pátek 29. července 2016

Život po dovolené..

Po dovolené mi nastal krutý režim. Člověku se samozřejmě nechce pracovat :D Už si moc nepamatuji, co se dělo přes týden s dětmi. Nějaké playdates, bazény a podobně. Malý má ráno kemp, tak mám jen holku, máme swim lessons, dělám laundry nebo jdeme ven.
Hned ten první víkend po dovolené jsme byly s holkama v city na český oběd. Koprovčička nechyběla a byla jako od maminky! Předtím jsme potkaly evropský obchod, kde jsme pokoupily kinder vajíčka a nějaké další sladkosti. Po koprovčičce jsme se vrátili na Manhattan, kde se zrovna oslavoval den nudismu a před knihovnou vyběhl autobus naháču pomalovaných od hlavy až k patě. Chudáci děti, samy jsme z toho měly trauma. Pak už jsme jely domů. Byl to krátký den, protože jsem pracovala.
V neděli jsem se válela, lovila pokémony a k večeru se sešla s Hančou a šly jsme na procházku, pak už jsem jela domů a těšila se do dalšího týdne.
Následující týden probíhal s dětmi úplně stejně. Kemp, bazén, výlety. Opět jsem začala svůj workout haha. Tentokrát nebyl start tak šílený, protože jsem si tím jednou prošla. V týdnu jsem se také sešla s novou au pair z Argentiny a šly jsme spolu na film Secret life of Pets haha. To bylo boží, až to bude na netu, kouknu se klidně znova :D A holka taky v pohodě, prošla si rematch chudák.
V sobotu jsem jela do city s Hančou. Podívaly jsme se na dům z Chůvy fajn, prošly si Brooklyne Bridge, udělala jsem si fotku na skoro stejném místě, jako si týden předtím udělala Eliza Taylor, což je jedna herečka, kterou mám moc ráda. Zmokly jsme a já jela domů, na babysitting, jelikož mí host rodiče jeli do NJ na koncert Coldplay. 
V neděli jsem jela do city pro změnu s Arianou (Argentinka). Prošli jsme si Central Park, samozřejmě ne celý, ale dobrý kus ano. Ten den jsme nachodily přes 11 mil, což je asi 17 km. Byly jsme v MET, což je muzeum umění a co se mi líbí je dobrovolné vstupné . Takže pro nás chudé au pair ideál haha. Prošly jsme si to tam, pobloudily a šly jsme mi koupit tenisky, jelikož pořád workoutuji a jely jsme domů.
Další týden děti byly nemocné. Takže jsme nikam nechodily, byly zavření doma a nemocné děti jsou samozřejmě protivné děti, tak jsem fakt trpěla. Ve čt už to bylo lepší a kluk šel do kempu a my jsme pořád byly doma s holkou. V pátek jsem šla s holkou na plavání a upadl mi telefon. Rozbil se mi display a moje už v té době špatná nálada se ještě zhoršila. Nicméně HD to ještě ten den vzal a skočil mi ho vyměnit. Dostala jsem tedy nový a ani nechtěli zaplatit za to. HM mi jen řekla, ať si koupím kryt haha!
V sobotu jsme jely do Philly. Sešly jsme se ráno s holkama na Grand Centralu, a jely na zastávku Megabusu. Cesta s NYC do Philly trvala asi dvě hodiny, moc pohodlná nebyla, ale nejhorší to také nebylo. Klimatizace fungovala a zásuvky také. Venku vedro jako v pekle. Přijely jsme do Philly, kde nás bus vyhodil u visitor centra. Tak jsme to tam prošly, poté se vydaly na hotel dát věci. Hotel byl docela pěkný, takový útulný a pokoj také, kdyby nesmrděl jak kdyby tam uklizečky chodily kouřit.. Hlavně že nekuřácký pokoj, ale nevadí. Chvíli jsme zrelaxovaly a pak se vydaly do toho pekla. Šlo se na Rockyho schody. Já jsem teda film neviděla a tak jsem si představovala vysoký schody a ono nic. V žabkách se mi běhat teda nechtělo..
