úterý 28. července 2015

Natural History Museum & první dny jen s dvojčaty

Zdravím přátelé moji, je tady úterý večer (opravdu? proč se cítím jako pátek?..) a asi pět minut zpátky jsem si řekla, tak, je středa večer, napíšu článek. No, je úterý, ale nevadí, stejně můj týden nebude moc záživný..
V neděli ráno jsem byla násilně probuzena písní: Somewhere over the rainbow (Thank you J., thank you!) tak se teda podívám na mobil a tam 6:27. No, tak to točím na bok že takhle teda ne a v ten moment začalo jedno mimčo šíleně vřískat. Fajn, takže já v obýváku ještě dřív, než mi začíná v týdnu pracovní doba nasupeně piji kávu a snažím se odstrkovat J., který se na mě snaží hopsat... HM mě teda ochraňovala a tak jsem tam polomtrvá ležela a čekala, až se probudí děti. Děti se probudily a jelo se na snídani. Dala jsem si Vajco benedikt bez šunky. To přinesli samozřejmě s brambory, mísou ovoce, tousty.. Kdo někdy v USA byl na snídani, tak to zná :) Většinou když si objednáte vejce, tak to nejsou jen vejce :D No nic. Po vejcích mi bylo pěkně těžko, tak se nasoukám zpátky do mini vana a ni jsem se nepřipoutala. Taky jsem si to od J. celou cestu poslechla, jak umřu a tak :D
V autě mi omylem volal táta, tak jsem mu volala zpátky, ale J. tam furt vřeštěl, tak jsme si moc nepokecali. No, dorazili jsme do Balboa parku, bříško mě furt bolelo. J. pokřikoval: Natural History Natural History. Okej, k bolesti břicha se dostavila bolest hlavy :D Tak ho chytnu za ruku kvůli autům a jdeme do muzea. HM a HD nesli děti v klokánku, protože naši prostě nenávidí kočár :) V muzeu jsme zjsitili, že je tam exhibice Mayské kultury. Taková ta co objíždí muzea a není nikde na stálo :) Tak jsme si připlatili za lístky a prošli si to. Upřímně, muzea mě moc neberou. Nejvíc jsem si snad užívala dětské hry :D Byla tam třeba Mayská deska, kde se skládali vzory, mohli jste si vytisknout své Mayské jméno, kalendář, hledat lebky :D No, Mayskou kulturu jsme prošli a šli jsme na klasika muzeum. No, muzeum přírodní historie (hej to skloňuji asi špatně :D) nebylo už tak fajn. Prostě, příroda no :D Ale opravdu se snažím mít to ráda! Příště jdeme do Muzea vědy :D Tak třeba tam uspěji. Asi největší zážitek mám, když relaxuji na židli před fejk výhledem a HM mi oznámí, že je za mnou pavouk. A opravdu, hnusný pavouk v teráriu. No, bylo po relaxu tak jsem si šla prohlížet, jak vypadala Kalifornie před xx tisíci lety. Pak jsem dostala žízeň a HM taky. Pítka nefungovala, tak HD šel koupit pet lahve. Pak jsme prošli gift shop a jelo se domů. Kluci byli unavení :) A já s HM taky hehe.
Po návratu jsme sedli na gauč a pokračoval maraton Harryho Pottera, dělala se večeře, cookies, jedli jsme. Pak jsme se s HM vrátili do puberty, když jsme hráli označovací bitku na fejsbuku :D Pak se snažily fotit navzájem :D No nic, večer sme si podle mě užili skvěle. A pak, jako správní důchodci, jsme šli brzy spát! Já jsem byla hotová už v šest teda, ale držela jsem se, musela jsem brzo spát, protože pondělí klepalo na dveře a já musela začínat tentokrát dříve..
A tak jsem začala dříve :( Unavená, převezmu dítě, dám HM sbohem a ta vzala jedno dvojče k doktorovi, to s helmou. Tak jsem se pustila do výzvy a snažila se udržet O. vzhůru, než se vrátili a já je mohla dát spát. Za ten den jsem stihla přečíst 4 kapitoly knížky, vyprat celou laundry room, poskládat a dát do skříní (do poslední ponožky!), udělat oběd i večeři, myčku, skype, hrát si s dětmi, fejsbuk. Po této malé dovolené se vrátil HD, já mu předala dvojčata a jela jsem vyzvednout J. z kempu. Ten byl úplně nadšený! Má teď SeaWorld camp. Sáhl si na žraloka, krmili ryby a tak, upřímně bych taky šla na takový kemp! :D Něco jako zákulisí :) Kdo někdy o San Diegu něco slyšel, tak ví, že tu máme snad nejlepší Sea World. No, přijeli jsme s J. domů a píše mi HM, že musí zůstat v práci a něco dodělat. Tak HD dodělal večeři, najedli jsme se. Já fejsbukovala a on se staral o děti. Pak přijela HM a že bude muset do práce znova a že se jí nechce samotné. Tak jsem jela s ní.
Nasmály jsme se v autě! Dojely jsme do práce, vyjeli výtahem a já si přišla jak v takovém tom cizím světě. Světě kanceláří. Jako Daily Planet :D No, došli jsme do HM kanclu. Co jsem pochopila, tak ten Daily Planet style jsou sekretářky a právníci mají kancl jako normální místnost. Sedla jsem si do křesla a cítila se jak na hanbě v ředitelně :D Přečetla jsem si každý její diplom, rozvod nějakého páru, popisky na šanonech. Začínala jsem se nudit. A pak jsme šli ten její výtvor tisknout. V ten moment nastal moment, proč jsem byla s ní. Zhasla světla a klimatizace. Juchů, tak ve světě ajfounů jsme tiskli papíry a šli zpátky do kanclu. Ouha, chyba.. Tak opravuje.. Tiskneme zas.. Jujky, další chyba. Už jsem viděla, jak je HM unavená z toho. Opravila a už to sedělo, tak jsme to odevzdali jejímu šéfovi na stůl a jelo se domů (btw případ neskončil po dnešním soudu, takže chudák HM bude na tom muset dýl pracovat :D ) Doma jsme si popřáli dobrou noc, děkovala mi, zatímco jsem si brala mléko a já šla do postele šťastná, že nebudu muset začínat zase dřív.
Ráno vstanu, vyřízena samozřejmě. Zatímco okupuji koupelnu, slyším, že HM dává děti spát. No dobrý, tak jsem převzala hrnek kafe místo dětí :D A gecla s knížkou na gauč. Udělala snídani a tak. Bohužel, děti nespaly vysněné dvě hodiny. Neva, ten den jsem se rozhodla, že nebudu nic dělat, jen si hrát s dětmi. No, děti protivný jak nevím co. Zoubky krát dva? Už jsem připravena na všechno :D Tak šli spát o něco dřív na další nap. Jeden už nám začíná lozit dozadu, tak se v postýlce "procházel" místo aby spal... No, taky byl unavený, když se znova po 40 minutách vzbudili. Dala jsem jim oběd a že udělám lahev než půjdem do parku. No, jenže jsem objevila plíseň na sunarovaru. Je to mašina na mixování sunaru. Zmáčknete čudlík asi jako na espresso a teče to. Jenže sunarovar nám začal protejkat.. Takže jsem to celé umyla ale raději už nepoužila. Ohřála jsem lahev starým způsobem a jela sem do parku, hráli jsme si na dece a jeli domů spát. Pak jsem udělala večeři a přijel HD, já jela pro J. na kemp, HM se vrátila normálně, jedli jsme u stolu hurá! A šlo se spát :D Večer HD teda ještě sestavil vysavač, tak ho HM zkoušela a snažil se přijít na to, kde protéká ten sunarovar. Ale prostě jsme to nezjistili. Tak desinfekce, Velvet Cake a spát!
A teď se jdu vloupat do ledničky pro nějaké meruňky a zkontrolovat, zda sunarovar neteče! Tak přeji krásný zbytek týdne! A jelikož mám fotky jen dětí z pondělí a úterý, tak všude je neděle :)

sobota 25. července 2015

Divadlo, besídka a Harry Potter maraton!

