Shit*y days..

Znáte takovej ten pocit, kdy nechce nic jiného, než sbalit svých pár kusů oblečení a vypadnout, popřípadě se opít jako zamlada? Tak přesně tak se cítím a nejraději bych udělala hned oboje jen v opačném pořadí..
Také se říká, nechval dne před večerem. No, jsem se touto krásnou radou neřídila a přechválila jsem.. V tento moment nemám sebemenší tušení, jak můj život zde v jůesej bude pokračovat. Od té doby, co HM zřejmě vzala HD na milost, což nebudu komentovat, neboť jsem díky tomu, že jsem to komentovala, strávila celý den pláčem, to tu stojí pěkně za nic. Můj osud je technicky v rukách HM a tomu, jak moc naivní se rozhodne být. Po téměř roce žití s nějakou osobou, si můžete dovolit říct, že jí tak trochu znáte.. No, já jsem pravděpodobně neměla tušení, kdo ona je.. Nebo jsem si to nepřipouštěla, nevím. No, pravda je taková, že za týden budu pravděpodobně čelit rozhodnutí, zda mám sílu na novou rodinu, nebo to balím a jedu domů. Nevím no. Ono se pravděpodobně radí lépe ostatním. Když si vzpomenu někdy na sebe, jak jsem byla slepá.. A po 14 letech jste pravděpodobně už totálně slepý bez šance na návrat zraku...
A tak mě z jednoho takového shitty dne včera vysvobodila Terezka, za což jí děkuji, přestože má deprese nikam neodešla. Šli jsme do baru na skleničku, takový ten bar, kde hrají živě písničky na přání. Mou nezahráli. Pět babek v prdeli. Já se ničemu tento měsíc už nedivím.. Ale bylo to fajn, pak mě hodila domů, neboť stále nemám auto a já šla spát a vzbudila se do ještě horšího dne, tudíž dneška..
Celé ráno jsem si prosmskovala s HM, padlo spousta upřímných nehezkých vět až jsme u toho, že nedokončím svůj rok tady s HD v jednom domě. A protože já sem jen "temporary" a další sračky, nevěřím na zoubkové víly či další stvoření, pomalu se musím smiřovat a rozhodnout se, kam dál. Jak se vůbec člověk má rozhodnout, jestli zkusit další rodinu, když už ztratil veškerou víru, nebo jet domů? Co když to zkusím novou rodinu a budu litovat? Co když pojedu domů a budu litovat? Co když pojedu domů a o měsíc později HM najde ztracený rozum a budu litovat, že jsem nevyčkala? Co když najdu novou rodinu a o měsíc později HM dostane rozum a já už budu někde v Severní Dakotě? Co když se rozhodnu chvíli počkat a budu litovat, že HM nenašla ztracený rozum? Kéž by tohle vyřešil někdo za mě! Nebo kéž bych mohla vidět do budoucnosti.. Zavolala bych Jolandě, ale asi by to bylo drahé z mého USA tarifu :D Na zázraky už nevěřím... Když pojedu domů, co budu dělat doma? Mám jen střední, pracovat v Čr se mi nechce, na práci někde jinde nemám kapitál do začátku.. Mám na to týden. Stejně jako HM.. Teď smrkám do toaleťáku, neboť američané moc nepoužívají kapesníky, namísto toho hluboce posmkrávají, že by mě zajímalo, jestli to pak polykají nebo co..
Snažím se najít někoho, kdo se mnou půjde propít mých posledních 100 dolarů na účtě. Snažím se nemyslet na to, že nepůjdu na koncert Demi a Seleny. Snažím se vzbudit a zjistit, že to byl zlý sen. Nebo čekám, až se otevřou dveře a HM řekne: I was kidding! No, ale už jsem si dala i krátký nap a bohužel to tu furt je..  Ale ten koncert Demi.. To mě zas rozbrečelo. Jak dostanu domů svou kytaru? Jo, některé au pair dny jsou fakt super. Na jednu stranu tu nechci tady být celý týden sama, na tu druhou bude čas o všem přemýšlet. Tak jsme si hezky postěžovali. Já si jdu stáhnout Tinder a najít nějakou kočku, co se mnou půjde dnes na drink! Užívejte poslední dny roku 2015!
PS: Abych měla o čem dát fotku, dávám info, že jsem byla na bruslení vedle oceánu. To si tak bruslím a koukám na oceán.. No, ve skutečnosti moc nebruslím a zvedám Jaxsona z ledu aby mu někdo nepřejel prstíčky.. Ale bylo to fajn..