Poté jsme šly zpátky na hotel. Koukaly jsme na televizi, povídaly si a pak šly spát.
Další den už jsme odjížděly. Předtím jsme se ještě stavily podívat na Zvon, který je symbolem americké nezávislosti.
Po cestě k Megabusu jsem pochytala pár Pokémonů, koukla se na protest (v Philly se konal DNC, což je velká politická událost), na malé představení lidí v obleku, stavila se v GAPu a pro kryt na mobil. Pár dalších památek a už tu bylo nádraží a také Megabus. Cesta zpátky docela utíkala, myslím, že jsem chvíli spala, ale nejsem si jista. Když jsem byla ve vlaku, napsala jsem HM zda mě může vyzvednout, neodepsala mi a tak jsem se vydala na lov Pokémonů a asi ve čtvrtině cesty mi píše, kde jsem, že dávala spát děcka a nekoukla pak na mobil. Tak jí říkám, že to už dojdu. Vyklubala jsem dvě vajíčka :D a byla jsem konečně doma. Pokecali jsme s HP o politice a šla jsem si vybalit a spát.
Následující (tedy tento) týden utekl jak nevím co. Už mě začíná lehce vadit, že musím pracovat i když jsou oba doma, protože stejně jen skončím tím, že sedím v kuchyni na židli a listuji fb a čekám, zda po mě náhodou někdo nebude něco chtít.
Dneska jsem už byla fakt nasraná, protože HD pracuje pátky z domu, slíbil klukovi, že ho vyzvedne a samozřejmě si šel na golf a kluk mi pak půlku cesty brečel, že chce daddy, poté HM řekne, že za náma dojde na bazén a samozřejmě nedošla, takže jsem poslouchala: kde je máma kde je máma celou dobu na bazéně a přijdeme domů a ona tu měla návštěvu a děcka chtěly být tam. No tak dělám večeři, samozřejmě kluk že nechce, tak že teda nemusí teď, ale nebude mít čas na Tv show. Nakrmila jsem malou, vykoupala, vzala zpátky dolů a kluk se ještě nedotkl ani jídla. Podotýkám že to bylo půl hodiny před tím, než chodí spát. Už jsem fakt byla nasraná, protože mi to akorát komplikují tím, když se motají kolem a děti neposlouchaj. HM to asi viděla a řekla, že se o to postaraj. Po cestě nahoru jsem ještě slyšela jak mu říkaj, že může mít jen krátkou show (tolik k tomu, aby si vybral zda si bude hrát venku nebo Tv show ;)) No ale nerozčiluji se. Teda rozčiluji, ale je to jejich věc. Nicméně jestli mi to takhle budou komplikovat, řeknu jim, aby si na ten pátek prostě najali babysitter, že mě tohle nebaví. Kdo mě zná, tak ví, jak to tady máme, takže na to požádat je o babysitter mám víc než právo..
Tento víkend zatím plány nemám, ale ony příjdou haha. Možná jdu v neděli s Mínou do city, podle počasí. Musím koupit dárek pro Jaxsona, za dva týdny letím do Diega hurááá a taky musím začít šetřit, protože se mi podařilo koupit lístek na New York Comic Con, kde budou taky dvě herečky z Lost Girl a s jednou z nich chci fotku a kdo zná Comic Con tak ví, že fotky s hvězdami nejsou levné :D