Během čtvrtka se nic moc závratného nedělo. Den ubíhal jako každý jiný. Vztekající se děti během dne, plačící děti na plavání.. Jo, to plavání jsem opravdu už nedávala. 
Bohužel mohu složit jen jedno dítě
Trávit přes 45 minut v autě a 45 minut na plavání s brečícími dětmi je fakt stresující. Dělala jsem teda dopoledne jablečné přesnídávky, dětem chutnaly :) Tak už mám plán na příští týden :D No, přišel večer a přišla HD sestřenice (asi) pohlídat dvojčata, protože já, J. a HM jsme šli na Čaroděje ze země Oz. Představení odpoledního drama campu :) No, moc jsem nerozuměla, ale HM říkala, že občas taky ne. Žádný Broadway jsme čekat nemohli :) Ale jo, bylo to moc hezké, já mám tyhle věci ráda. Po Čaroději jsme došli domů, relax na gauči a spánek. 
Přišel pátek a můj svátek. Hurá. No, ani moc ne. Ráno mi popřála HM a J. Pak jsem odvedla J. do kempu a skypovala s mamkou. Do toho se vrátil HD,mno...
Já!
HD zas odešel a já jsem dětem chystala oběd. Po obědě jsme šli vyzvednout J., který ten den neměl plavání, hurá! No, HM přijela chvilku po půl páté, já teda udělala sobě a J. něco k jídlu a čekalo se na bejbysiterku, která měla přijít hlídat dvojčata. Kdo čte pravidelně, byla to ta blonďatá slečna, co hlídala když jsem dělala řidičák. V listopadu se vdává :) No, rychle jsme řekli co a jak a pospíchali jsme na kemp. Jelikož byl poslední den, byla tam výstava, co děti za celé tři týdny dělaly. Něco bylo fakt skvělé!!! No a po 'vernisáži' měli nachystané takové představení, zpívaly a tancovaly. No, bylo to opravdu hezké! Malý samozřejmě ve svém světě, dost jsme se nasmáli. Byla jsem tam teda já, HM a ta HD sestřenice, co hlídala ve čtvrtek. Po představení jsme přišli domů a HM musela pracovat :( J. byl na tabletu, já koukala na telku a o dvě hodiny déle než obvykle :D Tedy o půl jedenácté jsme se odebrali do ložnic. A ano, J. také,nějak nebyl unavený a hangoutoval s námi :)
Rainbow song
V sobotu jsem si zapomněla přinést svůj větrák, co jsem propůjčila do obýváku, takže není překvapení, že mě J. něžný hlásek probudil už o půl osmé. Chvíli jsem se snažila usnou, ale nešlo to. Tak jsem o hodinu později ležela na gauči, zatímco HM zas pracovala a koukala na telku. Děti se probudily, tak jsme si pohrály a když šly dát nap, započali jsme maraton Harryho Pottera! HM teda u toho pracovala, ale já si vystačila sama :D Někde mezitím se vrátil vy-víte-kdo... No a po spánku jsme se rozhodli, že pojedeme nakoupit potraviny. Tak jsme teda nakrmili a sbalili sebe a děti a jelo se. Koupili jsme spoustu důležitých věcí a ještě víc těch, co vůbec nepotřebujeme. Ale mám dostatečnou zásobu veggie masa! :) 
:)
No, po nákupu jsme jeli pro HD, který byl odvést HM auto na výměnu oleje. Jeli jsme ho hodit pro jeho auto, které si ve čt někam odvezl. Mezitím se nám v kufru auta peklo kuře a grilovalo moje fake kuřecí maso. Doprava hrozná, jak na jedné pláži tak na druhé. Vyhodili jsme HD a jel se vyzvednout můj dort k svátku. Doma rychle vybalit děti, vybalit nákup a že máme hlad, já a HM, J. si koupil obědovou krabičku. Tak že si teda dáme k pozdnímu obědu můj dort :D No a HM pořád musela pracovat, tak pokračoval maraton Harryho. Poté jsem odvezla HM pro auto a zas jsme pracovali/koukali na Harryho :D V tomto duchu se nesl celý zbytek večera.. Co se dělo večer snad ani popisovat nechci, protože se mi vaří krev jen si na to vzpomenu. Ale už je mi jasné, že se v životě nevdám :D To by mohlo mluvit za vše :) Teď ležím v posteli, snažím se dělat hluk, píšu článek a přemýšlím, proč jsem si jen nepřinesla dneska fén..
Zítra se totiž chystáme na snídani ven a pak do Balboa parku něco podniknout, protože chudinka J. tento víkend ještě nikde nebyl.. Měl by vidět české děti, co musí sedět na zadku doma nebo se zabavit sami, protože rodiče nemohou jezdit každý víkend na výlety.. Někdy ta česká výchova má něco do sebe.. Někdy často! A taky jsem nechala zrušit plavání na příští týden. HM dnes sama usoudila, že děti to prostě nesnáší.. Jsem ráda, protože přeceňovat se nehodlám a strhat také ne, takže J. zůstane v kempu příští týden od rána do odpoledne, vlastně celou mou směnu!




středa 22. července 2015

O tom, proč nikdy nechci uklizečku

Tak tak :3
No dobře, ve skutečnosti o tom článek není, ale na závěr se k tomu vrátím.. Jelikož jsem hrozně unavená, rozhodla jsem se napsat článek raději teď, kdybych byla unavenější o víkendu a nechtělo se mi psát 7 dní :D
Minulý týden skončil docela poklidně. V neděli jsem otevřela oči juchů osm -_- Fajn, nevadí, vylezla jsem z postele a z pokoje. Koupelna, kafe, děti, HM,.. Klasika.. Ten den měla dojet ta její kamarádka. Chillujeme si na gauči a vrátil se HD. No a když děti spaly a s HM jsme sjížděly fejsbuk, zjistila, že je mezinárodní den zmrzliny. A plán byl jasný! Jelo se na zmrzku. Probudit HD na gauči zabralo chudákovi HM dost času, ale nakonec jsme seděli v autě a že jedeme na Ocean Beach na zmrzku. V ten moment ukrutný liják! Jelikož žiji v San Diegu, deštníky tu zrovna nefrčí. Asi nakoupím pár deštníků a budu čekat, abych rozjela svůj byznys :D No nic, poklidně najdeme místo na parkování a kráčíme si v dešti na zmrzku. Tak, fronta snad přes celou OB. Potkala jsem jednu hezkou holku, ale o tom to není :D Dali jsme si zmrzku a po pár selfie stick family pictures jsme vyšli schody na vyhlídku na oceán. Tak si jíme, koukáme na oceán, smějeme se dešti, děláme další selfíčka :D a že půjdeme. V ten moment se ropršelo že nebylo skoro na krok vidět. Tak poslepu dojdeme do SurfBaby shopu, koupíme dětem bryndáky ve tvaru surf prkna. V ten moment jsme úplně rezignovali. Déšť nedéšť, prostě jsme si v pohodě vykročili k autu. Došli jsme mokrý snad všude! Tak v autě jsme se tomu zasmáli a jelo se domů. HD vyčerpán ulehl, já taky, ale já neusnula a děti šly spát. Lemříme na gauči a pak přijela ta její kamarádka. Tak jsme trochu pokecali, já pak pila mlíko a četla knížku, protože právnické věci jdou mimo mě a šlo se spát.
Čekáme až skončí plavání
Týden začal hrozně. Ráno kemp, všude bordel, HM rozdělané prádlo, takže jsem nemohla dělat svoje laundry. Pak pro J. na kemp a po kempu na plavání. Dětem se nechtělo spát dle mých představ, tak jsem byla fakt ráda, když mi HM napsala, že Kámoška vyzvedne J. na plavání. Vystřídali jsme stráže, já jí dala J. podsedák (Ne, vůbec neměla červený kabriolet! Žárlím, já se nesvezla :D ) a já jela domů uspat děti. Dám dusit večeři a padla jsem na gauč. Pak přijela HM, objednalo se jídlo, protože Kámoška vzala J. ven trochu srandy zažít a když se vrátili, gaučovali jsme a pak se šlo spát.
Úterý bylo horší. HM furt nedodělala prádlo! :D Tak jsem se rozhodla to dodělat a vyprat svoje a dětí. Kemp, z kempu, oběd, plavání. Tentokrát Kámoška někde relaxovala na pláži a tak jsem byla celou dobu s J. Po cestě domů jsme zůstali v traffic, takže mi děti brečely v autě, J. k tomu dodal svůj jekot, ale naštěstí to udrželo děti vzhůru. Doma jsem je dala spát a že kašlu na večeři, zaprve jsem byla off a za druhé opravdu zničená. Pomohla jsem pak s krmením a po večeři se jelo na frozen yogurt. Kámoška se vrátila až když jsem začala sledovat Teen Wolf co mi HM nahrála na televizi. Tak se chvíli povídalo a šli jsme spát. Taky jsem se stala s babčou kámoška na fejsbuku! :D
Má oblíbená americká činnost -_-
Dneska, někde včera, jsem se probudila úplně vyčerpaná. Takhle mě snad nic nikdy ještě nevyčerpalo! :D Jako tento pracovní týden. Doplazím se do kuchyně, naštěstí J. měl pohádky, tak jsem udělala kafe a s Captain Crunch Berries jsem si sedla k pohádkám. Jo, Kámoška odjela.. Proč nevím, prý jí skončil kurz, ale měla tu být do čtvrtka, co si pamatuji, ještě včera v noci mi to HM říkala.. Záhada! Ale nebyl čas jí řešit. Prádlo hotové, tak jsem vařila. Oběd dětem a k večeři zeleninovou polévku aka co dům dal. HM totiž objednala a nakoupila hrozně zeleniny tak jí děti musí povinně sníst, protože já zelenou zeleninu nemám ráda. No nic. Během dne si píšu s HM a zmínila jsem se o svém svátku. Tak se ptala co to je, tak jsem se jí to snažila vysvětlit a hned že to oslavíme! A už jakej dort chci etc etc. Doma jsme pak hledali ekvivalentní jména k těm jejich, ale bohužel se mi nepodařilo ani jedno najít. Škoda, kdyby se jmenovali John tak to vím hned :D A už se googlilo co bychom tak mohli dělat.. Miloučký :) No nic, polívka. Po mém masterchef každodenním umění jdu pro J., kluci jdou spát a jede se na plavání. Děti mo to hrozně ulehčují. Když řvou od okamžiku, kdy je posadím do sedaček až po okamžik, kdy je doma vyložím do postýlek... Bomba.
Ne, moji mají moje jídlo rádi naštěstí :D
Poté co jsem byla off, jsem si lehla k J. na postel, snažila se neusnout a civěla do mobilu. Pak přišla HM, nakrmili jsme děti, sebe, dezert nebyl. Relaxovali jsme na gauči, řešili můj svátek a že jsem se měla jmenovat Jakub kdybych byla kluk. Objednali jsme dárek na BabyShower kam HM nejde a taky jsme objednali grocery. HM musela pak půlku věcí vyložit z košíku, aby to tu bylo zítra ráno, protože nutně potřebovala mražené ovoce, můj návrh sjet do krámu v pyžamech neprošel. Nevadí, dohodli jsme se, že zpracuji jablka, která nikdo nejí a udělám dětem přesnídávky. Je jich tam dost, dá to i na přesnídávku pro mě :D Pak jsme dofacebookvali, hodila jsem ledovou sprchu a nyní se dostáváme k pointě článku.
Zítra má dorazit uklízečka neboli housekeeper! A jak to tak bývá, když má přijít někdo uklidit, nemůže uklízet, když se vám celý šatník válí po podlaze, stůl je zahlcen vším možným a nemožným za poslední dva týdny. Tak jsem to půl hodiny uklízela! Myslím, že kdyby neuklízeli i můj pokoj, tak to tu prostě nechám dva měsíce :D