Prarodiče a Vánoce

Ho ho ho Merry Christmas :D Ok, možná trochu pozdě, ale lepší než nikdy! Zrovna jsem se vrátila z hrozného filmu jménem Krampus, tak napíšu článek a jdu spát, neboť v tomto domě si bohužel nepřispím...
V pondělí se mi do práce moc nechtělo. HM byla taková chladná a mě se to nelíbilo. J. má prázdniny, tak jsme šli do Sea Worldu, kde byl úplně bombastickej. Celý den, až na večer, byl super. V SW jsme si to užili, koupila jsem mu ryby, aby mohl krmit Mantu nebo co to je a měli sme fun. Když se večer vrátila HM, už jsme zase byly kámošky :D Vy-víte-koho jsme nijak neřešily. Šla jsem spát velice spokojena..
V úterý jsem se probudila se super náladou. Trochu poskypovala, relaxovala a už tu bylo 9:45 a já strojila děti. Jeli jsme pro babču a dědu na letiště. Píšu, která zóna a tak. Ona že jim nechali kufry někdě v Denveru. Tak objíždím okolo letiště asi tři kolečka, abych nemusela nikde parkovat a konečně po 15 minutách je nabíráme a jedeme domů. Vše bylo dost super. Od toho momentu jsem byla off, ale bez auta a peněz není co dělat a tak jsem stejně celou dobu byla s nimi. Hodila jsem dědu na nákup, pomáhala babče dělat večeři, starala se o děti, vysvětlovala co a jak. Řešili jsme Vy-víte-koho a musím říct, že si dost s prarodiči rozumím. A to už tu byla HM a pohoda. Najedli jsme se, povídali, balili dárky a šli spát.
Ve středu jsem byla v sedm probuzena, ale nijak mi to nevadilo. Stejně jsem musela jet na nákupy. Tak jsem posnídala, vypila kávu, udělala s J. první část jeho dárku pro prarodiče a jela na nákupy. Koupila jsem všechny dárky a jela domů. Měli jsme jít bruslit, ale HM se nepodařilo dostat z práce dřív.. Škoda.. A tak jsme se rozhodli, že místo bruslení půjdeme na film. Já, HM a babča. Byli jsme na Sestrách (česky přeloženo :D ) a bylo to super! Nasmáli jsme se skoro celý film, všem doporučuji. Ty dvě spolu mají skvělé filmy :) Přijeli jsme domů, zabalila jsem svoje dárky a šli jsme spát.
Čtvrtek, tedy Christmas Eve, jsem ještě sjela dokoupit jeden dárek a pak už jsme jen relaxovali doma. Vy-víte-kdo mohl do baráku kvůli Vánocům, tak to hned využil a byl tam od dopoledne. Na to, že 4 dny neviděl děti, si jich skoro ani nevšiml a vesele si podřimoval v J. pokojíčku... Přijela HM z práce, chvíli jsme relaxovali, poslali HD pryč s J., balili dárky, pomlouvali a když se děti vyspali, sebrali jsme se a jeli k Michelle, kde jsme slavili díkůvzdání, na Vánoční večeři. Tentokrát tam bylo mnohem méně lidí. Ten večer byl super. Hráli jsme hry, povídali si, jedli a pak jeli domů. Šli jsme spát, když Santa byl někde na půl cesty. Večer jsem se ještě nabídla, že sestavím klukům dárek, na kterej nám nezbyl papír ani síla. Ono dvě obří krabice, no tak jsem si textovala s HM, úplně super to bylo, jak jinak, než o Vy-víte-kom. Mimochodem, babča úplně sdílí mé názory ohledně něj, takže je to můj super buddy :D HM se mě večer ptala, zda chci vzbudit, ale rozhodla jsem se, že kvůli dárkům nebudu vstávat v 5 ráno..
A tak doufám, že není žádné překvapení, že mě v pátek v 5:15 vzbudil J. něžný hlásek. Mé tělo se mi nepodařilo zvednout z postele a ještě jsem usnula. Párkrát jsem se probudila a v 7 jsem vzdala své snažení se. Udělala jsem si kafe a šla na dárky. No, ne tak úplně. Oni si schovali ty ode mě, že si je rozbalí až se mnou. Tak jsme si sedli do obýváku. No znáte to, nemám ráda, když na mě někdo čumí. Snad se dárky líbily. Jaxsonovi určitě :D Já jsem dostala pár praktických věcí od ponožek po pyžamo, přes plyšáka a čokoládu až po můj nejoblíbenější dárek a to CD Seleny Gomez se dvěma vstupenkami na koncert. Můžu si vzít koho chci, takže samozřejmě, že sebou beru HM!!! Na každým dárku jsem viděla, že i když to HM dělala v jeden den, tak nad tím přemýšlela. Ať už to byla ponožka s kočkama, protože ví, že kočky mám ráda, nebo Seleny koncert. Jaxson mi mimochodem dal hrneček, kterej vyráběl a je to můj druhý nejoblíbenější dárek! Pak nějaká sada do koupele, kosmetika,.. Byla jsem spokojena.

