Jak hubnu a o víkendovém kurzu na LIU

Skoro dva týdny jsem nepsala, protože samozřejmě nebylo moc o ničem. Mé pracovní dny upadají do stejného stereotypu. Buď makám celý den, nebo makám půl dne a ráno vstávám na kickboxing. Děti střídavě poslouchají a neposlouchají a počasí si dělá, co chce.
V pátek 14. jsem teda po práci trochu osvěžila nudu a s dvěma holkama jela do Haunted House. Což měl být strašidelný dům. Vyzvedla jsem je a jelo se do Starbucks. Pak jsme jeli na místo. Už na parkovišti se táhla hrozná fronta. Zaparkovali jsme a šli koupit lístky. Řada docela utíkala, povídaly jsme si o seriálech a našla jsem třetí osobu, která se kouká na The 100. No, moc jich tedy neznám. Když jsme konečně přišly na řadu, přidali k nám ještě 3 jiné lidi, neboť tvořili skupinky po šesti lidech. Studenti zdejší university tam prý "pracují" a vlastně to celé organizují a je to skvělé.
Začátek nebyl v domě, ale v lese. Po cestě nás samozřejmě strašili, běhali za námi atd. Měli skvělé dekorace a často jsme nevěděli, co je člověk a vybafne na nás a co je jen dekorace. Fotit se nedalo, neboť byla tma a ani nám to nedovolili (jednou jsem to zkusila a vynadali mi :D). Jako další následovalo bludiště v kukuřici, kde jsme samozřejmě opět byly strašeny.
Pak přišel dům číslo jedna, číslo dvě a číslo tři a byl konec. V těch domech bylo všechno, Od stroboskopů, přes končetiny, krev a vítr a samozřejmě pracující studenty, co nás děsili. Domy byly dělané tak, že to byly úzké chodby, ale nebylo to bludiště. Upřímně několikrát jsme se seriózně polekaly s holkama a jednou i utíkaly :D Oni nemají oprávnění na nás sahat a říkají to už na začátku, ale ten pocit je stejně nepříjemný. Pak už bylo pozdě a se skvělou náladou jsme jely domů.
Minulý víkend (15. a 16.) jsem nedělala nic. Koukala na Tv, jedla, v neděli trochu hlídala ale to bylo úplně všechno. Lenoch jeden!
Přes týden se opět nic nedělo. Pracovala jsem v pondělí, v úterý měla kickboxing a pracovala, ve středu jsem pracovala a udržela se, abych nešla utrácet, jako týden předtím. Čtvrtek opět kickboxing a práce a v pátek jsem přidala do svého stereotypu hodinu kickboxingu :D Je to super a jsem tam spokojena. Lidi jsou super, trenéři jsou nejlepší. Všem doporučuji i když každý mi řekne, že to je moc drahý na au pair plat a nikomu se nechce chodit se mnou.. Taky se jakžtakž držím své diety. No dobrá, tady trochu lžu :D Nicméně byl pátek a pro mě to znamenalo odjet na Long Island na víkendový kurz. Nikdo mě nechtěl hodit a HM se rozhodla, že mi teda zaplatí Uber.
A tak jsem ve 3 vyhodila děti u jedné nanny HP známích a po půl čtvrté už čekala až přijede. Týpek vůbec neuměl řídit podle navigace, takže nám tu cestu ještě prodloužil. Jela jsem hodinu a půl a platila 90 dolarů... Přijela jsem do kampusu, šla se zapsat a ubytovat, vyzvedla jsem si večeři, která sice nesla nápis vegan, ale vsadím svou ledvinu, že ta sušenka uvnitř vegan nebyla. Došla jsem tedy do třídy, která začínala v 6 večer a kde jsme byli spojení (asi tři různé kurzy). Během pátku jsme si jen povídali o volbách a představovali se a pak nás pustili. Tak mě Mína vyzvedla a jely jsme do obchoďáku na horor, ale bylo vyprodáno a další byl až o půl jedné ráno. Ale šly jsme do toho. A tak jsme se procházely po krámech, když zavřely krámy, tak po Targetu, zaplatily jsme si masážní křeslo na 15 minut a nechaly se masírovat. Pily kafe. Pak už konečně začal film, hurá. Na svou dietu jsem si dala preclík se skořicí a nedietní Pepsi. Po filmu mě odvezla zpátky do kampusu, kde už byly pozavírané brány. Tak jsem řekla ,že to dojdu pěšky a jdu kolem budky, kde sedí hlídač a ten si povídal s campus police chlapíkem. Ptám se kudy nejrychleji na druhou stranu, kde jsme měli pokoje. Dozvěděla jsem se, že to je docela daleko a tak pan campus policajt odvezl skoro před vchod (tam se totiž autem nedalo :D ) Poděkovala jsem a šla konečně spát.