Tak, snad se máte krásně! Za posledních pár dní jsem si prošla spoustou emocí a zjistila jsem, že jsem vlastně ráda, že tu jsem! Jsem super natěšená na svých pár dní doma bez rodiny! Děti mi budou chybět, ale kvůli miminkům nejsem sama doma často a myslím že ten odpočinek se bude hodit! :)



sobota 18. července 2015

Takový obyčejný au pair týden + bouřka a Birch Aquarium

Domácí přesnídávka :)
Ani snad nebudu rozepisovat jednotlivé dny, protože au pair týden je prostě stereotypní týden. Jelikož jsem byla chudá jako prase a stále ještě jsem, neměla jsem ani nic v plánu. V pondělí jsem tedy odvedla J. do kempu, udělala prádlo, hrála si s kluky, dělala oběd, šla pro J., hráli jsme si, jeli jsme do parku, jelo se domů. Pak hangoutování s HM a spát. Úterý stejný scénář. Středa taky až na to, že tentokrát jsme nejeli do parku, ale na stříhání.Malému rostou vlasy jak z vody, tak jsme tam skoro jako doma. Já bych mu to za 25 babek oholila sama, ale budiž... Ten den jsem ještě třídila prádlo, protože HD dal prát oblečení s ropnou skrvnou, která byla už suchá. Jenže sušička ji samozřejmě rozpustila po ostatním oblečení a i po vnitřku sušičky. Paráda :D Ten den jsme se docela s HM nudily. Posílala sem jí fotku, jak bude vypadat na dovolené v Arizoně a ona mě na oplátku hranici s ČR a Německa :D Máme se rády :D Taky mi ten den strhla půjčovna aut další dolary a nevím za co, ještě jsme to nezjistili.
Přišel čtvrtek a já se opravdu nudila. Dala jsem dusit hrušky na přesnídávku pro děti, udělala prádlo, poklidila, dělala videa, šla pro J. do kempu a dostala jsem obrázek! Psala si s tátou. Přišlo mu přání k narozeninám a po týdnu od odeslání, rekord. Posledně mi tři týdny šel dopis od mých kamarádek.. No nic. Jeli jsme také do parku, ale kluci začínají kašlat. Docela dost tam fouká, je to u vody. Taky jsem se večer pořádně začetla do knížky, vypila skoro půl galonu mléka a šla spát.
Muzeum vláčků
Na pátek jsem se těšila, unavená píšu HM ráno, jestli mohu zaspat, bohužel to neprošlo :D Ráno se mě J. ptal, zda můžeme jet do muzea odpoledne. Tak sem řekla, že ano. Vybral si muzeum vláčků. Tak jsem klukům udělala oběd, šla pro J. na kemp a po napu jsme vyrazili. Je to v Balboa parku, což je asi 20 minut cesty. S dopravou půl hodiny tentokrát. Dorazili jsme tam a já věřila J., že ví, kde to je. No takže nakonec sem zapla GPS :D Muzeum bylo docela hezké a i prckům se tam docela líbilo. Modely dělaly hluk, svítily :D No, po prohlídce muzea jsem malému koupila malý vláček a jeli jsme domů. Tam jsem položila kluky na poslední nap, zapla J. telku a šla chystat večeři pro mimča. HM mi ve 4 psala, že vyjíždí a bude dělat pizzu. Tak přijela domů a že teda bude dělat i brownies. Plán byl dělat to v sobotu :) No, celý ten večer jsme tak nějak prorelaxovali na zemi a pak na gauči, koukli na Harryho Pottera, zas sme se dost nasmály a večer přišlo to nejhorší, popřejeme si dobrou noc, jdu do pokoja pro ručníky a do koupelny.
No a tam ve vaně pavouk. Hnusnej, velkej, černej pavouk. Podotýkám, že během pátku jsme ještě zabili dva dlouhonohý. Tak couvám do pokoje pro mobil a zrovna vylezla i HM, tak jí to říkám. No a tlemila jsem se z toho celou sprchu :D Ale upřímně jsem nevěděla, jestli brečet nebo se smát, když jsem jí komandovala jak ho zabít.. No, dala jsem si sprchu, šla číst knížku a spát.
Akvárium
Sobota. Den, kdy se člověk má vyspat. Omyl. V 6 hodin jsem byla vzhůru. Venku šílená bouřka, osvětlovalo mi to celý pokoj, měla jsem pocit že mě někdo bije do hlavy, jak hlasitý hromy to byly. No a měla jsem pocit, že už neusnu. Ale usnula a v 9 mě vzbudil vysavač. Nebo sem se vzbudila zrovna když vysávali? Kdo ví.. Tak oblíknu, vylezu, dělám kafe, fotím děti, protože malý se tak rozkošně tulil k HM :) A jestli nepojedeme do akvária a jestli chci jet taky. Tak néasi budu tu čekat na vás :D HM už měla sbaleno, protože chtěla tak jako tak, tk jsme jen dali děti do sedaček a já nedopila kafe, tak že se stavíme. Tak jsme se stavili pro kafe a jelo se dál. Doprava šílená! San Diego a bouřka znamená, že vypadne veškerá technika. Hrůza. Když si zkombinujete nefunkční semafory s San Diego Pride, tak si to asi umíte představit. No, ale dorazili jsme a zrovna přestao trochu pršet, tak jsme rychle z parkoviště došli do akvária.
Akvárium bylo fajn. Dětem se také moc líbilo. Opět světýlka no. Malý chudák několikrát spadl, protože měl žabky a jak pršelo, tak venku se to dost smekalo. Rozhodli jsme se, že nakrmíme děti a sebe. Zatímco krmíme děti a čekáme na jídlo, přižene se šílená bouřka a liják. Tak HM s J. běží pro auto, já hlídám děti, naložíme relativně suché děti, zato mokré nás dvě do auta a se smíchem jedeme. Jedeme a zjišťujeme, že benzín skoro na nule, tak z té šílené dopravy odbočíme na nějakou benzínku. Děti spaly. Natankujeme, jíme sendvič na parkovišti u hračkárny.
Takový malý deštík 
Když se děti probudí, vezmeme je a v tom lijáku běžíme do hračkárny. Koupíme dětem podložku a už bez deště se vracíme k autu. Zase prší. Ugh! Tak dojedeme domů, Po chvíli relaxu, jedeme s J. koupit bulky na burgery. Po návratu jsou už děti vzhůru, tak relaxujeme a že se podíváme na dalšího Harryho, číslo tři tentokrát. Jenže se asi nenahrál, tak ho HM zaplatí a místo toho nám dávají šestý díl. Aha! :D Tak HM furt připomínám o čem to je, protože to četla hrozně dávno. Relaxujeme na nové podložce pro děti a když šly spát, pustili jsme si The Maze Runner. Poté jsme šli spát.
Super sobota za námi. Teď přidávám fotky z dovolené na rajče, takže kdo má hesla, může se konečně mrknout. Chtěla jsem ještě přidat fotky z posledních týdnů, ale raději si skočím pro mléko a půjdu si číst. Musím konečně dokončit první díl! Kdo rád čte, tak zná takové to, kdy vás pohltí děj a máte pocit, že koukáte vlastně na film, protože se to odehrává ve vaší mysli. Tak přesně to se mi děje i s touto knihou a nejvíc mě těší, že to i přesto, že je v angličtině :) Přeji krásný zbytek víkendu všem!