Další super dárek od HM :D Sluchátko :D

Celej den byl takový líný. HD, který si nevšímal dětí a spal v pokoji (fakt nechápu, proč tady chtěl být na Vánoce, když je s dětmi netrávil) pak udělal nějakej pozdní oběd, což bylo dobrý no. A pak už jsme neměli co dělat a tak jsme šli do kina na Krampuse a vzali do auta mé nové CD. Z babči vypadlo, že Selenu má ráda a tak jsme se domluvili, že zjistí, jestli opět přijedou na den nezávislosti a jestli jo, zrušíme moje vstupenky a objednáme nové, tentokrát tři :) Mám jí ráda! :D No, Krampus hrůza. Jak jsem byla natěšená, tak jsem byla zklamaná.. Kdo viděl, určitě chápe :D
No a doufám, že jste si svátky také užili a stále ještě užíváte a máte se stejně dobře, jako se mám já :) Jsem věděla, že ta smůla nemůže trvat navěky :D Ale stále neoslavuji! Na to je brzy.. Ale mám dobrou náladu a nebudu si jí kazit myšlenkou na něj :D Ho Ho Ho! Užijte si poslední dny roku 2015 :)

Párty a ne moc šťastný víkend

Tak jsem zase tady! Tento měsíc píšu nějak častěji, to asi dělá ta Vánoční (ne)nálada! Poslední článek jsem psala před párty, která se nikdy neměla stát.. Koukám, že čím hůř se mám, tím mám více čtenářů. Tak doufám, že až přijde ten nový rok, který bude úplně super a pozitivní a budu se mít skvěle, tak mě budete číst i nadále! Fotky žádné nemám z tohoto víkendu, tak postahuji nějaká moudra z google :D

Zde jsme byli :D

Pátek večer, beru Uber a jedu na PB. Velice příjemná řidička, ne jako posledně.. Najdu Káju, která tam postává se svým HD a dalšími dvěma pány. Tak pozdravím, dáme drink, pokecáme. Pijeme. Máme se fajn. Po čase se k nám přidá Brandon, který s námi byl v Hillcrestu. No a z ničeho nic vidím velice známý obličej a to se to ke mě valí můj HD pozdravit mě. Ano, čtete dobře, toto si vážně nevymýšlím :D Prostě jsme tam na sebe narazili. Tak já nikdy nikam nechodím, jednou jdu a už takhle.. No, v ten moment mi to přišlo hrozně srandovní. A on, co piju a že dáme panáka.Tak jsem řekla, že panáka nechci, ale on řekl, že musím. Nakonec jsem to ukecala na další pivo a tak. No furt jsem z toho nemohla. Pak nevím co se dělo, ale pak jsme šli na další pivo a už vidím Karolínu, která se to ke mě valí a tak jí nenápadně gestikuluji jako: Toto je můj HD :D No a šli jsme tancovat. Jakože všichni tři :D HD tam byl s nějakým kámošem, ten se k nám napojil na podiu. No, nějakým, psala jsem o něm v minulém článku, manžel té HM kamarádky.. Tak sme samozřejmě udělali tunu selfie :D

