Nový rok a jedna špatná zpráva za druhou

V rychlosti shrnu týden před Silvestrem, který pro mě byl pracovní. Nicméně jsem pracovala 3 hodiny denně a na pátek a čtvrtek, kdy jsem pracovala celé odpoledne. Ale schedule to byl velice příjemný a je jasné, že tento týden pro mě byl náročný haha. Nicméně předsilvestrový týden utekl jako voda, většinu času jsem byla doma a nebo jsme s holkami někde trajdaly.
V pátek jak už jsem zmínila, jsem pracovala celé odpoledne. Ve tři jsem převzala děti a řekla ahoj host rodičům, kteří měli nějakou párty či co. Měli se vrátit v 9 a to také měla přijet Ivona. Jenže můj HD se asi opil :D A přikutáleli se pozdě, naštěstí akorát přijela, tak jsem jí řekla, ať počká na nádraží, nebo si vezme taxi. Dojela jsem pro ni a ihned jsme přešly na naše oblíbené téma a tím je jídlo :D Dojely sme k nám, hodila si tam věci a jeli jsme do Olive garden vyzvedout večeři. Prý je totiž na dietě, nechtěla mekáč a tak jedla o půlnoci. Dieta hadr :D Nevadí. Doma jsme koukly na 10 minut z filmu a šly spát. Minimálně já byla úplně mrtvá.

Sobota, nebo-li den D přišel a já byla celá šťastná, že jsem vstala až někdy o půl deváté a ne už v sedm. Po desáté se ten medvěd nedobrovolně taky probral a v 11 už nás nabírala Mirka a jelo se pro Ritu a pak pro Shelby. Holky si potřebovaly koupit povinnou výbavu na oslavu. Sjely jsme tedy do party city, my tam s Mirkou už byly v týdnu, a pak se jelo pro alkohol a do Nogginu a pak už domů. Bylo hrozně pozdě, takže čas akorát na pár dílů Glee, sprchu a nachystat se. Mirka dělala chlebíčky chudák sama, neboť nechtěla k nám :D Nevadí. Já si dala doma dvě piva a Idiot si dala své víno, které já nepiju. Před půl osmou jsme se zvedly s Ivonkou a řekly ahoj tuně dětí, kteří tu měly párty a vyrazily. Šlo se pěšky k Mirce, nabraly jsme Ritu, která už chudák na nás kvůli Ivoně čekala.
Vyzvedly jsme Mirku a chlebíčky a šlo se do Noggina, kde nikdo nebyl, což byl ideál. Zabraly jsme hned tři stoly, přivítaly se s Willem, který tam byl asi jako jediný zákazník :D
Noggin byl fajn, jako vždy. Snažily jsme se hrát Chugopoli, ale bylo nás hrozně moc a furt se povídalo. Tak jsme víceméně jen jedli chlebíčky, kolik nás bylo nevím, možná 6 holek a Will :D A pak nastal čas jet do White Plains, na což jsem se těšila nejvíc, neboť tam byl Edvinda s jeho klukama a celou tu akci vedli. Will zůstal v Nogginu, že nemá rád White Plains a nás 6 šlo dělat bordel do vlaku. O tom, že jsme byly nejhlučnější se nemusím zmiňovat. Ve vlaku jsem si dala i vodku, která podle mě byla jen sprite, neboť jsem tam nic necítila. Myslíme si, že jedna z holek lhala a nedala si tam alkohol, což dodnes nechápeme, ale nevadí.
Po chvíli vlak zastavil a my vyskákaly a šlo se. Bylo to kousek, tak na cigáro, jelikož holky kouřily, tak to vím. Ochrankou jsme prošly i se všemi flaškami alkoholu. Bylo tam kolem 20 tisíc lidí a vůbec nám nebyla zima. Suverénně, jako queens jsme si nakráčely až dopředu. Asi o minutu později na mě Mirka volá: Kristýna! Christine :D A já jen coo? No Christine jí samozřejmě slyšela, tak vítání jak kdybychom se neviděly roky a hned jsem se najednou objevila přímo u zábradlí vedle ní.
Za mě osobně to byla skvělá párty. Edvin a jeho kluci rozdávali energii, všichni tancovali, pili vodku, kouřili a dělali milion selfie a videí na snapchat. Kluci nezpívali jen 90tky ale i modernější songy, ale Backstreet Boys stejně váleli nejvíc :D To roztancovalo dav víc než Cake by the ocean. Nevadí. Po ohňostroji jsme ještě chvíli zůstaly, párty končila, já se rozloučila s Christine a vyrazily jsme hledat nějaký bar. Všechno stálo za hovno a tak jsme po jednom pivu využili taxíky zdarma a jely do Mickeyho v Eastchesteru. Jen některé z nás, zbytek šel spinkat.
My dorazily (já, Mirka a Ivonka) do Mickey's a psal mi Will, kde sme skončili, říkám že v Mickeym ať příjde. Tak přišel :D No, DJ byl úplně na nic, hrál sračky s prominutím a bylo mu to jedno. Naštěstí asi po hodině stejně zavírali a my jsme všichni šli k Willovi, kde se strhla debata o politice, házelo se věcmi, budil se spolubydlící, jedlo se tajemné jídlo, odcházelo se atd :D Já byla mrtě unavená, bylo snad 5 hodin a už jsme byli jen já, Ivona a Will a já chtěla domů. Ale Will chtěl, ať Ivona zůstane, ta nechtěla :D Najely jsme tedy na češtinu a taktický útěk :D Já jí nabízela, že tam může zůstat a věci si vyzvedne druhý den, ale nechtěla :D A tak nám Willda zavolal Uber a my jely domů a spát. Co mě spíš mrzí je, že já osobně nemám žádný fotky a videa. Já doslova přišla do klubu ve 2 ráno a měla 80% baterky bez nabíjení? :D