neděle 12. července 2015

Ukončené 4 měsíce a první USA kino

Moc mňam sušenky a kniha co opravdu čtu :D
Tak za sebou máme úspěšný víkend :) Původně jsem článek psát nechtěla, ale jelikož týden bude zas nudný, patrně ho zas shrnu jen do jednoho.
V sobotu ráno jsem se zapnutým fénem a budíkem na půl jednou samozřejmě vstala v 8:30. Nevím proč, prostě jsem se probudila, dokonce děti měly nap, takže to jejich vina nebyla. Chvíli jsem se válela v posteli a pak jsem se zvedla, že si půjdu užít den s HM a dětmi. To už byly vzhůru. Tak jsme se poňuňali (s dětmi samozřejmě) a udělala jsem si kafe. Pěkně jsme se poflakovali v obýváku, nic se nám nechtělo. Zkoukli jsme Harryho Pottera jedničku a nedělali ale vůbec ale vůbec nic. Jenže po tom nic se nám začalo chtít spinkat ve dvě odpoledne :D Tak jsme se rozhodli, že vyrazíme ven. Nabrali jsme děti a jeli jsme do Liberty station na nákup :D S HM nakupovat potraviny je největší sranda :D Doma pak totiž přcházíme na to, že jsme koupili co máme a nekoupili to, co nám schází. No a jelikož neměli Captain Crunch Berries cereálie, stavili jsme se ještě ve Fresh and Easy, kde je sice měli, ale už neměli moje plechovkové pepsinky. Nevadí, dojedeme domů a bohužel dítě asi deset minut spalo. A doma tak hezky vylezeme z auta a zjistíme, že NĚKDO (HM, ale neříkejte jí to :D ) zapomněl klíče doma a zamkli jsme tak, že jsme třískli dveřmi. No takže co teď?! Já aktivistka zamkla i zadní dveře, mé otevřené okno nešlo otevřít alespoň na mou velikost a okno v obýváku už vůbec ne. Ale okno v kuchyni jsme nechali otevřené! Tak super, tak tam běžím a zjišťuji, že to je moc vysoko. Tak seberu u HD v garáži židli, postavím jí tam mezi ten pavoučí ráj a už se drápu do okna. Vypáčím síťku proti hmyzu z okna a už jsem úspěšně na stole. Pes nezájem prostě. Si spí na gauči zatímco já se nám vkrádám do baráku :D Stůl se mi převážil a málem jsem přepadla zpátky z okna ven. No hrklo ve mě dost.. Tak pak seskočím na židle a úspěšně běžím HM odekmout! :D
Jak jsou naši brati slavní až u nás v Diegu :)
A že půjdeme uložit děti. No to by byl skvělý nápad, kdyby jeden nespal 10 minut v autě a nemyslel si, že mu to stačí. Takže jsme až do večera měli protivné děcka. Byl to super den. HM dělala burgery, mě vege sobě normální, udělali jsme i dětem (jen to maso) a rozmixovali s squash a bramborou. Šmakovali si! No večer už jsme koukali jen na Město z kostí, to je jediný film z knižní série, kterou teď čtu, co byl natočen. Nevím proč, znám horší filmy co mají víc dílů.. Pak na takovou komedii a pak se šlo spát :)
V neděli našlapaně s budíkem na 11, abych si užila děti, než pojedu s Terkou do kina, se probudím v 7:15. Tak nasraně jsem ještě usnula naštěstí na hodinku, ale pak už to nešlo. Tak jsem vylezla. Hangoutovali jsme s HM a dětmi, jedli nanuky, nic nedělali :D Smáli se fotkám z kempování J. a HD. Ale upřímně jsme trochu žárlili, protože to vypadalo jako fakt super trip :) No a pak už Terka skončila v práci a tak jsme nasedli do aut a dali si sraz u Targetu. Tam jsem něco pokoupili a jeli do Cheesecake Factory na jídlo a na cheesecake :D No jídlo nic moc teda, cheesecake docela fajn, ale nesnědla jsem ani půlku a už jsme si to zas sedali do aut a jeli do kina. Tam jsem si přišla, že mluvím anglicky půl dne, protože sem vůbec tu ženskou nechápala. Během filmu jsem pochopila, že se mi snažila prodat lepší sedadla. Co vrní. Ale ona pořád mlela že zbývá 20 míst :D No a co jako, i kdyby dvě, byly sme dvě tak o co jde :D
Vlajky v nákupním centru - Cali, USA a LGBT :)
No nic. Zaplatíme osm babek a pak dalších 14 za popcorn a colu. Ani jedno jsem samozřejmě nedokončila, ale když to oboje stojí jen o 50 centů méně, než menší, tak přeci nebudu brát malé. Jen popcorn sem vzala regular, protože large byl moc large na mé plné bříško. Šli jsme koukat na Mimoně. No docela sme se nasmáli podle mě :D Takový dětský přátelský film o tom jak se krade a vlastně to vůbec není pro děti, protože jinak fakt nechápu, že se někdo diví, že je tolik zla tady :D  A tak jsem si užila své první kino v USA přesně po čtyřech měsících v San Diegu. Doma to se mnou nikdo neoslavil, tak aspoň sama. Pak jsme šli ještě něco pokoupit a jeli jsme domů. Teď umírám bolestí břicha a jelikož ibalgin je důležitý a vzácný prášek, zkusila jsem nějaký americký tak uvidíme.
Zítra mě zas čeká typický stereotypní den s J. a prcky. Přemýšlím, že ho vezmu třeba na hřiště do Liberty Station po odpoledním napu a nebo jen do školy. Prostě ven, protože venku mi to rychleji utíká, než na koberci. Jinak jsem si vzpomněla, že jsem měla sen o tamponech a o chlebu. Byla jsem ve vesnici, kde jsem žila, ale asi sem tam byla jen na návštěvě, protože jsme seděli před ní a běžela jsem si koupit normální tampony a celou Šumavu, kterou jsem snědla na místě. No, že se mi bude zdát jak jím chleba, který vlastně ani doma nejím, to bych nečekala :D Tak krásný start do nového týdne! :)




