Match!

Ospravedlňujem sa za zpoždění. Match proběhl včera, ale jelikož ležím, mám horečku, nebyla moc síla psát článek. On samotný email mi vzal sílu. Když mi přišel email s předmětem: Au pair offer, chvíli jsem četla, pak zavolala zoufale maminku a začala plakat :D Vlastně ani nevím, zda jsem brečela radostí, smutkem, tím, že na to vlastně nemám finance, nebo proto, že prostě proto :D Mamka se hned radovala a ať se opovážím je odmítnout, protože sem pořád mezi pláčem říkala: já na to nemáám :D A ona: peníze neřeeeš. A já to nejdee :D No po této dojemné chvilce jsem se šla uklidnit a vrátila s k emailu. Napsala rodině, že mají překlep v mém příjmení, odepsala k dodatku o očkování a že samozřejmě se ráda stanu jejich au pair.

V noci jsme si ještě psaly s HM. Poslala mi další fotky dětí, já jí řekla, že můj kocour je smutný, že to asi tuší. A že mamka taky určitě bude. Řekla mi, že kocour je chudáček a pokud mamka chce, či má, nějaké otázky, že je moc ráda zodpoví a že to chápe, protože je matka a že udělají vše pro to, aby mi vynahradili domov. Ona ví, že jsem na rodinu docela fixovaná, že máme dobrý vztahy a že mi budou chybět dětí.. Přidaly sme se na fb, ačkoliv vím, jak je to velmi odsuzované. Jelikož tam nemám už nic, co bych měla skrývat, neměla jsem samozřejmě sebemenší problém. Naopak jsem se moc ráda podívala na fotky dětí, na to, jak si tam běhat v tílečkách, zatímco já tu mrznu v mikině a teplých fuskách.

Když mi napsala, že poslali agentuře peníze, změnil se mi profil (viz obrázek). Sem to prošťourala, nepochopila a odložila na jindy, až mě osvítí. Vyškolila jsem se omylem v jedné sekci pre-departure online training a zjistila, že to mám jen číst :D Dneska mi přišel email od APIA (soo soon :D ) ale CA ještě ani čárku. Klasika naše agentury.

A jinak shrnutí. Budu bydlet na poloostrově Point Loma, v San Diegu, v Californii. Budu se starat o miminka dvojčátka a šestiletého velkého bratra. Starší chodí po-pá do školky. Mám volné víkendy, pevnou pracovní dobu (jasné, výjimky se asi objeví, ale jak sme si řekli, vše je o komunikaci), auto k dispozici, telefon pro USA používání k dispozici, klasicky pokoj, telka, prostě ty běžné věci. Požádali mě, zda jsem ochotna si udělat infant kurz první pomoci po mém příletu. Řekla jsem no problem. Budou se mnou jezdit, protože ví, že mm řidičák chvíli. Abych si zvykla. Až si zvyknu, budu si zvykat na to, zda jsem si zvykla dostatečně, abych vozila děti. Pak budu moci řídit i s dětmi :D Co dál.. Zeptala jsem se, zda můžu dát přátelům a family adresu, kvůli pohledům či balíkům - of course you can! :D Žeru je. Pak máme nějaká pravidla, jako nepít, nefetovat při dětech :D Netrajdat do rána, když ráno hlídám, říct jim třeba: budu do neděle pryč, aby měli přehled. Moje (ne)povinnosti. Upřímně nechtějí abych luxovala, vytírala, zalila kytky, krmila psa a kočku. Ale kdo z nás by to neudělal, když někde žije že? Já si nejsem jista, co vše můžu zveřejňovat, tak to raději stopneme.

V dalším článku si udělám to do list, který najdete na každém profilu. Je to pro mě i pro vás. Nemám moc času a nechci na nic zapomenout :)