Ticho před bouří aneb nic se neděje

Koukám, že už je to je pár dní, co jsem nepsala. Bohužel se u mě ale nic nového neděje. Nemůžu uvěřit, že to je fyzicky tak nedávno, co jsme byla na výletě s Ivonkou, ale psychicky mi to přijde jako věčnost. Děti fakt vyčerpávají. Nechápu, jak někdo může dělat au pair roky. Od posledního článku jsem začala mnohem méně pracovat, jelikož začala škola a vrátila se babysitter. To mi dalo úterky a čtvrtky ráno volné.
Nicméně jeden čtvrtek jsem pracovala, protože malá potřebovala odvést do školy. Byl to její první den (byly jí zrovna 2 minulý týden) a tak jsem musela čekat venku, kdyby to nějak nezvládala. Nenechte se mýlit, že mám lehárko. Stále tam musím čekat, takže si vždy skočím na roh do Starbucks, zaparkuji zpátky před školou a poslouchám zbytek hodiny rádio a jím svůj sendvič a piji svou kávu... Její škola trvá a ještě týden bude trvat pouze hodinu, tři dny v týdnu. Kluk má školu 2 a čtvrt hodiny (wow!), takže to moc odpočinku není. Od října už bude mít školu také dvě a čtvrt hodiny. Ale s babysitter a volnými úterky a čtvrtky se to dá.
Nicméně, už to jsou dva týdny, co čekám na to, jak se vyřeší situace s autem. Máme jen dvě auta. Jedno používají oni, druhé já s dětmi. Jenže když nepracuji, babysitter taky musí vozit děti do školy, což mi dává ideální hodinu a půl čistého času na to, někam jít. Ha. Takže HD řekl, že dá autosedačku a booster do auta babysitter. Jenže jaksi na to stále ještě neměl čas.. Minulý týden, když opět zapomněl, už jsem byla tak trochu nasraná. Protože k čemu mi je volné dopoledne, když vesměs nikam nemůžu. Měla jsem v plánu přihlásit se na kixkboxing, jenže jsem musela čekat, jak to dopadne s tím autem. Nakonec mi řekl, že ať se prostě jdu zapsat a že to nějak vymyslí a kdyby zas zapomněl, zaplatí mi taxík (což je velice milá nabídka, nicméně to neřeší nic dlouhodobě).
Ale koupila jsem si teda balíček 10 classes na kickboxing a v pátek jsem vzala malou a jela se zapsat. Zrovna začala jedna class a každý tam byl unesený z malý. Nenechte se mýlit, ona je sice roztomilá, ale je to malý ďábel :D Milá slečna tam se mnou vše zapsala a objednala mě na první hodinu, na kterou musím dorazit asi o půl hodinu dřív. Dostanu nějakou úvodní lekci, rukavice, které byly v ceně a až začne normální class, tak u mě bude po celou dobu jeden z trenéru. Jak super. Raději bych, aby nebyli, bo se budu stydět haha.
Víkend jsem strávila v posteli. Celý týden jsem se cítila tak nějak nemocná a ani jsem neměla náladu nikam chodit. Za posledních 8 dní jsem viděla 5 sérií Grey's anatomy a pokud si někdo myslí, že to není možné, tak věřte, že je :D Oba víkendy jsem strávila doma.
Nicméně naštěstí či bohužel, už mi to lehárko skončí. Začne mi kixkboxing, příští víkend se snad uvidím s Jeníkem, který jede na dovču do NYC a veze mi rýži v sáčku a křupky, další týden je New York Comic Con, což mi připomíná, že jsem ještě nekoupila fotku s Annou Silk. Týden po Comic Conu bychom měly s Mínou jet do papírového města a "kempovat" :D No a pak mám víkendový kurz a další víkend je Halloween, ten další dovolená (furt nevím, co budu dělat).. Pak Vánoce, Nový rok, březen a jedu domů! Ne že by se mi chtělo, ale těším se na pár lidí a svýho kočičáka. No a když se poštěstí, nebudu tam muset být dlouho a vydám se na další dobrodružství! :)