pátek 10. července 2015

Zpátky do reality aneb pracovní a pavoučí týden

Run Jaxson, run!
V prvé řadě začínám pátý měsíc ve USA! Hola hou!
Jelikož jsem unavená tak to jen v rychlosti shrnu, stejně se toho moc nedělo :) Celý týden se nesl v duchu babči Lindy, jelikož děti byly rozchované a rozmazlené. Do toho můj starší satanáš začal chodit na nový kemp - art camp. Kemp začíná v 9 ráno a končí v 12 v poledne. Což pro mě znamená jediné - konec šťastných napů. Děti mi spávaly většinou od osmi do desíti, poté kolem 12 až půl jedné si dali půl hodinky a pak hodinku odpoledne. Nene, to už je historie.. HM se mi za to furt omlouvá, ale není to její vina, tak jsem v klidu. Jinak pořád vařím, peču, žehlím, peru. No, tak jen vařím a peru. Tento týden jsem také hodně relaxovala. Pořád nemohu dospat dovolenou. Dny se táhly hrozně pomalu a tu přišel čtvrtek a já byla celý den šťastná a usměvavá.
Ve čtvrtek totiž HD skončil dřív, přijel před druhou hodinou. Vzal si mimčo a J. a jeli k doktorovi zkontroloval toho našeho helmuta. Ještě stále nemá hlavu podle příručky americké asociace o symetrii lidské hlavy v 28.-32. týdnu života, tak mu napařili další dva týdny s helmou a pak se uvidí. Chudák kluk.. No ale to není vše. Poté jeli ještě do Targetu na nákup. Museli si koupit svačiny, protože! V pátek odjížděli! Na father-son camping. Někteří otcové mají asi i dcery sebou, ale víte co, žádné mamči. No J. nadšený, úplně crazy byl. Takže jsem pomáhala s dětma zatímco oni se balili a celá šťastná jsem si mnula ručičky. Bude víkend bez J.! Vyspím se! Huráááááá :D No a své nadšení jsem neskrývala!
Kámošky jsou všude!
A přišel pátek, onen krásný pátek, kdy máte jen dvě miminka a říkáte si, tak takové to je, když máte jen mimča! :D Ale ne, ať nejsem moc zlá, mám ho ráda :) A on má rád mě! Jen je divoký a bohužel art camp mu nenabízí to vyřádění se, které měl na předešlém campu.. Bohužel, děti na starý nap nenajely, ale jeden jsme přeskočili, tím pádem mi odměnou byly dvě protivné děti, které místo vděku za krásnou procházku celou dobu řvali a plakali a když je teda nakládám zas do auta, tak se na mě smějí jak měsíček na hnoji. Drobeččínkové moji! Já je zbožňuji, bych jim snesla modré z nebe! No HM mi pak píše, že tu bude nějaký babinec a jestli pizza je zas ok (byla den předem) tak si říkám, noo HM kamarádky, cizí mimča, ne díky :D Tak říkám, že se chystám ven a chystala jsem se jít do kina. Psala jsem Terce, zda nepůjde taky. A že jo.. Jenže pak musela pracovat déle a už se mi samotné nechtělo, když jsem HM řekla, že jdu s ní. Jenže jsem taky odmítla večeři. Ale HM naštěstí objednala dost, tak jsem se i najedla. Jedna její kamarádka co má pětiměsíční holčičku Stellu, která neumí plakat, přinesla brownies, tak to jsem si taky dala. Na závěr mi HM říká, že to musím sníst, nebo to sní ona :D
Jsem to ale chef!
Jinak Americká sešlost. Krom toho, že mluvily všechny tak rychle, že jsem si přišla jak na tenisovém zápase a rozuměla jsem jen polovině z toho a 3/4 z té poloviny byla jen moje HM :D Tak se řešilo jak hot je Timberlake nebo jak se jmenuje, pak Kardashians :D Nějaká Kristýna z práce.. Asi je hodně populární, to jméno sem slyšela celý večer.. Ale jako jo, bylo to takové jiné zas, zkušenost no. Ačkoliv bych raději koukala v kině na Mimoně, ale Terka řekla, že půjdeme v neděli a samotné se mi stejně poté už nechtělo, tak půjdem v nedělu.

A to je asi tak vše, poslední tři dny bojuji s virem v pc, který mi nemůže ani antivirus najít a je to dost únavné. Tak snad se podaří! A taky bojuji s pavouky v celém domě od svého návratu. No posuďte sami tuto malou sbírku :D





středa 8. července 2015

Jezdíme Amériku, part 3.

Čauky mňauky. Tak jsem se rozhodla dopsat poslední část hned, protože už se mi to pomalu kouří z hlavy. Práce mě naprosto pohltila. Děti jsou protivné a nespí, takže to je hrozně náročné a já jsem ještě ani nedohnala seriály, co jsem na dovolené zmeškala.. Dnes nás čeká poslední část mého malého velkého výletu a je čas jít dál  a doufat, že až se mé bankovní konto navýší z miziny na něco málo, pojedu na další zážitek :)

Pátek 3.7.2015; Plzeň a cesta do Los Angeles
V pátek ráno jsme se probudili naprosto zničené. Naházeli jsme do sebe rohlík, pobalili věci, nechali bordel a rozhodli se, že se skočíme podívat ještě na most, abychom měli lepší fotky. Pofotíme a jedeme do české restaurace dát si dlabanec. Protože jsem neřídila, dala jsem si s čistým svědomím točenou Plzeň. To je bašta to vám povím. Pokecali jsme s číšníkem, moc milý pán a že teda jedeme do toho Los Angeles. Cesta dlouhá, ale řídila Terka, tak easy. Nepodařilo se mi usnout. Do hotelu jsme dorazili kolem sedmé večer. Check in a šli jsme do pokoje. No, Hilton hadr again :D Zjistili jsme, že hned vedle motelu je indická vegetariánská restaurace, tak jsme si skočili na večeři. Pak jsme na pokoji otevřeli víno a Plzeň a šli jsme brzy spát.

Sobota 4.7.2015; Universals studios, mokrý den a zkažené iluze
Kdybych si tak vzpomněla, v kterém filmu tato voda tekla
V sobotu budík časně na ráno. Skočíme do Starbucksu pro kafe a už voláme Uber. Nechali jsme se hodit do Universals. Byli jsme tam zhruba v 8:30, tak jsme si akorát prošli k tour. Tour trvala asi 45 minut a projíždělo se určitými scénami, především ze starých filmů, dnes si už jezero vytvoří v pc, že.. Ale mělo to něco do sebe. Zahrnovalo to dvě (tři?) 3D jízdy, kdo má rád horské dráhy a 5D kino, užil by si to taky. Měli tam také auta z Rychle a Zběsile, různé díly, Flinstones a Návrat do budoucnosti a možná něco co sem neznala. Poté jsme prošli půlkou parku až do Low lover, nebo jak se to jmenovalo a zamířili jsme na první jízdu - Transformeři! Muhaha to bylo skvělé, 4D (v čr bychom tomu řekli 5D, akorát že to víc jezdilo, tady snad ani pojem 5D neznají :D ) Hned po nich jsme potkali Optima Prima, ale rozhodli jsme se pofotit to až pak. A že jdeme na Jurský park jízdu. To nám ale nikdo neřekl, že varování, že budeme mokré, znamená totálně promočené. Použili jsme single ride, nebo bychom tam stáli ještě teď. Takže VAROVÁNÍ Č.3 - Vždy kupujte fast passy nebo používejte single ride, i když jedete s kámošem. Stejně se nedržíte za ručičku tak je jedno, kde kdo sedí a utíká to fakt rychleji :) Tak pak totálně promočené, jdeme schnout na Mumii! To bylo skvělý, konečně pořádná jízda :D Trochu nám z toho uschly vlasy dokonce. Pak jsme si celý spodek prošli, jelikož víc jízd tam nebylo a to už bylo 10:45 a na scénu přicházel Optimus Prime a Bumblebee!
Tak samozřejmě, vystojíme frontu na fotku. Bylo to skvělé. Roboti nebo co to bylo, bomba, fakt, přikládám foto! A po této zkušenosti máme hlad, tak vyjedeme do horní části a trochu si to tam procházíme. Po cestě se necháme unést davem na show efektů. Docela sranda, prostě filmové triky no, krev, řezání, dinosauři.. Ale po chvíli je hlad silnější a tak opouštíme stage, hodíme slinu na Harryho Pottera, který je uzavřen a otevírá se na jaře 2016 a zaplujeme do nějakého fastfoodu. Dáme si zdravou pizzu a necháme si vytrávit v 80 minutové frontě na Simspons ride! To byla bomba, ale mumie se mi líbila víc.. Po této zkušenosti už jen oběháme obchody, zasekneme se v gift shopech a i v gift shopu Harryho Pottera, upustím slinu, koupím čokožabky, Bertíkovo fazolky a už voláme Uber a jedeme se podívat na chodník slávy. Skočime si do musea Madame Tussauds nebo jak se to jmenuje, no nic moc. Pak projdeme chodník, najíme se, vidíme pár věcí jako Čajna divadlo atp, ale LA se mi pěkně zprotivilo. Skočil na mě Batman a málem mi navodil infarkt. No a po této zkušenosti jsme zpruzelé a jedeme na motel. Tam jdeme spát, protože už meleme z posledního a loučíme se s naší dovolenou..