Kočičák :(

Nemusím snad ani dodávat, že jsme byli všichni opilí, protože já jsem v baru s HD? :D No, ale to by nebyl prosinec 2015, aby se mi něco neposralo. Nebudu to rozpitvávat, protože se to týká mnoha osob. Tak HD odložíme na sobotu a dopovíme si příběh o párty :D Vlastně se nic moc nedělo. Jen jsem zjistila, že po pár pivech jsou i ty Američanky hezké a že žádná holka není hetero a šla jsem domů. Taxík mě stál 30 babek. Ještě teď chci plakat...
No v sobotu měl dohru pátek. HM sbalila HD kufry a vystěhovala ho. Ale všichni, co čteme můj blog víme, že HD je jako bumerang... Takže, tu sice ještě není, ale nechval dne před večeří. Nebo jak to je.. S HM ten den nic nebylo. Chvíli jsem tam byla pro ní, ale pak mi došlo, že tam jsem asi zbytečně a šla jsem do pokoje. Odkud jsem nevylezla celý den. Dala jsem si krátký nap, koukala na filmy. Večer si píšeme s HM. Je mi jí líto. Měla jsem chuť jí jít obejmout, ale asi by to bylo divné, tak jsem zůstala u povzbuzujících sms..  Nevím, ale když jí píšu, nebo jí vidím brečet, nějak se nemůžu chovat, jako když vidím kamarádku takhle. A to jsme kamarádky, já jí tak beru a ona mě taky.. Nějak si pořád musím opakovat, jestli to není moc lesbí chování, kdybych jí objala :D Jo, asi mi hrabe, s tím kdo jsem jsem smířena a jsem na to hrdá. Ale v tomto případě mě to prostě drží zpátky.. No, nic. Pak jsme šli spát..

Tak nějak jsem se cítila celý víkend :D

V neděli jsem se probudila a HM mi ani nenapsala, že jde ven, nic. Tak nevím co jí je. Za celý den mi napsala dvě sms a obě o tom, že děti jsou vzhůru. Začíná používat F slova docela často.. Trochu se mě to dotklo, vždy mi píše, když někam jde, jestli nechci jít i když ví, že třeba nechci. Tentokrát nic. No, takže jsme se za celý den neviděli... Zítra je můj poslední celý pracovní den, tak uvidíme, jak to bude probíhat. Stejně zas skončíme u nějakých sms, protože to je přeci mnohem snazší, než mi to říct přímo... Nevím co, ale něco :D
Tak a to by bylo asi všechno za tento úžasný víkend. Doufám, že článek o Vánočním týdnu bude už konečně pozitivní! Mějte se krásně :)

Veselý týden s HD

Za chvíli jdu na párty, ale než tomu tak bude, mám čas napsat článek, jelikož je u nás návštěva a nemám si s nimi co říct.
V pondělí byla taková zima, že jsme museli i doma chodit v mikinách. U mě nic neobvyklého, ale u dětí to byla prémiéra. Jasný, Cali, tam bude teplo, slýchala jsem.. Všechny ty chytráky bych sem pozvala mrznout ráno se mnou :D Ten den byl docela klidný, měla jsem hlad, tak jsem se neodklidila po práci do pokoje. Bez auta nemám ani šanci vypadnout... Dnes se žádná hádka nekonala.
Zato úterý, to byl den D. Přes den pohoda, nákupy s dětmi, lenošení u topení. Po práci jsem se převlékla a jeli jsme na toho Grinche. Před tím byl ještě takový banket od HM z práce. Všude samí kravaťáci, právníci no. Jeli jsme asi hodinu kvůli traffic, takže jsme museli docela spěchat s jídlem, protože jsme měli tak půl hodinky, než jsme museli odejít z prostor. HD to hned zaparkoval u otevřeného baru a zhodnotil, že HM akce jsou mnohem lepší, protože alkohol je free a u něj ne. Tak samozřejmě, jsem byla vděčna za tuto informaci. Přesunuli jsme se do divadla a tak si štráduju k CC 10, kde jsem měla sedět a HM mi řekne, posaď se tady, ukázala na křeslo vedle sebe, které neslo číslo 12. Tak jsem si sedla a přišel HD a sedl si na tu desítku. Jedenáctka nebyla :D
Představení bylo super. Nebylo to dlouhé a úplně jiné než Grinch co znám z televize :D Ale moc pěkné. Jelikož jsem si chytrá nechala bundu v autě, mrzla jsem jak sobolí hovno. Po cestě k autu HD furt něco brblal a moc se mi to nedařilo pochytit. Když jsme stáli a čekali, až nám přivezou auto, konečně se doneslo i k mému uchu, že je naštvaný, že neseděl vedle HM. Celou cestu v autě byl uražený a pořád něco brblal a vyčítal jí, že neseděla vedle něj. A byl fakt uražený a dotčený a čekala jsem jen, kdy se rozpláče. Přijeli jsme domů a on, že jde do garáže chlastat. A tak tam chlastal až do středy..
Ve středu se rozhodl, že nepůjde do práce. Tak já otrávená a nasraná. Jenže to táhl až do samotného rána, takže se nestačil ráno ukázat v domě. Přes den zas několikrát vyhrožoval, že už se stěhuje a že jde dovnitř si sbalit. Tak já natěšená, pomalu tahám kufry ze skříně, že mu to připravím, lepičku na krabice už jsem měla v ruce a lihovku na popsání krabic taktéž.. Asi 4x si to rozmyslel a že nikam nejde a že nás raději bude dál obtěžovat... No a chlastal tam asi znova. Přes den jsem také vedla slohové konverzace s HM o celé této situaci a také o tom, že zruším to prodloužení. Bylo to celé takové depresivní, jdu se na to dneska ožrat. Sme si poplakaly a tak. Ona mi řekla, že mi nemůže nic slíbit a že mě potřebuje a tak dále.. Po tomto těžkém dni plném emocí a HD stále žijícím v baráku, jsme si večer dali pizzu a šli spát...
PS: Dostala jsem šmakounáááá!

