pondělí 6. října 2014

Pohovor v CA

Tak, konečně jsem se dokopala, překonala strach, a vyrazila do agentury na pohovor. Budovu jsem našla docela snadno pomocí GPS v mobilu a otáčení se dokola, abych pochopila směr šipky. Co si budeme nalhávat. Nohy se mi klepaly, tváře hořely, v krku mi vyschlo a ani milá paní na recepci, která mi řekla patro nepomohla. Vyšlápla jsem si tedy schody do třetího patra a zazvonila. Tak to se mi otočil pro změnu žaludek.
Možná si říkáte, že jsem nervák. Ale mé pocity při maturitě byly jako z výletu. Oproti tomu tento pohovor byl pro mě peklo. Hlava mi jela na plné obrátky, diplom bych si dala za skvělé věty. Co diplom, rovnou bych si změnila rodný list! Ale zpátky do reality, to bylo pouze v mé hlavě. Dita je velmi milá slečna/paní. I když se usmívala, stejně jsem byla nervózní. Posadila jsem se a vyčkala. Dita vytáhla papíry a začaly jsme. Nejdřív se mě česky ptala co o programu vím, jestli mám otázky. Tak shrnula celý program, já si vybavila možná jednu otázku, kterou jsem si chtěla ujistit a jelikož jsem žádné další neměla, přešly jsme do angličtiny.
Co si budeme nalhávat, za mě katastrofa. Rozuměla jsem tedy vše, mluvila hezky, ale já byla tak nervózní, že jsem sotva vyplodila odpovědi. Nejvíc na tom zamrzí, že vím, že to umím líp. Hold nervozita je svi*ě. To i u maturity jsem si vedla 100x lépe a to jsem neměla tak milé téma jako v agentuře :D No, je to pro mě takové malé osobní zklamání, ale Dita nejspíš viděla, že za to může nervozita. Rozuměla jsem teda každou otázku a hodně mi pomáhala. Ptala se na základní věci. Něco o mě, mé hobby, o mojí rodině, jaké mám zkušenosti s dětmi, co jsem s dětmi dělala, co dělám právě teď (zda pracuji nebo studuji), jaká by měla být au-pair. Opravdu nic těžkého, o to hůř mi teď je :D Ale zvládla jsem to, prošla jsem a přišel na řadu psychotest. Test měl 170 otázek a skládal se z otázky a tří odpovědí, z čehož jedna byla otazník, jako že nevím co vybrat. Netuším, co jim to o mě řekne. Protože opravdu nevím, zda bych byla raději vynálezce, nebo architekt. Jestli bych raději řešila herní strategii, nebo zkoušela nový vynález.. Ale budiž, asi ví, co v té Americe dělají. Tak jen doufám, že projdu a nebude vadit, že bych raději zkoušela nový vynález místo nějakého fotbalu.
Ani ne po hodince jsem se tedy s Ditou rozloučila, vzala si nějaké papíry co mi dala, které mě zabavily po cestě domů, a šla jsem. Spadlo to ze mě asi až v autobuse, chvílemi jsem chtěla omlátit hlavu o sklo, ale protože jsem seděla úplně vepředu (viz fotka) tak by to nebyl dobrý nápad. 
Teď už jen dokončit přihlášku a nechat si jí ověřit :)


Žádné komentáře:

Okomentovat