Čekááníí, čekání...

No tak čekáme.. Upřímně každý den do jedné do dvou do rána mžourám na email, jak se nic neděje. Od šesti ráno se budím co hodinu, abych zkontrolovala email. I když vím, že by mě to vzbudilo.. Možná to je počáteční matching horečka, ale už jsem se dlouho pořádně nevyspala.. Rozhodla jsem se, že budu číslovat jen rodiny, s kterými proběhne nějaká komunikace (alá výměna třeba alespoň dvou emailů) No, takže jsme tím pádem na 0 rodin! Původně jsem hrozně chtěla odletět do ledna, ale už moc naděje tomu nedávám, tak aby se neřeklo, všude tvrdím jak do března :D Ono když se každý dokola ptá, zda už něco vím, kdy letím, kam letím, za kým letím, jak letím, proč letím, proč mám tak velké uši a byla dřív slepice nebo vejce, tak to unaví snad každého.. ALE! Nevzdávám se. To by bylo, aby si někdo nevšiml takové kočky, jako jsem já ;) (pro rejpaly - toto je prosím vtip, anekdota, joke! )

No a tak vesele čekám, pomáhám kamarádce s přihláškou. Vím, jak s cítí. Dlabu svíčkovou, jím bramboračku, poslouchám chrápajícího synovce, který nutně musí ležet v mé posteli pod MÝM černým povlečením a já musím mít povlečení s Dobou ledovou, které je moje nejoblíbenější a jen co se vypere, mám ho znova povléknuté. Stávám se vlkodlakem na nejmenované stránce, která funguje na bázi role-playingu a tak různě zabíjím čas. Občas si koupím los, zda nevyhraji super jackpot, abych nemusela dělat au pair ale být ta, co au pair zaměstnává. Většinou skončím se smutným výrazem, protože prostě nevyhraju. Mám já to pech. Do práce se nehrnu, stejně mě nikde nechtějí. Tím neříkám, že kdyby se naskytlo něco, že bych po tom nesáhla. Ale nejsem zrozena k tomu, běhat s úsměvem na place a obsluhovat zákazníky, co sežrali moudrost světa a jsou přeci mými pány.. Takže veškeré návrhy na aktivity mi piště přes kontaktní formulář vpravo, uvítám cokoliv, kromě mytí oken a ani vám neskočím poklidit pokoj.

Dnes tu taky byla neteř. Bože ta princezna roste doslova před očima. Včera jsem chovala zmuchlané miminko a dnes je z ní krásná půlroční slečna, co se oblizovala po lžičce svíčkové :) Bude mi chybět, doufám, že se mnou bude také skypovat, aby nezapomněla za ten rok či dva, kdo je nejhodnější tetička na světě. Ale je teda pěkně rozmazlená. Aby se rozesmála, musíte ze sebe dělat mentála 3. stupně a jakmile vidí mámu tak: KOZAAA a brečí :D Ne, moje sestra není koza, jen pořád kojí. Sice malá už baští kašičky, svíčkovou, přesnídávku, ale živiny z mléka jsou živiny z mléka. Jen ať ségra kojí, sunar je drahý. Moment, běžím zkontrolovat email...

Tak, na mailu zas nic. Jo to sem vám neřekla! Zítra nastane konec světa, apokalypsa, doba ledová.. Přicházím o svůj milovaný neomezený paušál. Po více než pěti letech přecházím zpátky na kredit. Končí mi smlouva a nebudu T-mobilu zbytečně platit za to, že si chci smlouvu zrušit. By byl hooodně drahý paušál. Tak už přemýšlím nad netem do mobilu, neboť dojít k takovým popelnicím a nemoct se podívat na email, je značně stresující. Tak a já už vás nebudu nudit půlnočním stěžováním, skočím si na balkon podívat se, jak je venku krásně, pak kouknu na email, pročtu blogy, které čtu (až jednou přijdu na to, jak si je dát na blog, tak tu jejich odkazy najdete).

Mějte se krásně a doufám, že brzy se budu chlubit rodinkou a následným edit komentářem, že vlastně vůbec nejsou tak skvělý, jak se mi prvních 15 minut zdálo! Tak dobrou :)