Můj týden s pipinem - New Orleans, Aligátoří farma a daleká cesta za domovem

Zatímco ta drzá holka odpočívala na sedadle spolujezdce, já jsem si to vesele řídila směrem do New Orleans. Těsně před Alabamou jsem odbočila a zajela si v jednu ráno na wafli. Wafle mi moc chutnala :D Psala jsem si se Šárinkou, kterou samozřejmě zdravím a posílám pusinku!!!
Po wafli jsem ještě nějakou tu chvíli řídila, drzoun vedle mě na chvíli dokonce usnul. Pak už se chtělo spát i mě, ale držela jsem se, dokud se sama neprobudila a tak jsem se nechala vystřídat. Spala jsem asi hodinku, pak si psala s mámou, snědla zbytek wafle a šla zas spát. Probudila jsem se před New Orleans, Pipin výrazně nepříjemně naladěn stále řídil.
Dojely jsme do New Orleans ve čtvrtek, a našly si parkování. I se rozhodla, že si dá napíček na parkovišti u nádraží. Já jsem ale byla velice znuděná a tak jsem jí tam nechala spát a šla na kafe do Starbucks. Dala jsem si k tomu sendvič a zase si psala se Šárinkou! Kolem osmé ráno mi píše nafučenina, že už je teda vzhůru a kde jsem, tak jsem jí poslala kde jsem a čekala. Za chvíli mi volá (nebo píše?) že někde blije, ať jí přinesu po cestě ubrousky. Tak jsem šla celou cestu zpátky a našla jí sedět na lavičce, jako někoho, kdo se probudil po obří párty a neví kde je.
Po několika desítkách či stovkách minut mlčení, jsme se teda zvedly z lavičky a někam šly. Prošly jsme si nějakou část New Orleans, došly k vodě, vzaly to kolem akvária atd až k French Quarter, kde jsem si chtěla dát slavný donut, nicméně CASH ONLY mě teda poslalo dál. Tak jsme procházely ten French Quarter a zamilovávaly se. Ne do sebe, do toho New Orleans! :D Po krásné procházce jsem se na doporučení Karolíny vydala do Garden District na hřbitovy. Pipina to nebavilo, protože nekoukala na Originals a tak tomu nemohla rozumět!! Navíc jí furt bylo zle. Já to už ani nezmiňuji, neboť té těhotné drzé holce bylo zle pořád!!
Poté jsme se jely ubytovat, daly si sprchu atp a jí se chtělo spát, tak jsme si daly nap. Jenže jsme se vzbudily až v noci, takže půl dne víte kde! Tak jsem si došla na záchod, sedím a najednou koukám, pan švábík :D Za rok a půl, co spím po nejlevnějších motelech na bookingu, jsem potkala prvního švába. Tak jsem ho sledovala a zdrhla do pokoje. Došla jsem na recepci, že tam jako mám švába a ať ho jdou zabít. Ženská otevřela koupelnu, koukla a řekla: Nic nevidím, když se vrátí, tak pro mě dojděte :D No wtf. Šváb ty vole.. Ucpaly jsme dveře a šly pokračovat v našem spánku.
Krásné páteční ráno  jsme se vzbudily, já si teda dala snídani a  jelo se do Mississippi! A až zpátky k Alabamě, haha. Tam jsme navštívily Aligátoří farmu, kde jsme viděly malé i velké aligátory, pochovaly si malého aligátorka, vzaly si tour na lodičce, kde jsme viděly aligátory v přirozeném prostředí a já nevím jak Pipin, ale já si to hrozně užila!! Poslala jsem tátovi nějaká videa, protože jsem si myslela, že tohle by se mu mohlo líbit, ale neodepsal :D
Po aligátoří farmě jsme se vrátily do New Orleans. Došly konečně na ten magický donut, který chutná jako každý jiný nicméně je na něm asi tak šestkrát tolik cukru. Slečna I samozřejmě neměla, bo jí bylo pořád zle. Pak jsme si prošly Bourbon street, nejslavnější ulici tam asi. A člověk byl jak v jiném světě. Všechny bylo cool a super a já si přála, abych tam mohla žít a nikdy neodejít!! Kdybych se jednou mohla někam vrátit, tak to bude asi New Orleans, když nepočítám San Diego, tam jsem doma :)
Pak už byl večer a byl čas odjet. Nemělo smysl zdržet se tam dlouho, neboť jí stejně nebylo dobře a tak bychom si ani na drink nedošly. Rozhodly jsme se, že tedy vyjedeme dřív a pak se někde vyspíme. Řídila jsem a řídila jsem z New Orleans až do Welcome to Georgia, neptejte se, kolik to je hodin, protože už si to nepamatuji. Jen vím, že jsem byla hrozně unavená, I spinkala a já jí nechtěla budit a zároveň jsem nechtěla parkovat někde na půl cesty. A tak necelou hodinku od Atlanty jsem kolem druhé ráno parkovala auto na odpočívadle a usnula.
Pořád jsem se budila.Auto hrozně vydýchané a byla mi zima. Když bylo zhruba půl osmé, vzdala jsem to, probudila jí, ať se zas připoutá a jela jsem dál. Stavila jsem se jak jinak, než na wafli :D
Již byla sobota a to znamenal konec naší cesty. Stavily jsme se ještě na Doll's head trail, pak chvíli chillovaly v autě a nakonec jely auto vrátit a na letiště. Tam se zas urazila ,když jsem jí nechtěla nosit chipsy, tak je hodila do koše :D No nic. Na letišti to docela uteklo, na poslední chvíli jsme si běžely koupit hranolky až nám málem uletělo letadlo, protože jsem na svoje čekaa dalších 20 minut, zatímco ona je dostala hned... A to už jsme letěly zpátky do DC. Vyprovodila mě, neboť jsem ji k tomu donutila, nasedla jsem do busu, roztáhla se, aby si ke mně nikdo nepřisedl a jela domů. Pojídala jsem svůj mekáč, psala si s Rachel a cítila se hrozně, spokojeně, odpočatě a tak. Domů jsem se i těšila, že bude konečně klid od Ivonky! :D Ale zároveň jsem byla taaak unavená. Usnula jsem a vzbudila se, když jsem si natáhla nožičku a nakopla okno tak silně, že mě bolí noha ještě dodnes.
Pak mi samozřejmě o dvě minuty ujel vlak z NYC do Bronxvillu a tak jsem seděla jak shit na schodech a čekala na další. Doma vzala taxík a odjela jsem domů.
Přijedu k domu, HD auto otevřený, tak jsem ho zavřela, odemkla si, nechala kufr dole, po cestě do pokoje jsem se svlékla a padla mrtvá na postel!
Vzbudila jsem se až v neděli ráno, užila si hrozně dlouhou sprchu a nedělala vůbec ale vůůůbec nic!
Můj první pracovní den, tedy dnes, byl šílený a hrozně se táhl. Nicméně se vrací babysitter, tak až si odpočinu, tak začnu vyplňovat svůj volný čas, který tímto dostanu!