Neděle 5.7.2015; Dům sester Halliwellových a návrat do reality
Ráno vstaneme, sbalíme se a jedeme se podívat do Beverly Hills a na nápis Hollywood. Poté už do GPS cvakáme českou restauraci, která je zavřena, což zjistíme ihned, co tam dojedeme, ale nebudeme přeskakovat. Ještě před tímto si Terka vzpomene na dům sester Halliwellových (Čarodějky mami neboli Charmed :D ) Tak tam dojedeme a úplně mě to chytlo za srdíčko :D  Sice ten televizní dům nikdy reálně nestál, pouze kulisy, ale podle tohoto domu byl navržen :) Úplně jsme vzpomínali na díly Čarodějek a u toho jsem řídila do San Diega.. Terka to zalomila a já s úžasem sledovala nekončící kolonu aut, která naštěstí stála opačným směrem. Dojeli jsme do San Diega, trochu poklidili auto doufajíc, že si nikdo nevšimne škrábance, který Terka při bourání udělala :D Dotankuji za 5 dolarů do půlky nádrže, jak nám auto bylo předáno a jedeme ho vrátit. Vyřídíme vše, zaplatíme (resp. já, pořád mi zbývala většina, když Terka platila hotely atd) a už čekáme na mou HM, která nás měla vyzvednout. Vyhlížím bílý minivan nebo stříbrné Infinity. Přijede modrý pickup. Aha, HD auto no :D Tak naházíme dozadu věci, vítáme se. Dokonce Jaxson přijel taky :D
Balit se z dovolené je horší než na dovolenou :D
A už vezeme Terku na letiště, tam se rozloučíme a my jedeme domů. HM ještě volal HD asi jako kde je :D Nevím a přijedeme domů a tam mě vítají HM rodiče. Tak se přivítám s dětmi hned co jsem si umyla ruky a hodila kufr do pokoje. Hrozně jsem se na ně těšila, drobečci malincí! Pak jsem jim dala dárky co jsem nakoupila a relaxovali jsme na gauči až do večera. Ulehla jsem konečně do své postele a "připravena" vstávat do nového pracovního týdne..

Musím říct, že jsem si to skvěle užila. Nezabili jsme se a to je hlavní! Teď už končím svůj další pracovní týden pomalu a vyprchává ze mě to nadšení. Děti mi to dávají dost sežrat a J. nový kemp je pěkně drtí.. Ale týden si shrneme až v neděli :)  Doufám, že se vám putování s mou malou dovolenou líbilo a třeba ste našli inspiraci do budoucna!

Já a moje nová kámoška Katniss


úterý 7. července 2015

Jezdíme Amériku, part 2.

Caesars Palace
Zase zdravím! Tak jsem pokračování sepsala rychleji, než jsem očekávala :) Pohledy pošlu, koupila jsem známky :D Musím říct, že při sepisování dovolené si vybavuji vzpomínky a klepu se tu smíchy. O pět minut později, to vůbec vtipné není... V minulém díle jsme si řekli, jak jsem odjela ze San Diega, nocovala v autě, utekla bez zaplacení, omrkla nějaké ty národní parky a prohrála ve Vegas.. Dali jsme si dvě důležité varování. Dnes nás čeká další národní park, San Francisco a další nekonečné cestování v autě! Prozradím, že celkem jsme najeli 4 tisíce kilometrů. Na devět dní docela slušná cesta! A jinak si nikdo nevšiml, že jsem se posunula v čase a celý můj trip se odehrál na konci července! No už se tam nedívejte, opravila jsem si to :D

Úterý 30.6.2015; Jak jsem celý den řídila aneb směr Yosemite
Ráno vylezu, oči jak křeček, dobelhám se do koupelny, dám si sprchu v té krásné sprše a už se budí Terka, Chystáme se a šli jsme udělat check out. Chtěli jsme ještě skočit do Caesars paláce, tak jako správní Američané jsme popojeli autem :D Zaparkujeme, ztratíme se a jdeme hledat Starbucks, protože jsem umírala hlady a touhou po kávě. Trochu jsme si to prošli, ale je to hrozně velké. Pofotili restauračku Gordona Ramsay a jelo se. Stavili jsme se někde na oběd, už si nevybavuji kde.
Cesta trvala skoro 9 hodin. Po cestě jsem to vzdala a řídila v ponožce. Drandila jsem si to z vesela! Po cestě nás zastaví nějací pánové a ptají se, zda vezeme pomeranče. Aha panáčku, ani třešně nemáme! A jeli jsme dál...
Šumava, no
Po cestě Terka napovala a já se "kochala" krajinou a serpentinama. Upřímně se mi hrozně líbilo, jak se krajina mění. Z pouště přes lesy po skály... Nice. No dorazili jsme zpátky do Californie. V lesích nás postihl déšť. Jako kráva. Potkali jsme milého japončíka, co mokl když sbíral šišky. No nic, píšu HM že tu prší. Píše mi, že v San Diegu je bouřka i s blesky. Aha takže super, čekáme na to spolu od mého příjezdu a jen co odjedu, prostě si bleská a bouří, to mě nasupilo. Nevadí, v tom dešti si představuji, jak budu stavět stan. Přijedeme ke vstupu do Yosemite, kde nikdo není s tím, že platíme na konci, fáájn. Vjedeme tam, no, upřímně mě to nijak neoslovilo. Asi jako naše Šumava. Až na to, že se nedalo jít na houby a běhali tam medvědi. Jezdíme si to přes hodinu až dorazíme ke kempům. Kde je opět plno. Díky au pair, se zas spolehnu někdy na vaše zkušenosti! :D Unavená, bojuji s mikrospánkem nakonec o hodinu později cestou ven potkáme kemp, kde sme postavili stan a v devět večer šli spát... Až tak jsem byla unavená.. Ale zase sme tam zaplatili výjimečně! Měla sem přesně 18 babek do obálky.. A pokud se ptáte, proč sme se nevystřídali poté, co jsem řídila celý den, tk se neptejte. Prostě se mi nechtělo. Únava přišla až v parku..

Středa 1.7.2015; Yosemite falls a cesta do San Francisca
Vodopád a kousek jezírka s plavajícím člověkem
Ráno hezky česky 6:30 budík. To je dovolená teda..  Sbalíme stan a vydáme se do "koupelny". Příjdu za Terkou a říkám jí: Bolí mě nožičky. A nějaká holka vedle se uchechtla. Tak jako prosím?! No nic.. Chvíli se bavíme a v tom nám holka řekne:,,Dobré ráno!" Češka! No to sme si pokecali, jeli skoro stejný roadtrip jako my, akorát z druhé strany :) No, provedeme hygienu a jedeme zpátky do Yosemite village. Tam kempneme auto a jdeme si koupit snídani. Pak zase sedáme do auta. Projeli jsme pár zastávek a rozhodli se, že se podíváme k vodopádu. Juchů člověk prostě představu jak z Venezuely a ono nic. Ale bylo to hezký, nebudu lhát! Ale protože nebyl nijak velký, rozhodli jsme se jít na mini-hike! Respektivě vyšplhat po obřích kamenech až k vodopádu. Bylo to o držku, protože sme si vybrali horší cestu, jak jsme při cestě zpátky zjistili, ale nevadí! Došplhali jsme a stálo to za to! Pod vodopádem bylo jezírko, kde se normálně šplhači koupali :D Uprostřed cesty k vodopádu někdo kempoval, proč ne.. Tak sme se pokochali a šplháme dolů a že  pomalu pojedeme do SF. Tak se po cestě vždy někde zastavíme,fotíme a frčíme si to. To už řídí Terka, protože já necítím ty nožičky :D Nijak nás ta Šumava neohromila..
Most v mlze :D
Frčíme si to do San Francisca, Zda někde obědváme si nepamatuji, ale zaplatíme 5 babek za přejetí mostu a sme tam! Hledáme náš krásný motel, hotový Hilton! Okej, uděláme check in, dozvíme se, že v ceně máme rohlík a marmeládu a jdeme na pokoj. Chytnu záchvat smíchu, ale ve skutečnosti to tak hrozné nebylo. Co čekat, že.. No trochu polemříme, Terez hodí shower a jedeme se podívat na Golden Gate. Ten je v mlze. Kupodivu. Nevadí, přejedeme ho tam i zpátky a co teď. Rozhodli jsme se, že pojedeme do motelu. Bylo dost hodin a obě jsme byli utahané. Po cestě jsme ještě vzali Lombard street, to je ta křivá ulice, žádné terno teda, ale odřídila jsem si to :) Nepamatuji si ani, jestli jsme někde jedli za celý den. Možná Doritos, které jsem vysypala v autě :D