V sobotu byl hrozný den. Ráno sprcha, na snídani, pak na hodinu, oběd, zase hodina, večeře a zase hodina. Od devíti ráno do devíti večer... Jídlo bylo teda super, nekonečný výběr a i dobré to bylo. Ta část, kde jsme se měli učit už tak rychle neutíkala a mé tři hodiny spánku tomu nepřidaly. Ale přežila jsem. Nejhorší bylo, že všechno bylo v jiné budově a museli sme furt přecházet a pršelo a byla hrozná zima. Večer jsem padla do postele a usnula snad už v deset.
V neděli jsem se konečně vyspaná dopravila na snídani, nabouchala si kapsy svačinou a šla přežít poslední část kurzu. To jsme prezentovali naší včerejší práci a koukali na film. Pustila nás asi o půl jedné. Ještě jsem půl hodiny čekala na HM, která bojovala s dopravou a když konečně přijela, tak jsem si oddychla. Dojela jsem domů, najedla se a pustila Upíří deníky. Vytopila si pokoj a teď píšu článek, koukám na Grey's anatomy a psychicky se připravuji do práce zítra. Budu mít náročný týden, ve kterém mimo jiné musím vymyslet, co budu dělat o dovolené, která mě za dva týdny čeká :D

New York Comic Con a Philly

Můj nudný pracovní týden více méně utekl. Ve čtvrtek jsem zas šla na kickbox a už se necítím jak cizinec haha. Jinak se nic nedělo. Chodily jsme s dětmi ven a pak jsem se válela a koukala na Grey's anatomy. Taky mi v pátek vytekla chladící tekutina, tak jsem musela řídit HD BMW. Ne, to si nestěžuji :D Ale raději mám druhé auto. No a to bylo tak všechno a už přišel pátek a já měla bejbáč a už jsem se těšila na Comic Con.
Pro ty málo z vás a mojí mámu, co neznají Comic Con, je to akce, kde se scházejí různí fanoušci a artisté komixů. V neposlední řadě se tam také prezentují více i méně úspěšné televizní show, nové vychytávky v digitálním světě, propagují se tam nové filmy a tak dále. Mně osobně na tom nejvíce lákají ty televizní show, jelikož jsem na nich závislá. Probíhá tam také autogramiáda herců a dalších slavných, stejně jako živé rozhovory atd.
No a v sobotu jsem brzy brzičko vyrazila do města. Původně jsem měla jet už po šesté ráno, ale nakonec jsem vzdala dostat se na panel Teen Wolf (to je místo, kde se sejdou herci a další lidi okolo seriálu a povídají o tom co bylo a o tom co "bude" v dalších sériích a probírá se tam prostě seriál. Fanoušci stojí frontu na to, dostat se tam a vidět své oblíbence naživo a třeba se dozvědět něco zajímavého z pohledu herců) . Vzdala jsem to z toho důvodu, že v pátek byly několikahodinové fronty do hlavní budovy a můj panel měl končit o půl dvanácté, zatímco v jednu jsem už měla zaplacenou fotku s hvězdami z Lost Girl.. To, že se poučili z chyb a fronty nebyly, raději mažu z hlavy, ať nejsem naštvaná.