Můj týden s pipinem - NYC, DC a Atlanta

To se zas stalo věcí po dobu mé nepřítomnosti :D Neměla jsem náladu psát, doma jsme se docela hádali a měli nějaké problémy k řešení, ale ve finále jsem dostala vytoužené volno. A tak přeskočíme ty negativní věci, co se stali během těch dvou týdnů a přejdu rovnou ke své "dovolené".
Přes au pair skupinu jsem poznala slečnu I., jejíž jméno psát nebudu, ještě by mě zažalovala.
Když jsem v pátek druhého skončila v práci, čekala jsem až pipin přijede. Přijela kolem osmé, tak jsem jí vyzvedla na nádraží a jely jsme se projet v autě. Když jsme přijely dom, tak jsme šly pozdravit mé HP, koukat na film a spát.
V sobotu jsme se chystaly do city. Pipin chtěl vidět Times Square a tak jsem poslušně šla s ní. HM nás hodila ráno na vlak. Dojely jsme do city a šly se teda projít na TS, pak k Lincoln centru, Central park, kde jsme se začaly lidem plést do sefíček :D Pak jsme dostaly hlad, tak jsme jely do Koliby na českou mňamku. Já chtěla rajskou, ale tentokrát neměli, tak jsem si dala klasicky koprovčičku!
Pak už ani nevím, byly jsme unavené, prošly si High Line (já to tam miluju!) šly zpátky na TS přidat se na pár dalších selfie, protože I chtěla vidět TS v noci. Koupily jsme si jídlo a jely domů. Šly jsme pěšky z nádraží a já byla unavená. Pustily jsme si nějaký film a asi usnuly :D
Neděle byla krátká. Víceméně jsme se jen pohádaly :D A pak jely do DC. Původně jsme měly jet v pondělí a neděli být v NYC, ale jízdenky byly levnější na neděli a tak jsme jely. Cesta byla hrozná. Pipin mě furt otravoval a když neotravovala, tak nemluvila. I je hroznej člověk. Je hrozné dealovat s někým, kdo je povahově ještě horší, než vy :D Připomnělo mi to staré časy ze střední :D Nicméně jsme přijely večer do DC a šly k ní. Klasika, bylo pozdě, tak sme si pustily film a I usnula, takže jsem se koukala zase jako jediná :D
Ten bordel na fotce udělal Pipin!!!
Pondělí jsme se chystaly na procházku po DC. I byla hrozně nadšená, protože se nemohla dočkat chodit po památkách :D Budíka si teda slečna dala na ráno, jenže do oběda jsme samozřejmě nevstaly. Ona je hrozný spáč. Asi jako já, když jsem byla mladá. To jsou ty mladé holky no, ještě hodně spí :D  A tak jsem se šíííleně nudila a čekala, až se vyspinká. Pak jsme teda vyrazily. I je hrozně drzý průvodce a kdyby měla yelp, tak jí dám nejnižší hodnocení!
Viděly jsme Bílý dům, Monument, něco a chtěla jsem pro bráchu udělat fotku pana Lincolna, ale už jsme to nestíhaly, protože jsme se sešly s Táňou, což je jedna bývalá au pair, s kterou jsme přiletěly společné do USA a ona se tu už vdala a žije spokojeným nanny životem :D Dala jsem si dvě piva a šly jsme domů. Dostaly jsme hrozný hlad a tak jsme po sté během tří dnů šly opět do mekáče. Můj srpnový workout ztratil smysl... Přišly jsme domů a šly jsme spát s tím, že zítra pojedeme do Six Flags..
Jenže jsme jely do prdele. Pipin byl nemocný. Celé úterý jí bylo zle, spala, zvracela, měla asi teplotku, nebylo jí dobře atd. Já byla od osmi vzhůru, takže jsem měla opravdu dlouhý den, ale bylo mi jí líto. Ve středu jsme totiž měly letět do Atlanty a lítat nemocná není sranda.