Čtvrtek 2.7.2015; San Francisco a především Alkatraz
Nějaká budova na Alkatrazu
Ráno hezky budík na půl sedmou, ale vylezli jsme až v sedm. Oblékneme se, skočíme na ten rohlík a už voláme Uber. Rozhodli jsme se cestovat taxíkem a nechat auto ten den na motelu. Nechali jsme se vyhodit na Pieru 33 a měli jsme asi hodinu čas do odplutí naší lodi na Alkatraz. Tak jsme skočili do nejbližšího Starbucksu. Stojíme si frontu na loď a v ten moment žaludek. Řeknu vám, jezdila jsem snad na všech možných i nemožných dráhách a atrakcích, ale žádná mi nehoupala žaludkem jako Alkatraz loď. Fuj zdálo se mi jako věčnost, než jsme konečně odjeli od kraje a loď se přestala houpat.. Dojedeme na Alkatraz, kde už na náš čeká Ranger Helena :D Zazpívala píseň od Adel s vlastními slovy alá o Alkatrazu a pustila nás. Nejdřív jsme si s Terkou prošli ostrov. Pofotili a nakonec se vydali na prohlídku, která měla trvat okolo 50 minut. Nám trvala dvojnásobek. Pro ty co nebyli - Dostanete sluchátka s nahrávkou. Pán mluví a zároveň vám
dává instrukce, kam se máte pohybovat, abyste viděli, o čem zrovna mluví. A to byl kámen úrazu. Fotit, poslouchat, rozumět a ještě stát na správném místě a být sjednocené s Terkou nám dalo dost zabrat. Ale nakonec jsme tím úspěšně prošli. Sen splněn. Sice jsem neměla žádné extra pocity, jak jsem očekávala, ale hrozně se mi tam líbilo. Až na ten smrad od ptáků. Chtěla jsem si koupit mikču, ale žádnou jsem neoblíkla. Ta co se mi líbila byla v dětském oddělení totiž :D No nic, pokoupíme a jedeme zpátky do SF.
Čajna toun
Koupíme si naší fotku a jednu ukradneme. A vydáváme se k dalšímu cíli - nějaká budova :D Tam chtěla Terka, no nakonec zbytečně, ale nevadí. Projeli jsme se tím strojem, jak pán jezdí na kole a vy sedíte vzadu a vozíte si prdel. Poté jsme pěškobusem pokračovali do China Town. Každý to hrozně chválil, ale krom číňanů jsem toho moc neviděla. Možná jsme asi byli v jiném China Townu :D Ale ne, dali jsme si tam oběd, nějakou mnaminu, špatné to nebylo, nechali jsme si to zabalit :D Pokračovali jsme na nějakou vyhlídku, pak jsme ještě prošli pár míst, přesně si to nevybavuji, protože jsem jim nevěnovala dostatečnou pozornost.
Můj nový kamarád!
Bereme Uber a jedeme do Castro čtvrti. Teploušů, pro ty co neznají odborné pojmy. Tam jsem pokoupila úža duhového plyšáka, snažila se koupit tričko pro mou kamarádku v ČR, protože jsem jí ho slíbila, ale žádné mě neohromilo - spíš ani žádný výběr neměli.. To mě zklamalo. No nic, dali jsme si drink a hranolky, frozen yogurt a unavené jako prase, bereme Uber a jedeme do hotelu. Tam sme spráskali zbytek oběda, otevřeli víno a já pivo, které sme si koupili den předtím a s budíkem pozor, až na sedmou! jsme zase šli spát. Šli jsme spát asi v deset mimochodem, protože jsme byli unavené a uchozené.. Jinak musím říct, že SF mě fakt chytlo za srdce. Líbí se mi to město :) Mnohem víc než Diego a to říká i HM, tak asi v lidech nechává dojem :D



V příštím díle uvidíte:
Česká restaurace, Dům sester Halliwellových a cesta do Los Angeles; Město andělů a zkažených iluzí; Konec dovolené 

Kdo došel až sem, pohled nedostane! Stačí že už mi psali kamarádi na fejsbuk, tak jsem dneska byla pokoupit známky :D Ale aspoň vím, že to moji kamarádi čtou! :D

A na samý závěr... Pes, který řídil ! 



pondělí 6. července 2015

Jezdíme Amériku, part 1.

Balíš, balím, balíme..
Ahooj :) Lidičkové! Tak jsem zpátky z dovolené a protože bych si ráda uchovala vzpomínky, články budou obsáhlejší a tím pádem to i rozdělím, ať u toho neusněte, takže Cola, chipsy a plenky a jdeme na část číslo jedna! :)

Pátek 26.6.2015; přípravy vrcholí
Hrůůza. Celý den se táhl jak holub na stěně.. S dětmi mi to neutíkalo, ale vůbec teda.. V 16:25 přijela HM a tak jsem jí pomohla s dětmi, počkala jsem až se uvolní koupelna a šla hodit sprchu. Pak jsem si dala kousek hnusný pizzy a po chvíli hraní s Jaxsonem, který byl evidentně nadšený, že jsem se zjevila mimo pracovní čas v obýváku, jsem vyrazila pro Terku na letiště. S Jaxsonem v patách :) Tak jsem ho zapásala a jeli jsme. Po cestě nezavřel pusu. Našli jsme a nabrali Terku a jelo se domů. Malý jí hned chtěl ukazovat vše možné :D Hodila si ke mě do pokoja věci, řekli jsme ahoj a jeli jsme do Targetu. Koupili jsme si svačinu, pití, stan, selfí tyč :D pár zbytných nezbytností a že se jedeme najíst. Ale toš ouha! Amerika prostě v noci nevaří, tak jsme dofrčeli do Subway na bagetu a že jedeme na drink. Když jsme na Ocean Beach nenalezli parkovací místo, jeli jsme do BevMa pro Plzeň. BevMo zavřeno. Ugh, jelo se domů a šly jsme spát, s budíkem na 6:30!

Sobota 27.6.2015; směr Grand Canyon
Naše autínko :D
Ráno jsme úspěšně vylezli. Vystřídali se v koupelně a šli si dát kafe. U toho jsme kecali s HM, Jaxson něco ukazoval Terce a prostě jsme tak relaxovali, nervózní co se bude dít. Smáli jsme se fotkám na selfí tyči. HM šla probudit děti, tak jsme pomohli, poňuchňali, děcka se najedla, my naházeli věci do auta a jelo se. Najít parkovačku bylo směšné, hrůza ty centra.. No dorazili jsme do enterprise jak výprava - Terka, já, HM, Jaxson a twins. Když vše šlo podle plánu, HM šla přeparkovat před rentcar. Tam jsme vyložili naše věci, Terka zatím kontrolovala, že nám naše auto-co-nedostalo-jméno funguje jak má. Naložili jsme, objali jsme se, opusinkovala jsem děti a HM odjela. My sedli do auta, namačkali něco na GPS a s vytlemeným xichtem jsme vyrazili :D Já začala řídit. Hrozně vysmáte si to šineme, předpisy dodržujeme až dojedeme na benzínku, tam nabereme benzín a jedeme dál. A jedeme. A fotíme každý prd, co po dálnici potkáme.
Příjezd do Grand Canyon
Po čase hudba hraje, my se snažíme nezpívat až po více než šesti hodinách, možná šesti, dofrčíme do Arizony na naši první zastávku - Route 66. Nápis na zemi jsme moc nenašli, ale nevzdali jsme to, pofotili jsme nějakou lokomotivu, která určitě něco znamenala, snažili jsme se nadechnout v Arizonském horku, koupila jsem si první CocaColu z automatu na kreditní karty a jelo se dál. To už řídila Terka. Dorazíme do Kanónu kolem osmé večerní hodiny. Zaplatím vstup a teď nastává důležitý moment. Mnozí z mých čtenářů jsou au pair či se chystají býti. Takže VAROVÁNÍ Č.1 - Nikdy neposlouchejte, jak dostanete kemp zadara když přijedete v noci! Úplně všechny kempy plný. Narváno v okolních motelech. Hrůza. Řídíme si kanónem po tmě, hledáme kde bychom složili hlavu. Signál dosti na dvě věci. Obě už protivné, unavené, nervní. Kanón po tmě známe jako kdybychom tam vyrostli. Nakonec v jednu ráno narazíme na kempík, kde jsme nalezli jedno volné chabé místečko. Unavené ani netaháme stan ven a zalomíme to v autě. Bylo půl druhé ráno když jsem konečně usnula. Celou "noc" jsem se budila zimou a tak jsem od čtyř ráno koukala na strop našeho auta...