Dojedu tedy do města a Mína samozřejmě zpoždění. Nevím, že jsem jediný člověk, co někam umí přijít v čas.. Když už konečně dorazila (asi v 10) doslova jsme byly za 3 minuty uvnitř! Tolik k několikahodinovým frontám... Vešli jsme do Javits centra, což je ta hlavní budova (pak byly ještě 3 místa, kde se odehrávaly panely. Třeba Walking Dead byl v Madison Square Garden) Tuna lidí, cpaly jsme se s Mínou mezi nima a snažily se zorientovat. Prošly jsme se někam do podzemí, kde jsme našly místo, kde jsem se měla v jednu fotit, taky autogram stoly. Zastavily jsme se u virtuální reality, kde jsme si nasadily ty magické brýle a koukaly na krátký film, pak jsme si udělaly fotku ve fotobuňce, kde bylo napsané usměj se, tak se usměji a najednou tam někdo vykřikne na obrazovce :D Tak mám super fotku před-při-a po výkřiku :D Pak jsme šly do druhého patra, kde byly právě ty prodejci a artisté, kde sme si mohli koupit vše od oblečení, přes komiksy, sběratelské figurky, ručně malované obrazy atd. Vše samozřejmě v tématice komiksů nebo slavných seriálů jako Hra o trůny a další.
Procházely jsme se tam, vykouzlila jsem oheň v Harry Potter stánku (teda spíš Fantastická zvířata a kde je najít) a už byl čas na mou fotografii, bylo asi půl jedné. Skočily jsme si na záchod a já už začala být nervózní jak prase. Porovnala bych to asi k 51% pocitu, jako jsem měla před koncertem Demi v srpnu. Došly jsme na místo, Mína se mnou vystála frontu a pak nás poslaly jinam kam už ona nešla. Všechno bylo hrozně rychlé, naskenovali čárový kód, odevzdali jsme věci, rychlý (ale super rychlý) look do zrcadla a najednou next a šla jsem. Celé to trvalo asi pět vteřin od naskenování. Došla jsem k těm mým kráskám :D A ve frontě jsem byla nervní, neboť nikdo nikoho neobjal, tak se ptám Anny Silk, jestli ji mohu obejmout a ona že samozřejmě! Tak jsem ji objala, zapózovaly jsme, řekla jsem díky a ahoj. Chtěla jsem objat i Zoie, ale už fotograf křičel next a nebyl na to čas. Je to vyloženě sekunda nebo dvě, záleží no. Nicméně to stálo za to. Byla jsem šťastná jako kůň na louce a šla najít Mínu.
Celý zbytek dne jsem chodila s tou fotkou jak se svatým obrázkem. Ještě jsme se procházely a teď dojdu k další "perle" co mě naštvala. Na takovém místě (o velikosti typického amerického obýváku asi) mělo být 15 minutové interview s xx lidmi a herci z Teen Wolf byli naplánování na čtvrt na pět. Přijdeme tam asi ve tři čtvrtě na 2 a někdo tam byl tak stojíme, neboť tam fakt nebylo víc než 50 židlí a najednou se zaměřím a říkám si ty vole to je Lydia! Tak nejen, že Teen Wolf zmeškám na panelu, ještě mi utečou i tady?! Asi dvě minuty na to byl konec jejich krátkého rozhovoru a odešli. Já smutná a naštvaná se ženu na místo, které se kupodivu uvolnilo a za chvíli se ke mně vejde i Mína. Sedíme ve druhé řadě od podia. Lepší už to mohlo být jen o jednu řadu :D
Sedíme, koukáme na někoho koho neznáme a na budoucí seriál, který začneme sledovat, protože byl dobrý, vedle mě sedí opice (skoro doslova, měla bombastickou masku! A udělanou, ne takovou tu, co si přetáhnete přes hlavu, fakt skvěle udělaný ten opičí vzhled, nevyfotila jsem si ji bohužel) A najednou Shadowhunteřííííííí. Kdo nezná, nevadí, já znám a mám ráda. Přijdou tam úplně všichni super slavní pro mě a tak mávám a najednou mi zamává zpátky ta hlavní postava, Clary. Má hladina štěstí už dosahovala Marsu po fotce s Lost Girl děvčaty a teď? No bomba! Mnohem lepší než stát několikahodinový fronty na panel! Tak blizoučko bych se nedostala ani kdybych kempovala už od sedmi před centrem.. Tak to zkusím znova zamávat a zamávají mi i další dva. No už jsem to vzdala, udělala pár fotek a zamilovaně se na všechny koukala. Pak odešli a co teď. Přišel týpek, nahlásil, že Teen Wolf se nekoná, neboť tam byli dřív (nekecej debile!) a tak odcházíme.