Já jsem mezitím viděla půl série 4400, nějaký film, vybila 4x telefon atd. I se vždy vzbudila se slovy: Kam jdeme? :D To bylo taaaak roztomilé!! Ta by nedošla totiž ani na záchod, natož ven. A samotné se mi nechtělo,venku byo 95 stupňů a já jsem byla z celodenního nic nedělání unavená.
K večeru, kolem čtvrté se probrala na dobu delší pěti minut a tak jsem nám objednala palačinky. Pipinovi asi moc nesedly, ale to nevadí :D Ráno jsem si vlastně došla pro kafe, tak to byl můj celodenní pohyb. Večer jsem šla spát a doufala, že jí bude druhý den lépe.
A samozřejmě nebylo. Náš středeční let z Baltimoru byl naplánován na půl čtvrté. Na letiště jsme nějak dojely včas a seděly a nabíjely mobily. Letadlo docela dobře hopsalo, což na její žaludek byl naprostý ideál. Cesta trvala necelé dvě hodinky a už jsme přistávaly v Atlantě. Dojely jsme si pro auto, podepsaly papíry, vybraly si auto a jely jsme. Kam jsme jely, jsme nevěděly chvíli a tak jsme se rozhodly, že se podíváme na Doll's head trail. Jenže brána se zavírala se západem slunce a my nevěděly, kde to přesně je a tak jsme jely do centra a zapakovaly auto a šly se projít po noční Atlantě.
I pořád nebylo dobře a tak jsme byly omezené (a taky tím, že byl večer) co budeme dělat. Nakonec jsme se projely na koni. Teda, v kočáru s koněm, prošly si nějaký park, potkaly lidi, kteří nám povídali, že je tady někdo postřílel a ještě nám ukazoval jizvy. No a jelikož I nejedla moc, a já měla hlad, tak že pojedeme už do New Orleans a stavíme se v Targetu. Pipin navigátor samozřejmě nenašla Target, jakožto ten obchod, ale něco úplně jiného. Tak jsme jely zase k jinému, který byl zpátky v Atlantě. Po cestě jsme uviděly Drive in kino a rozhodly se, že po cestě z Targetu pojedeme na film.
Nakoupily jsme a jely. Zrovna dávaly Bad moms a tak jsem již potřetí viděla ten samý film.
Jelikož film už nějakou tu dobu běžel, tak nám I vyjednala levnější lístky. Přijely jsme na to parkoviště a cedule zhasněte světla :D A jak jsem nic neviděla, tak jsem jela přes všechny ty vlnky a místa pro auta a bylo to hrozně vtipné. Nemohly jsme přijít na to, jak vypnout auto, ale nechat rádio hrát. Moje auto, co řídím doma, po vypnutí motoru hraje, dokud neotevřu dveře, ale to naše pronajaté vyplo i rádio. Nakonec jsme na to přišly, hurá! Já ten film miluji a Drive in kino je hrozně super. Ta fotka je stáhnutá z netu, protože byla tma a nešlo to vyfotit. Nechápu, že jsem to nedělala už předtím! Po filmu jsme jely do New Orleans :)
A o New Orleans a cestě zpátky si povíme příště! New Orleans bylo něco super a kdybych jednou nežila v San Diegu, chci žít tam!!

Když pominu to, že I nebylo celou dobu dobře, tak jsem si to svým způsobem i užila. Bylo to fajn, konečně vypadnout na víc než na den a prostě jet někam a neřešit nic. Krom uražené a nemocné slečny :D