středa 13. července 2016

Vkejšn III. - Bahamas cruise

Jak jsem zmínila v minulém článku, ve čtvrtek jsme tedy vyplouvali z přístavu.  Po vyplutí byla povinná schůzka všech na palubě, probírala se bezpečnost a co dělat, kdybychom si chtěli hrát na Titanic. A pak už začala zábava! No dobře, zas takové to nebylo :D Vycupitali jsme z té komůrky, kam nás nahnali a M. že jde k bazénu, já na ty bazény moc nejsem, tak jsem se odebrala na prohlídku lodi. Stavila jsem se v lobby, kde byla živá muzika, snažila se zorientovat kde jsem, skočila si na svačinku a tak dále. Brzy však bylo šest a to znamenalo, že je čas na večeři. Tak jsem vyrazila, nicméně jsem tam seděla sama, protože M. byla furt pryč.
Obsluh super, jídlo ušlo, i když upřímně mi moc nechutnalo haha.  Dezert byl super teda. Poté jsem se odebrala k bazénu. Jenže začalo pršet a tak se paluba úplně vylidnila. A tak sme plavali asi tři v bazénu, asi dva lidé byli v jedné výřivce a druhá zůstala volná. Pokecala jsem si tam při "plavání" s jedním klukem, dozvěděla jsem se, že každý rok s bratranci jezdí někam na dovolenou a loni dokonce byli na Slovensku. Skoro :D Pak už začalo dost bouřit i blesky se odehrávaly, tak jsem se šla usušit promáčeným ručníkem a vydala se na pokoj. Byla jsem se podívat na pár show a musím říct, že to bylo fakt super. Takový ten hlavní bavič, nebo jak se tomu říká v Čr, neměl chybu. Dokázal udělat srandu a kam vešel, tam to ožilo :) Dokonce jsem potkala Jessicu v klučičí verzi, ale raději jsem jí to neřekla :D (někdo si možná pamatuje Jessicu z San Diega). Po stand up comedy jsem šla spát.
Páteční ráno brzký budíček, nebo spíš takový normální, jelikož nás čekal den na moři a nebylo kam spěchat. Snídaně, kterou jsem si užila jak pravý Čech. Den na moři je super, ale jeden úplně stačil. Hodně jsem jedla, chodila na různé show, doprovodné programy, k bazénu na chvíli, abych si sjela tobogány haha a tak nějak sem relaxovala po Floridě. V ten den jsem si také dala v Touch of Class baru, což byl bar, kde hrál pán na piáno na přání, dala Plzeň. Chudák číšník běhal na lodi, aby mi jí sehnal, v kterým baru ji mají ještě, až mi našel tři. No, dala jsem si jen jednu, poděkovala a šla spát.
V sobotu už nás čekal první ostrov - Half Moon Cay. Tento ostrov je soukromým ostrovem Carnivalu, což je společnost, s kterou jsme vyplouvali. Ráno rychlá snídaně a pak už se šlo na menší lodě, které nás převáželi na ostrov, jelikož tam nebyl port (přístav mámo). Ostrov to byl jak z katalogů cestovek. Nádherná čistá pláž bez jediného kamínku, průzračná voda, krásná zeleň. Ostrov na mě působil takovým tím stylem alá Mamma Mia :D Tak jsem udělala pár nekvalitních fotek kvůli sluníčku cedule Vítejte a šla jsem se projít. I ty cesty byly dokonalé!
Když už mě nebavilo chodit po chodníku, došla jsem teda na pláž a procházela se po pláži. Zdáli z lodě chytala wifinu a tak si píšu mámě a dělám fotky a najednou šup a mobil mi vylétl z ruky. Do toho přišla vlna, tak jsem rychle pro něj skočila. Samozřejmě mobil pod vodou.. Tak jsem ho rychle vypla, usušila a chtělo se mi plakat :D
Sedím si tak na kameni kousek od pláže, když tu vidím, jak mi z nohy teče krev. Nevím jak se mi to povedlo, ale nějak blbě jsem se někde odřela a do toho mi ta voda z oceánu vyžírala kůži zaživa. Tak jsem to šla opláchnout od písku a vydala se do lodi na bar, kde jsem si dala panáka coca coly a přemýšlela, že pojedu na loď a budu depresit v pokoji. Nakonec jsem se rozhodla, že jsem na dovolené, tak jsem smířeně, že jsem bez telefonu, šla zas na pláž.
Oběd nám přivezli na pláž, takže po obědě krátká procházka a už skoro byl čas jít zpátky na loď. Bylo to smutný, opouštět ten ráj, ale nic moc krom pláže tam stejně nebylo. Loď nás dovezla na velkou loď a zase pršelo. Zbytek dne tak nějak to samé, doprovodný program, večeře, myslím, že i nap proběhl.
V neděli jsme kotvily na Nassau a já s utopeným mobilem samozřejmě zaspala. Rychlá snídaně, zkusit zapnout telefon - fungoval, a šlo se na průzkum ostrova. Ten už tak pěkný nebyl. Prošly jsme se centrem, plným lidí, co vnucovali služby či produkty a nakonec si koupily Parasailing, Shuttle nás zavezl tedy na pláž, kterou jsem samozřejmě (ne)poznala z Sestry na Bahamách. To byla sranda. Opravdu jsem si ten krátký Parasailing užila. Poté jsem se vydala prozkoumat okolí, něco jsem dokonce poznávala z toho filmu s Olsenkama haha. Pak už byl čas odejít. Ten ostrov se mi ani nelíbil. Jak říkám, dovolená to určitě nebyla pro mě, protože já na ty pláže a nic nedělání nejsem. Loni jsem si ten road trip tedy užila víc.
Po návratu na loď zas klasika. Shows, večeře, prohrála jsem asi 40 dolarů v kasínu, šla spát.
V pondělí už se odplouvalo. Rychle snídaně, dobalit krámy, vyplnit papír o celní deklaraci, najít všechny dokumenty  a vystát si frontu. Naštěstí nás volali po palubách, tak člověk mohl odpočívat, ale v 9 nás stejně vyhnali všechny už z pokojů. Na imigračním jsem prošla úplně v pohodě. Imigrační mi koukl na pas a říká: student? A já ne, že au pair a on kdo? Tak mu podávám DS form a říkám J-1. A on J-1 ahá, děkuji a hezký den. No, rychlejší než při příletu před rokem :)
Lyftem na letiště, na letišti check in, security, vše na pohodu. Už jak profík se cítím. Čekalo mě dost hodin na letišti, ale co se dalo dělat. Procházela jsem se, dala oběd, nakupovala, nabíjela a konečně už jsem seděla v letadle a směr NYC. Přistání v pohodě. Jakožto chudá au pair, kterou nikdo nechtěl vyzvednout, jsem musela jet hromadnou dopravou. Nejdřív airtrain, pak metro, pak vlak a pak taxi. Když jsem seděla ve vlaku z Grand Centralu do Bronxvillu, byla jsem tím nejšťastnějším New Yorčanem.