No holky, kluci a mámo, já jsem byla tak šťastná! Kdybych věděla, jak snadné je se dostat do toho obýváku s padesáti židlemi, tak se ani nesnažím a ani nesmutním po žádném panelu. Mohla jsem prostě sedět tam a vidět je všechny, jako třeba Scream Queens nebo Magicians.. Ale když jste tam poprvé, tak takové věci nevíte no. Kéž bych měla ještě jeden Comic Con, kde bych udělala líp a věděla co kdy kde a jak. Ale to nevadí. Mám fotku s Lost Girl, viděla jsem spoustu slavných lidí, na které se koukám často i roky! Bylo to skvělé. Babysitting mě čekal a tak jsme odešly a že si zajdeme na kafe ještě, než pojedeme domů.
Přijela jsem domů, HM mě vyzvedla, šli na večeři a já seděla a nějak mě bolelo bříško, ale neřešila jsem, neboť jsem byla moc šťastná.
V neděli jsem opět, vstávala velice brzy. Dohodla jsem se s Ivonou, že pojedeme do Philly. Ona jela z DC se svou kamarádkou a já sama z NYC a sešly jsme se tam. Ráno jsem se nějak dostala do city na bus. Bylo mi pěkně zle, ale myslela jsem si, že mám jen hlad. Jenže se to po jídle nezlepšilo, spíš naopak. Asi můj žaludek nechtěl vidět Ivonu :D Ne kecám. Dojela jsem do Philly, zase pršelo jak blázen. Než jsem se dostala do Visitor centra, byla jsem promočená na kost. Jelikož jsem tam na princezny ještě hodinu čekala, docela jsem uschla. Pak jsme tam seděly, daly si horkou čokoládu a čekaly, až přestane pršet.
Když přestalo, koupily jsme si takový ten hop in hop out autobus a tak jsme vždy někde nastoupily a někde vystoupily, dělaly fotky. Bylo to docela fajn, kdyby nebyla taková zima. Rozhodně bych do toho šla znova, ale v jiném městě. Pak jsme došly na jídlo a byl čas jet domů, tak jsme se rozloučily a já seděla v buse, vedle mě si sedla holka s kaktusem. Já byla doslova celé dvě hodiny na mobilu a tak jsem holku musela vzbudit, neboť její taška překrývala zásuvky na nabíječky a já nechtěla na tu tašku sahat :D V city jsem kupodivu stihla vlak domů, vzala taxík a pomalu umírala na gauči při Grey's anatomy na ten žaludek, kterej se vůbec nelepšil.
V pondělí mě břicho pořád bolelo, takže jsme nic nedělali doma. Já si pak zdřímla s malou, zatímco se vedle mě kluk koukal na pohádky, pak jsme se přesunuli k sousedům, kde jsem zas umírala. Už jsem nevěděla co dělat, jelikož mi nebylo nic jiného, než že mě šíleně bolel žaludek. Měla jsem křeče a z toho zimnici, ale nic mi jinak nebylo. Kdybych aspoň nocovala na záchodě, tak to pochopím, ale tohle vůbec. Šla jsem spát před desátou s tím, jak mi asi bude druhý den.