Lajna na kakao :D

Ve čtvrtek, aby tomu nebylo málo, se HD po dvoudenním chlastání vrátil s kocovinou do baráku, že zase nejde do práce. Takže já nasraná od samého rána. Samozřejmě, že mi začal courat po baráku, HM říkala, že přijede domů, když to bude dělat. No nepřijela. Takže jsme se kvůli tomu pohádaly znova. Vyměnili jsme si pár sms, ale už jsem na ní byla tak naštvaná, že jsem jí neodpovídala. Přijela v můj off, protože HD se svou kocovinou nebyl schopný převzít děti, já odešla do pokoje, sežrala pár cupcaků, cookies a neměla jsem chuť na večeři... HD se mnou nemluvil, asi se hněvá, že jsem seděla vedle HM. Ach já nezbeda! Však on ví, o co mi jde! Snad se to taky brzy dozvím, když je to vlastně moje vina :D
A protože celý týden byl takový skvělý plný emocí, v pátek ráno zůstala doma HM. Aha, takže najednou nemusí pracovat z kanceláře, přestože den předtím to nešlo?.. Taky jsem jí to hezky řekla.. Den byl cajk. Dokud nepřišlo poledne a najednou HD doma. Si představte, chudinečku bolí v krčku! No ještě aby ne, když po dvě nocí spí ve třech stupních v garáži a jediný jeho topení je chlast... Ale asi nebyl tak moc nemocný, ale nešel do kina.. No a tak aspoň chvíli byl od něj zas klid. Večer přijela HM kamarádka s manželem a dcerou. HD jen vyzvednout jejího manžela, který sem letěl odněkud, zatímco ona řídila z Arizony. Takže vás jistě nepřekvapí, že HD už zase nasává.
Taky jsem pronesla něco, že jsem zaseklá v domě, protože nemám co řídit. Na to mi HM řekla, že je to moje vina. Tak jsem se naštvala zas a nebudu dělat drama queen, ale připomenu jí to, až budou potřebovat hodit na letiště. Já jsem bourala, ale nikdo se mě nezeptal, jestli chci přidat do smlouvy k rental car. Nevadí, že ten pronájem platí pojištovna, které budu JÁ platit a ne oni...
Mimoto jsem viděla papír od pojišťovny se seznamem oprav. Vsadím své levé oko, že půlka stejně vůbec není nutná a nebo není ani ode mě.. Jen prostě se rozhodli v opravně opravit všechno a hodit to na tuhle accident.
Prostě to tu poslední dobou stojí, za nic... A tak jsem se docela rychle smířila, že v březnu pojedu domů. Věřím, že se najde au pair, která bude dokonce ráda chodit kalit s HD.. To zas abych mu nekřivdila :D Že mně to nevyhovuje neznamená, že někomu jinému to vyhovovat nemůže také. Často čtu jak si holky jen stěžují, místo toho aby věci řešili. No vážení, já to řeším už takovou dobu a stejně se nic nelepší, tak mi nezbývá, než si postěžovat a každý den být připravena na nové a nové konverzace..
A nyní se jdu chystat do toho baru, již se nemohu dočkat dalšího pokračování AAHD, které nastane hned zítra a které mě zajisté nemine!
Šťastný a veselý víkend všem! Hlavně těm, co nemají off!

