Znáte takovej ten pocit, kdy nechce nic jiného, než sbalit svých pár kusů oblečení a vypadnout, popřípadě se opít jako zamlada? Tak přesně tak se cítím a nejraději bych udělala hned oboje jen v opačném pořadí..Také se říká, nechval dne před večerem. No, jsem se touto krásnou radou neřídila a přechválila jsem.. V tento moment nemám sebemenší tušení, jak můj život zde v jůesej bude pokračovat. Od té doby, co HM zřejmě vzala HD na milost, což nebudu komentovat, neboť jsem díky tomu, že jsem to komentovala, strávila celý den pláčem, to tu stojí pěkně za nic. Můj osud je technicky v rukách HM a tomu, jak moc naivní se rozhodne být. Po téměř roce žití s nějakou osobou, si můžete dovolit říct, že jí tak trochu znáte.. No, já jsem pravděpodobně neměla tušení, kdo ona je.. Nebo jsem si to nepřipouštěla, nevím. No, pravda je taková, že za týden budu pravděpodobně čelit rozhodnutí, zda mám sílu na novou rodinu, nebo to balím a jedu domů. Nevím no. Ono se pravděpodobně radí lépe ostatním. Když si vzpomenu někdy na sebe, jak jsem byla slepá.. A po 14 letech jste pravděpodobně už totálně slepý bez šance na návrat zraku...
A tak mě z jednoho takového shitty dne včera vysvobodila Terezka, za což jí děkuji, přestože má deprese nikam neodešla. Šli jsme do baru na skleničku, takový ten bar, kde hrají živě písničky na přání. Mou nezahráli. Pět babek v prdeli. Já se ničemu tento měsíc už nedivím.. Ale bylo to fajn, pak mě hodila domů, neboť stále nemám auto a já šla spát a vzbudila se do ještě horšího dne, tudíž dneška..
Celé ráno jsem si prosmskovala s HM, padlo spousta upřímných nehezkých vět až jsme u toho, že nedokončím svůj rok tady s HD v jednom domě. A protože já sem jen "temporary" a další sračky, nevěřím na zoubkové víly či další stvoření, pomalu se musím smiřovat a rozhodnout se, kam dál. Jak se vůbec člověk má rozhodnout, jestli zkusit další rodinu, když už ztratil veškerou víru, nebo jet domů? Co když to zkusím novou rodinu a budu litovat? Co když pojedu domů a budu litovat? Co když pojedu domů a o měsíc později HM najde ztracený rozum a budu litovat, že jsem nevyčkala? Co když najdu novou rodinu a o měsíc později HM dostane rozum a já už budu někde v Severní Dakotě? Co když se rozhodnu chvíli počkat a budu litovat, že HM nenašla ztracený rozum? Kéž by tohle vyřešil někdo za mě! Nebo kéž bych mohla vidět do budoucnosti.. Zavolala bych Jolandě, ale asi by to bylo drahé z mého USA tarifu :D Na zázraky už nevěřím... Když pojedu domů, co budu dělat doma? Mám jen střední, pracovat v Čr se mi nechce, na práci někde jinde nemám kapitál do začátku.. Mám na to týden. Stejně jako HM.. Teď smrkám do toaleťáku, neboť američané moc nepoužívají kapesníky, namísto toho hluboce posmkrávají, že by mě zajímalo, jestli to pak polykají nebo co..
Snažím se najít někoho, kdo se mnou půjde propít mých posledních 100 dolarů na účtě. Snažím se nemyslet na to, že nepůjdu na koncert Demi a Seleny. Snažím se vzbudit a zjistit, že to byl zlý sen. Nebo čekám, až se otevřou dveře a HM řekne: I was kidding! No, ale už jsem si dala i krátký nap a bohužel to tu furt je.. Ale ten koncert Demi.. To mě zas rozbrečelo. Jak dostanu domů svou kytaru? Jo, některé au pair dny jsou fakt super. Na jednu stranu tu nechci tady být celý týden sama, na tu druhou bude čas o všem přemýšlet. Tak jsme si hezky postěžovali. Já si jdu stáhnout Tinder a najít nějakou kočku, co se mnou půjde dnes na drink! Užívejte poslední dny roku 2015!PS: Abych měla o čem dát fotku, dávám info, že jsem byla na bruslení vedle oceánu. To si tak bruslím a koukám na oceán.. No, ve skutečnosti moc nebruslím a zvedám Jaxsona z ledu aby mu někdo nepřejel prstíčky.. Ale bylo to fajn..
Žádné komentáře:
Okomentovat