Dnes, v úterý, jsem ráno vstala. Břicho bylo o něco lepší a tak jsem se rozhodla jít na kickboxing. Úplně jsem se zničila, neboť já přísahám bohu, že tam na mě ta hezká je zasedlá. Nejsem jediná kdo tam při warm upu odpočívá během cvičení, ale ona vždy vidí jen mě :D Samozřejmě na mě nekřičí nijak zle, myslím že ví, co si ke komu z nás může dovolit.  Už se tam cítím jako doma a fakt mě to baví.
Pak jsem jela do TjMaxxe a Targetu, utratila kolem 180 dolarů nevím ani za co a jela domů. Dala jsem rychlou sprchu a šla do práce. Dozvěděla jsem se, že HM je doma, neboť jí bolí hádejte co, břicho.. Mně bylo půl dne dobře, ale pak to na mě zas přišlo, tak jsem si dala nějakou medicínu, která měla magicky pomoct, ale nepomáhá. Tak jsem zas bez večeře, neboť se mi nechce nic dělat ani jíst. Snad to zítra bude fajn a když ne zítra, tak aspoň na čtvrteční kickboxing. Koupila jsem si totiž speciálně pro tu jednu trenérku tématické tričko s nápisem: Doslova nemůžu :D

Turismus a kickboxing

Minulý týden hrozně rychle utekl. Můj HD konečně vyřešil sedačky v autě, tak už můžu jezdit.
V úterý jsem jela na svůj první kickboxing. Jak jsem psala posledně, měla jsem u sebe trenéra. Přijela jsem tedy o půl hodiny dřív, pokecali jsme, vyřešili nějaké formuláře a pak jsme si už jen povídali, protože by stačilo přijít o 10 minut dřív.. Nicméně jsem dostala rukavice a jelo se. Trvá to asi hodinu, nejhorší je ten jejich "warm up" který trvá zhruba 15-20 minut. Na boxovací část se mi vyměnili trenéři a dostala jsem holku, která na mě byla velice zlá :D Nicméně jsem to přežila a jelikož mě to fakt bavilo, upsala jsem se k 45 hodinám, které mě stojí sice hrozné peníze, ale baví mě to.
Ve čtvrtek jsem tedy jela na svou druhou hodinu, kde byla jen Christin (ta co se mnou byla na boxovací část). Nebylo nás tam moc, možná 7. Ale furt mi pomáhala, když jsme se ztrácela a opět na mě byla zlá, když se mi chtělo odpočívat :D Ale cítila jsem se mnohem lépe a nechtělo se mi tolik zvracet. Pak jsem jela domů a pracovala.
V pátek přijela návštěva a tak jsem končila dřív. Díky tomu jsem se sešla s Honzíkem a Anetkou, kteří jsou teď v NYC na dovolené. Vyzvedla jsem je kdesi u Bronxu a jeli jsme k nám do Cheesecake Factory na večeři. Bylo hnusně, mrholilo, tak jsme si dali jen tu večeři a zase jsem je odvezla k metru.
V sobotu jsme totiž všichni tři společně jeli na výlet do DC. Vstávala jsem po páté ráno a vůbec se mi nechtělo. Ale DC nepočká! V šest už mě taxík odvážel na vlak, neboť u nás všichni spali. Sešli jsme se na Port Authority, kde si ještě kuřáci dali cigaretku a vyrazili jsme k busu. Bus samozřejmě zpoždění. Ale nevadí. A už jsme jeli!