Jeden velice nevydařený víkend

Po posledním týdnu, který nebyl tím nejlepším, přišel můj ještě více nepodařenější prodloužený víkend. V pátek jsem samozřejmě brzy vstala a venku bylo hnusně. Jistě, mám po sto letech volno a má pršet. Když se za HD zaklaply dveře, šla jsem si udělat kávu a v pokoji přemýšlela, co budu dělat. Samozřejmě nám došli věci na smoothie, takže jsem byla i bez snídaně. Nakonec se vyjasnilo a bylo docela hezky. Dojela jsem pro Káju a že se pojedeme chudě podívat do Walmartu, ve kterém jsme ani jedna ještě nebyla. No, dojedeme tam a krám teda nic pro mě. Ale koupila jsem si tam sadu a budu s miminama vyrábět dárek pro prarodiče a také jsem si koupila Toffiffe. Když v tu mi volá HM a že má v kufru auta banner na svou Christmas party. Tak platíme a vylezeme z Walmartu do pěkného slejváku. Dojedeme domů, hodím banner dovnitř, pozdravím HD, který hlídal notebook a děti se hlídaly navzájem samy a co teď.
Rozhodly jsme se, že pojedeme na Adobe vodopády. Tak bloudíme, gps mě posílá někam jinam, prší, hrozně moc prší, zákaz vstupu. Takže jsme neviděli ani pomalované kameny po kterých má téct ta voda, ale ani tu vodu. A že teda pojedeme na universitu, zúčastnit se nějaké přednášky. Samozřejmě, dojedeme na universitu, úplně zmatený, prší. Takže nic no. A že se podíváme teda na ten pěkný bílý kostel. Dojedeme tam, pršet přestalo, s Káji navigací jsem i paralelně zaparkovala a děláme si fotky, nějaké dvě baptisky se nás snaží přesvědčit k jejich víře. A že máme hlad. A že pojedeme do Milana do Anaheimu na českou večeři.
Píšu HM, zda můžeme, ale ta neodepisuje. Tak se stavíme v ruským obchodě pro milka kravičky, které nemají. Dáme si bagel v Bagelárně, po kterém nám je zle ještě celou cestu do Anaheimu a píšeme někomu, zda nechce jet s námi. Nikdo nemohl, nebo spíš nemohli před sedmou hodinou, což je na výlet do Anaheim docela pozdě. A tak jedeme sami. Cesta ze San Diega do Anaheim trvá přibližně hodinu a půl. No, my jsme to jely tři hodiny s šílenou traffic. Prdel nás bolela, jeli jsme kolem 30 MPH víc než půlku cesty. No hrůza. Nikdy nejezděte směrem do Los Angeles v pátek večer. Poté již úspěšně dojedeme do Anaheim a vyprostíme se z traffic. Najdeme Milana, objednáváme pivo, svíci, tataráček, kolu. Po prvním knedlíku jsem plná. Bagel z mikrovlnky mi pořád dělá v žaludku neplechu, ale knedlík tam přeci nenechám. Tak se hezky najíme a jedeme domů s plánem, jak po Vánocích vyrazíme na Santa Monica pier a stavíme se v Milanovi na večeři.
Jedeme si 65-80 po dálnici, prší, potkáváme nehodu. Dojedeme na PB a šílený slejvak, kroupy padaly, stěrače mojí HM nefungovaly. Zastavíme na benzínce, nejde mi otevřít nádrž, tankuji benzín, který je dvakrát dražší než všude jinde, Kroupy přestanou, jedeme. Hovno vidím, mám pocit, že HM světla nesvítí. GPS řekne: Turn left, tak turním doleva, ale ještě jsem neměla a tak se to snažím srovnat, ale pozdě. Najedu na ten dělící ostrůvek, co rozděluje silnici na dva směry a rána jak svině. Auto mi to vymrští do protisměru do pruhu, kde jako zázrakem nic nejelo. V jiném pruhu auta byla, asi na mě museli pěkně blbě čumět. Ruce se mi klepou jak svině, jedu to přes ty tři pruhy k nějaké garáži, kde zastavím, kontroluji auto. Vypadá to jen na škrábanec dole. Pohoda, trochu se uklidním a jedeme.
Asi po třech minutách mi volant začne stáčet doprava, říkám to Káje, ta říká, že se mi to jen zdá. Jen co to dořekne, začne mi chrastit kolo. No a už nejedeme. Zastavím, mrkneme na to. Díra tam nebyla, ale byla ta guma celá vyboulená. To už skoro brečím a píšu HM. Neodepisuje. Volám jí. Nezvedá. Volám HD. Oba samozřejmě na té párty pili, tak berou Ubera a že pro mě jedou. To už jsem se rozbrečela úplně. Spíš šok. Přijedou, brečím znova. Tak HM furt že to je ok, já že to ok není. HD ať jedeme domů, že počká na odtahovku. Tak vyhodíme Káju domů a jedeme domů. Zas brečím. Doma HM zjistí, že HD má peníze pro babysitterku, tak jí píše šek, já už nebrečím. Píše HD, že auto odvezli a máme si zítra zavolat, že si zavolal Uber. Tak jdeme spát.
V sobotu se vzbudím po nočních můrách o autech, jdu se vykoupat a čelím následkům. HM se mi směje jen co vejdu do obýváku. Dostaneme rent car a v pondělí se na auto podívají. Takže nic nevíme. Máme se dobře, dokud nepříjde ožralej HD asi v osm ráno a není hrozně chytrej. Nemám na něj náladu, HM taky ne. Otravoval nás tam dobrou hodinu. Za tu dobu se stihl urazit, když jsem mu řekla, ať se nestará o peníze, že až budu mít papír od pojišťovny, vyřídím si to s HM. HD pouští gangster rap a myslí si, že je děsně cool. Fuckuje a uráží všechny okolo a pořád si připadá hrozně cool. Po hodině a čtvrt se HM podaří ho vyhodit.. Celý den nic neděláme, hlídám, když jede pro to auto a pro dárky. Večer jdeme mrknout na nějaká světla a jdeme spát.

