nové vzpomínky ať máte nad čím plakat :) A nebo neplačte a buďte tvrďáci :D

Pár fotek z víkendu :)