Neděle 28.6.2015; Grand Canyon a směr Zion national park
Grand Canyon
Kolem půl páté už i Terka vstala. Chvíli jsme mrzli v autě a nakonec jsme šli využít tamější lázně abychom se trochu zkulturnili. No hrůza, ale aspoň měli ve sprchách teplo.. A že jedeme teda. Ani jsme jim nenechali peníze v obálce, jak to tak v amerických kempech chodí, když přijedete po úředních hodinách! No Grand Canyon byl nádherný. Sice byla mlha dole, takže bohužel fotky jak z googla to nejsou, ale stálo to za to a bylo to dechberoucí! Prošli jsme, resp. projeli snad všechny blízko dostupné vyhlídky. Dojeli jsme i na věž, kde jsme si poctivě vyšlapali schody, abychom zhlédli tu nádheru. To už se dělalo teplo jak na finančáku, tak jsme se projeli a že nás to už neba, tak pojedeme na oběd. Byla asi jedna hodina. Ono je to krásné, ale vesměs furt stejné... Na helikoptéru jsme jen au pair a na hike to taky nebylo, protože na roadtripu ten čas prostě není na nějaké pořádné výlety.. Dorazili jsme do blízké dědiny a našli vegetariánskou mexickou restauraci. Fuj! Smrdělo to jak podpaží a chutnalo to stejně. Takže hladová sedám za volant a věřím ve Starbucks a jejich Paniny mozzarela sendvič..
Příjezd do Zionu
Už zase řídím já a snažím se stáhnout čas, který GPS ukazuje. Chvílema jedeme s lidmi a najednou jsme uprostřed ničeho, okolo nás hezký výhled, sem tam nějaké auto, jedu asi tak o 15mil za hodinu víc, než je speed limit. A ani po hodině jsem ten čas neshodila. Nechápu to. Dojeli jsme k další části Grand Canyonu, která by mohla být zajímavá, kdybychom měli čas se tam zastavit. Pokračujeme dál a dál. Kdo zná z těch filmů jak si jedou tím autíčkem úplně sami, tak přesně to bylo ono a bylo to senza! Terka dělala nějaké fotky, protože stále jsme fotili každé hovno... Močák plný jak nevím co, stavíme někde na toaletě. GPS ukazuje necelou hodinu do našeho cíle a slunce už pomalu zapadá. Dojedeme do Zionu a brada mi padla až na spojku, kterou naše auto nemělo. Naprostá nádhera! Byla jsem fakt unešená, ale musela jsem s věnovat řízení. Vrátíme se k Varování číslo jedna. Projeli jsme kempy a plno. Naštěstí mnohem milejší paní nám dala seznam kempů v okolí a necelou míli od vstupu je kemp, který má místo, hurá! A stavíme stan. Slunce zapadá, takže máme už jen minuty. Nervní a unavené se nám to nakonec podaří a jdeme do sprchy! Nic moc, ale hlava umyta :) A pak, jak to tak v přírodě bývá (že maminko :) ) jedeme hledat signál, abychom dali vědět rodinám, že jsme živé a zdravé. Ty to asi nezajímalo, ale neva, tak jedeme zpátky, zalehneme a spíme! S budíkem na půl sedmou, opět...

Pondělí 29.6.2015; Zion a cesta do Vegas bejbý
Zion - po tom se dalo chodit až nahoru :)
Ráno vstaneme, kultura, balíme stan během mrknutí oka a sedáme do auta. Jedeme do centra na něco k dlabanci, protože mapa ukazovala, že dlabanec v Zionu nemají, ale lhala.. No nic, dojedeme do maličkého města, asi půl hodiny od Zionu a hned narazíme na snídaňárnu. Po pár dnech ve Starbucks si s chutí objednáme vše, co potkáme na menu. To bylo žrádlo. Miluji americké snídaně :) S plnými pupíčky odcházíme do auta. To už řídila zas Terka. Projíždíme krásy Zionu, děláme fotografie. Já si Zion oblíbila snad nejvíce z celého roadtripu :) Bylo to nádherné! A nakonec že si dáme nějaký ten hike, jenže všechno bylo daleko a má vysněná destinace byla až na druhé straně Zionu, kam se nesmělo ani autem, pouze Shuttlem (autobus mami, asi jako v ZOO :D)  Tak pokoupíme nějaké suvenýry a šli jsme na takovou malou procházku. Pán hlídač mi pochválil zdravou stravu, hehe, kdyby věděl :) No nádhera, ale teplo jak v řiti :D Trochu rozmrzele, že na tohle jsme si nevyhradili více času (kdo mohl tušit..) jedeme do Vegas.

Stratosphere - To červené byla ta poslední atrakce :)
Terka řídí, já sem usnula. Zas uprostřed ničeho, sem tam auto, ale vidíme krásné nic :D Dorazíme do Vegas, parkujeme a venku krásných 45 stupňů. Tak pohoda, check in v hotelu proběhne docela rychle, jen co projdeme kasíny a jedeme na pokoj. Sprcháááá a pohoda. Terka brzda, hodinu a půl tam něco dělá, já si dala nap. Pak se pobalíme a jdeme. Dáme si první drink a že pojedeme na ZipLine, kde jsme měli koupené lístky. To je takové to jak vás pustí na provázku z jedné věže hotelu na druhou a pod sebou máte dloooouho nic a pak chodník :D No srandovních 15 vteřin. A slečny jestli chceme fotku. TO chceme! Ale zamkli jsme si věci ve skřínce dole. Sjedem výtahem z 51. patra do přízemí do kasína, otevřeme skříňku a najednou zjišťuji, že nemám kartu. Infarkt, skoro se mi chtělo plakat, znova to prošacuji, nic. Terka prošacuje, nic.. Nakonec znova bez naděje šacuji skříňku a tam opřená o stěnu. A tady přichází VAROVÁNÍ Č.2 - Vždy, vždy vracejte kartu hned zpátky do peněženky!! Jak jsem platila skříňku kartou (protože jsem v Americe) tak jsem to hodila s peněženkou dovnitř a nezamkla. No hrůza, tak nám někdo sebral výtah. Aha takže vážení, tomu se říká štěstí, protože jakmile jsem našla svou kartu a zapla batoh, výtah nejel. Nepřijel. Prostě zmizel. Po chvíli mačkání čudlíku přišel pán, uzavřel výtahy a snažil se rozchodit jiný výtah. Po dalším čekání přijel výtah, který právě odemkl a v něm lidi. Tak jako dobrý :D Jedeme nahoru, zaplatíme fotky a jedeme dolů. Mrknou se po Vegas! No v noci je to náádhera :)
I ta Paříž byla :D
Koupili jsme si celodenní lístek na bart nebo jak se to jmenuje a jezdili jsme tím. Dojeli jsme na Stratosphere (sorry mami, tohle skloňovat nejde) a koupili jsme si vyhlídku na věži a já i tři jízdy k tomu. Vyjedeme výtahem, kocháme se nevím z kolika metrů výhledem na Vegas a okolí a pak jdu na jízdy. Terka se bála, tak jsem šla sama. Bylo to úúúúúúža. Začala jsem takovou nudnou, kde zmizí podlaha (vše to bylo nahoře na věži) a točíte se dokola. Pak jsem šla na "horskou dráhu" která ve skutečnosti nejezdí jen se hýbe takové rameno, opět bez podlahy a jako poslední jsem šla na to, jak si sednete, a ono to jede nahoru dolu, nahoru dolu, no to sem křičela posraná strachy :D Spíš žaludek nestíhal. Ale dobrý. Nějaký kluk se mi hrozně tlemil vedle a pak se smál i mé fotce. A upřímně já se tlemila taky :D No pak jsme šli projít město, koukli jsme na fontánní show nebo jak se to jmenuje .Světla hudba stříká voda do rytmu, mrkli se na něco a šli do kasína. Když jsem vše prohrála, nechala jsem Terku u rulety a šla spát s budíkem na 7:00!

V příštím díle uvidíte: 
Cesta do Yosemite a krutý déšť; Yosemite falls a cesta do San Francisca; San Francisco v akci!

No, vychází to teda na ještě dva články. Přidala bych i nějaké fotky, ale pořád se nemohu rozhodnout které (mam jich něco přes 800 a ještě jsem to netřídila a nemám fotky od Terky) tak po vydání všech tří částí přidám samostatný fotkový článek pro ty, které by to zajímalo :)

Kdo došel až sem, má u mě pohled! Lžu, nemám známky, ale kdyby někdo chtěl... Tak je možná skočím i koupit :D