Nějaké světla v parku

Neděle byla kapitola sama o sobě. Ráno vstanu, pořád nemáme smoothie. Ráno vypadá docela klidně. Omyl. HD se vrátil. Ráno ještě bylo docela klidné, dokud se děti neprobudily z napu a my s HM že sjedeme do krámu. HM nemůže najít mobil. Tak říkám, že ho HD odhodil tam na gauč, protože si s ním hrál malej. No to HD nemohl rozdejchat. Úplně začal vyšilovat, že její mobil neměl a že ho neschoval a takové sračky. Tak říkám, že jsem neřekla, že ho schoval, ale že ho vzal malému z ruky a hodil na pohovku. No hrozně ho to vytočilo, asi jsem HM měla říct, že když přebalovala malého, že se jí tam hrabal, idiot. A jelikož už na mě nic jiného neměl, začal mi předhazovat spoluúčast za auto. Tak mu říkám, že to není jeho auto, ať se laskavě do toho neplete a že se nedivím, že vyšiluje za to, že jsem HM řekla pravdu, když je lhář a fake. HM něco pronese ale propálím ji takovým pohledem, že už nic neřekne a má hádka s HD pokračuje. Na závěr, jako ta moudřejší mu řeknu, že jsem ještě nikdy neviděla nikoho tak ubohého a že by se měl naučit přijímat pravdu a odcházím s malým do auta. Agresivní alkoholik, co čekat.
V autě HM říkám, že jestli se neodstěhuje, tak ruším své prodloužení. Říká, že se stěhuje, že po novým roce říkal, že odejde. Tak jí říkám, co si myslím. Že on neodejde a ona že stejně změní názor. Od té doby mlčíme. Po návratu se zavírám do pokoje, HM odjela na nějaký balet. Dala jsem si nap a teď jsem nasraná. HD hlídá, je komickej. Děti mu brečí, asi zapomněl, že musí taky občas jíst. Já si stále stojím za svým názorem a jsem připravena odjet i domů.
Co bude dál si povíme v příští epizodě :D Momentálně jsem tak nasraná. Ještě že mi zbývá poslední pracovní týden a dva pracovní dny. V rámci nasranosti odmítám venčit psa po celou dobu, co budou v Alabamě. Ať si zaplatí dog sitterku i když budu doma. Přemýšlím, kdy si vezmu další dovolenou, kterou strávím v pokoji, protože v rámci placení auta už nebudu mít ani na to lítat v okolí San Diega, yay...

