pondělí 11. května 2015

Jak se život au pair mění v rodinné drama

Vážení, jelikož od posledního článku jsem navštívila pouze náš obývák, laudry room, dětské pokoje a kuchyň, nemám co bych vám o svých nudných dnes řekla. A jelikož všichni čtou rádi dramata, povím vám, jak to u nás v posledních dnech vypadá. Ale nejprve bych chtěla pozdravit svou maminku, která si stěžovala, že jsem ji už dlouho nenechala v článku vzkazík jen pro ní, takže ahoj mami! Jo a pro ty, které dramata nebaví, vkládám alespoň fotku stromu před našim barákem, abyste z toho také něco měli. Ale vážně, nebude to moc zábavné čtení, spíš takové vykecání se :)

Kde bych tak začala. Možná u toho, že můj HD není otec roku. Že moje HM by se rozkrájela pro děti. A že jí a ty tři chlapce mám upřímně hrozně moc ráda a nedám na ně dopustit! Ať už jsou jakýkoliv. Ať už děti blijí stokrát denně, Satan neposlouchá a neumí jíst a HM musí být právnička, protože jako uklizečka by se neuživila, i tak je zbožňuji.
Přišla středa, HM měla narozeniny, happy B-day! Začneme to tím, že jí šéf zdržel o hodinu dýl v práci, malej měl plavání, takže "oslava" nebyla. A na závěr HD ignoroval mé rozhodnutí o dezertu pro malého, takže jsem uraženě odešla... V tomto duchu se to táhlo až do samotného pátku, kdy HD přišel domů o hodinu dřív a poslal mě do pokoje. Tak o panečku ne, nedostaneš spokojený děti, chtěla jsem si poňuchňat O., protože E. celý den vyžadoval pozornost a O. šel trochu stranou co se mazlení a držení týče. Tak si HD vzal E. a pak to přišlo. Poslal Jaxsona pro dudlík, jenže ten ho po něm hodil a trefil dítě. Pláč.. Křik.. Rudá tvář. Tak HD: musíš být opatrnější. A já nemilosrdně: Jdi do pokoje! Možná si myslíte, že jsem zlá, ale on jim ubližuje denně. Já vím, že to není naschvál, že to jsou nehody, ale jednou ta nehoda skončí zle a čí to bude chyba? Moje protože já s nima trávím nejvíc času a budu mít tu smůlu, že se to stane při mé "směně". A HD ho vzal zpátky a omlouval ho, že to byla nehoda. AHA! Tak samozřejmě, otec roku ví vše nejlépe, odložila jsem něžně dítě do sedátka, řekla jsem mu že když ví vše nejlíp ať se stará a odešla jsem. Píšu HM že takhle jako ne, že končím s hodnou Theirou. HM co se stalo, vyprávím jí to teda, všechny své myšlenky a emoce (krom rady sakra rozveď se s ním) ventiluji ven a necítím se lépe. Při nástupu na babysitting sme se ještě nepohodli s HD a odjeli...
A tak jsem HD neviděla až do dnešního dne, kdy mě ani nepozdravil při návratu domů. LOL. Chlap! No škoda slov... Když vynecháme nedělní hádku, při které mě vzbudili... Tak dnes říkám HM že mě HD ani nepozdravil ani se neomluvil za to, že jde pozdě a ona, že je na ní naštvaný taky..
A tak si píšem. Upřímně jsem jí všechno řekla, že mi vadí, jak on nedělá nic, k tomu chodí pozdě a ona dělá vše. Že jí pomáhám ráda, protože je mám ráda. Ona že nevěděla že chodí denně pozdě, že mi to proplatí a pokud nezačne chodit včas, budu začínat o to déle ráno. Tak jí říkám, že nechci aby meškala čas s dětmi, protože by o to déle byla v práci. A děti chodí spát když já začínám. Večer chodí pozdě. Pak že si mám psát kdy se vrací domů že mi to bude proplácet. Řekla jsem jí že nechci být placena od minuty.. Možná jsem v tomhle blbá, ale bohužel/bohudík se opravdu cítím jako část rodiny a neberu to tak...
Jelikož nejsem naivní, nepočítám, že by se stal lepším otcem a manželem... Tak je nejspíš teď na mě, abych se to snažila "ignorovat" :) A čekat až tato tichá domácnost přejde... Nejhorší na tom je, že mi to nedokáže být jedno. Nedokážu pochopit, jak někdo kdo má tak nádherné děti a skvělou manželku si toho neváží a bere to za samozřejmost takovým způsobem, že asi nikdy nepochopím, proč spolu ještě jsou :)

Jinak přijede babča zítra/dnes tak bude volnější víkend a třeba se někam podíváme :) V pátek bych ráda vzala Satánka ze školy a udělala nějaký výlet, hodíme HM na letiště a tak :)


Žádné komentáře:

Okomentovat