Cesta utekla, ani jsme o tom nevěděli. Honza si hrál na mobilu a my s Anetkou jsme kecaly. Cesta byla skoro bez zácpy, jen když jsme vjížděli do DC, tak se to tam trochu táhlo. Vystoupili jsme na Union station a prošli jsme se a že pojedeme k Lincoln memorial a pak se projdeme přes památky zpátky na Union a busem zas domů. Vyšli jsme ven, že zavoláme Uber, ale začalo šíleně pršet. Tak zpátky na nákup deštníků. Samozřejmě, že jsme vyšli ven a bylo skoro po dešti :D

Melinda nás vzala na výlet

A nyní přichází jedna z nejlepších částí a to naše řidička Melinda, která se tak vůbec nejmenovala a nikdo si nemohl vzpomenout, proč jsme si mysleli, že je to Melinda. Volali jsme teda lyft. Sledujeme jí na té aplikaci, jak stojí na křižovatce skoro vedle nás, ale Melinda si to zahne úplně někam jinam :D Tak čekáme dalších 5 minut, než nás najde. Nasedneme, už je po dešti, a Lyft mi řekne, že pojedeme 7 minut. Tak jedeme a Melinda mine první exit. Melindy telefon přepočítá trasu o dalších 6 minut. Melinda minule druhý exit a gps opět přepočítává. To už se tlemíme jak kdybychom si něco dali a se zájmem sledujeme, kam nás Melinda zaveze tentokrát. Další exit minut :D To už skoro brečíme smíchy. Melinda si už pod fousy šeptá "shit" a my se tlemíme ještě víc. Po pár neúspěších a úplně divné trase, se Melinda konečně trefí do správného exitu a už to zdálky vidíme. Sedmi minutová cesta se promění na téměr půl hodinovou. Najednou Melinda říká, že prý jsme tu, kde nás má vyhodit. Halo, my jsme turisti, máš vědět ty ne. Nakonec nás vyhodí uprostřed dlouhého mostu a my se slzami v očích odcházíme zpátky po mostu, podívat se na pana Lincolna.
Pak jsme se prošli přes všechny ty památníky z válek, Monument, Bílý dům (tam tentokrát nepouštěli vůbec blízko, všude barikády atd, asi Mišel byla doma :D ), Starbucks :D , National mall atd atd. DC je skvělé na turismus, neboť všechno důležité je u sebe v jedné řadě skoro :D Pak jsme se stavili do NASA muzea na 17 minut, protože zavírali :D 10 mil v nohách si to šlapeme do Walmartu, kde si Honzík s Anetkou nakoupili dalších tisíc sladkostí a prášky na spaní :D a už jsme došli na Union station, dali si tam večeři a jeli jsme domů.
V NYC jsem vyběhla z busu abych stihla vlak, který jsem poprvé stihla, vzala doma taxík a padla mrtvá do postele.
V neděli jsem se probudila kolem osmé, měli jsme zase sraz, tentokrát v city. Nakonec jsem se tam dostala až po dvanácté. HM mě hodila na vlak a já šla vyzvednout ty moje turisty k Žehličce či jak se ta budova jmenuje. Dali jsme si obídek a zase jsme turistili, tentokrát po NYC. Zašli jsme ke památníku 11.září, na Wall street, vzali jsme Ferry na Staten Island, prošli se tam, pak pluli zase zpátky, kde se na nás natlačili nějací němci. A tak jsme sobecky mrzli u přídě a překáželi jim, aby neměli hezké fotky za to, jak do nás furt strkali a šlapali na nás :D Pak jsme zašli na véču a já jela domů, neboť bylo pozdě a já pracovala v pondělí a oni také byli unavení. Rozloučili jsme se a už se neuvidíme :( Nebo aspoň ne v USA :D
Pondělí se mi táhlo hrozně. Byla jsem unavená, moc jsem toho nenaspala. Večer jsem jela s Arianou do kina a přijela jsem zase kolem půlnoci a šla spát.
Dneska jsem jela ráno na kickboxing, kde nás bylo teda jak psů tentokrát. Fakt plno. Mám to tam ráda. Přijela jsem teda zničená, protože ten druhý, jehož jméno jsem zapomněla, dělal "warm up" a Christin je teda na nás mnohem milejší :D Naštěstí nebylo moc kliků,
Teď sedím, píšu článek, piji svoje čoko protein mlíčko a za hodinu jdu pracovat. Nějak jsem teď spočítala ,že už mám jen 5 měsíců a týden v USA. Šílený, hrůza!