Faking it + desátý měsíc v USA

Nechť 10. hladové hry, započnou! Již jsem se překulila z devátého na desátý měsíc v USA. To chce oslavu!
No, minulý týden byl prostě super. Co jsem dělala/nedělala už nevím, ale HD byl pryč a to bylo jako dovolená pro všechny. Satan se proměnil v hodného kluka, já jsem dělala babysitting a i ta mimča jakoby měla lepší náladu. A tak se ten super krásný týden překulil ve víkend..
V pátek jsme poctivě nakoupili vše potřebné na dětskou oslavu a v sobotu jsme slavili. Vstala jsem, dala jsem si kávu, vzala hyperaktivního Jaxsona (HD se v noci vrátil) do auta a jeli jsme vyzvednout dort. Jelikož jezdím jako drak, byli jsme tam asi o čtvrt hodiny dřív. Tak jsme čekali na parkovišti, ale bylo to pro něj dlouhé, tak jsem ho nechala sedět se mnou vepředu, stáhli jsme střešní okýnko a počítali jsme auta, která měla tykadla jako sob. Asi tam byla nějaká sobí párty pro auta či co. No, paní manžel, co nám dělala cake, přijel a ihned nás poznal. Ještě aby ne, nikdo jiný nebyl půl tělem z auta. Dort jsem položila na podlahu a jelo se. Asi v půlce cesty mi nějaký typický americký řidič vjel do cesty tím stylem, že si jel na dálnici přes dva pruhy a no stress šoupal mě pryč. Jsem ho vytroubila, pro lepší pocit, a měla jsem štěstí, že nic vedle mě nejelo.. Asi po jedenácté se to tam začalo slejzat. Párty to byla fajn, možná by byla lepší, kdyby mimča měla nějaké kamarády :D
To horší přišlo, když se HD s pořádnou kocovinou a nějakou tou promilí vrátil z garáže do baráku. No, co dodat, škoda slov.. Přišla neděle a on se rozhodl, že jí prochrápe na gauči...

Bday present :D

A bylo tu pondělí, pak úterý, středa a dnes je čtvrtek. Celý týden se nesl ve znamená Faking it :) Aneb super dokonalý otec v akci, tváříme se, že se vlastně nic neděje, všichni jsou happy, ale hlavně že spí furt na gauči.  Je mi z toho na blití a po dnešním dnu, kdy mi bylo dáno off na pátek, že on bude hlídat, jsem ztratila iluzi, že to HM dotáhne do konce. Protože lidi se mění po několika letech ze dne na den jako mávnutím kouzelného proutku :)  Tak spolu tak nějak mluvíme/nemluvíme, protože já nemám žaludek na to, fejkovat to tam s ní a byla jsem upřímná. A všichni víme, že dnes je to bráno jako urážka.. A to jsem už prodloužila... No nic.
Přineseme na stůl něco pozitivního a to, že jsem začala chodit do školy. Tadadá! Bylo to v úterý. Profesor super vtipný, já mám přirozený talent a věřím, že brzy začnu podnikat jakožto rozený architekt. Přikládám návrh židle a psí boudy! Bohužel se příští úterý nemohu zúčastnit, jelikož máme už lístky na představení Grinch. Jéé šťastná rodinka, možná bych raději šla do školy, kde je zima.
No a protože tento článek je na vysoce pozitivní vlně, trochu to zlepším :D Pořád nemám plány na své dva týdny volna, které dostanu přes vánoční svátky. Nemám ani jediný dárek jak pro USA people, tak pro ty doma. Oni mi taky zrovna moc nepomáhají, tak všem objednám ponožky a nazdar... Taky jsem měla nehodu a sletěla jsem i s dítetem na dítě s baby gate. Děti jsou ok, protože jsem superhrdina a ochránila jsem je vlastním tělem. No, jeden měl červené pod okem, ale už je to pryč. Zato já mám modřinu na noze, nemůžu hýbat pořádně s ramenem a ještě mě dneska jedno dítě kouslo do brady, takže se mi dělá další modřina...
Věřím, že si brzy zase postěžuji. Zatím všem přeji Veselé Vánoce :D Snad jste na tom s dárky lépe než já AKA 22. prosince Target :D