Bručoun furt chrápe :D

Neděle byla krušná. Víceméně jsme nic nedělaly. Spaly jsme, pak jsme se válely, pak jsem odvezla bručouna na vlak, řekly jsme si pápá a já jela pro Shelby a na Novoroční mekáč. Pak domů pokračovat v nic nedělání.
Pondělí vstanu, nikdo nikde, jen Parker si dělá snídani. Pomohla jsem mu, snídáme a příjde HM s tím, že dneska jsem off. Tak jsem šla zpátky do postele a nevylezla z pokoje celý den! Dopadlo na mě to, že už mám jen 2 měsíce tady. Nemám peníze na travel month, do kterého jsem se uvrtala a nemám potvrzený let domů od agentury. Kanada taky zatím nic. Začínáme trochu panikařit. Kam ty dva roky utekly?...
Úterý kickbox. Další špatná zpráva. Workout skvělý a na konci Christine povídá, že tam končí? Tak má deprese se prohloubila tak o tisíc mil. Má jediná radost, poté co skončil Edvin a odchází? Bylo mi z toho fakt smutno a tak jsme s Mirkou jely na salát a polívku do Panera Bread, Pak do práce.
Středu jsem byla unavená jak blázen. Úterní večer jsme totiž s Adélou až do půlnoci trávily vymýšlením plánů co po au pair kariéře a kde eventuelně vezmeme na Kanadu, když domů jedeme obě s nulou. Tak se asi uvrtáme na 4 měsíce do au pair v anglii, kde vyděláme na letenku a pojištění a poletíme prostě tak s pár stovkama v kapse. Až dostaneme víza samozřejmě :D Večer jsme jely se Shelby a Mirkou ven. Bylo to ok, ale furt jsem smutná kvůli tomu všemu tady.
Čtvrtek, dneska. Kickbox samozřejmě jak facka. Mám ještě asi 13 class nebo kolik a mám je mít bez Christine? Má motivace padla na nulu a celý workout sem spíš nic nedělala než dělala. Byla jsem připravena se s ní rozloučit, ale tak brzy? Já vím, že můžeme jít ven, ale už to nebude ono. Ona bude makat, já makám a do toho odcházím.. Možná půjdu v neděli na workout a to bude náš poslední spolu. Nevím.

Celý týden je takový, na nic. Snad brzy dorazí nějaké dobré zprávy. Ani to, že jsem se posunula s plánováním věcí na Hawaii mi nepřidává úsměv na tváři. Každý před odjezdem vypráví o kulturním šoku a změně prostředí a jak to může být těžké. Měli by spíš připravovat na to, jak je těžké se vrátit zpátky a ten rok či dva se budou zdát jako jeden dlouhý sen, z kterého se člověk probudí. Kdybych měla víc času, udělala bych spoustu věcí jinak. A nebo možná ne.