Abych to celé shrnula. Dovolená to byla hezká. Věřím, že pro ty, co se rádi válejí, by to byl ideál. Já bohužel jsem spíš akční člověk, ale nevadí. Viděla jsem místa, na která nezapomenu do konce života, zažila spoustu nových věcí, přibrala 10 kilo v pěti dnech (ok to přeháním no :D), Na lodi se člověk cítí velice luxusně a to byl také hezký pocit od plen k rozmazlování haha. Člověk má i čas přemýšlet a relaxovat, což je zas výhoda těchto dovolených. Možná někdy v životě si to ještě jednou dám, ale když budu mít na výběr, asi vždy vyhraje nějaký ten road trip :)















sobota 9. července 2016

Vkejšn II. - Miami

Pondělní pětihodinová cesta do Miami docela utíkala. Jednou jsme stavěli na odpočívadle a brzo už jsme byli v Miami. Když nám doslova vyhodili kufry z autobusu, tak to byla šílená úleva. Už mě vše bolelo.
Zavolaly jsme si taxi a protože jsme měly čas a hlad, skočily jsme se najíst do nějaké italské restaurace kousek od našeho hotelu. Po jídle jsme zašly do hotelu, zapsaly se, dostaly se do našeho mimochodem super pokoje a co teď.
Nakonec jsme se šly projít po downtown Miami, do Marshalls, kde jsme potkali partičku čechů, kteří cestují momentálně po USA a zvali nás na párty. Já nechtěla jít a Magdě se nechtělo asi samotné, tak také nešla. Downtown Miami je něco tak hnusného, že už tam nikdy nechci chodit ani ve dne, ani v noci. Bezdomovci, feťáci, hovna na ulicích. Doslova jsem tam chodila se staženou prdelí, speciálně večer.
Zašly jsme k takovému parku, kde bylo i nákupní centrum a tak. Tam to bylo docela hezké. Pak už jsme šly do onoho zmíněného mekáče pro mou večeři, protože já jím bez ohledu na čas haha a zpátky na pokoj. Jak lemry v 9, já koukala na Tv, Magda šla spát a já už v ten moment věděla, že se mi Miami nelíbí.
V úterý jsme jeli na Miami beach. Tam to bylo hezké v některých částech. Prošly jsme obchody a pak se šly podívat na pláž. Já dostala hlad a tak jsme se rozdělily. Já šla na jídlo a ona na beach. Prošla jsem se na jídlo a pak si procházela zbytek South Beach. Tam se mi fakt líbilo, taková skvělá atmosféra a když se člověk nekoukl směrem k pláži, tak ani žádní bezdomovci haha.. Co je trochu otravné, když procházíte kolem těch barů a restaurací, všude stojí lidé co vás nutí chodit dovnitř a to člověku zprotiví chuť tam jít. Když jsme se zas nějak sešly, došly jsme se podívat na nejnižší bod Miami Beach, kde to bylo také hezké a hlavně nepřelidněné.
Pak jsme se vrátily na hotel, převlekly se a šly znova k tomu nákupnímu centru. Nafotily noční Miami a šly zase na noční rutinu, já koukat na Tv a ona spát.
Miami mě tak nudilo! Nejsem beach person a nic nedělat mě baví jen doma v posteli.. A tak jsem byla šťastná, že přišla konečně středa.  Tu jsme opět strávily v nějakém parku, procházkou midtownu a flákáním..
Naštěstí byl konec nudy a už tu byl čtvrtek! Už ráno jsem se vzbudila hned s lepší náladou, natěšená na cruise a na Bahamy ! Ráno jsme skočily na snídani, dobalily jsme si věci, připravily všechny papíry, protože jsme opouštěli USA a tak už nestačil jen Americký řidičák a šly do Dunkina. Odtamtud jsme si zavolaly lyft do přístavu. Přístav byl nic moc a zároveň to bylo něco! Člověk se hned cítil jak na dovolené a já litovala, že jsem místo Miami nestrávila víc času v Orlandu nebo si nekoupila delší cruise.
Když jsem byla na řadě s check inem, tak se procházelo security, a papíry. Dostala jsem nějaká písmenka na svoje dokumenty, která netuším, co znamenala. Nicméně paní, která mě měla na starosti, nebyla moc rychlá a to mě znervózňovalo. Furt koukala na víza, která mám samozřejmě propadlá, protože tu jsem už druhý rok, na můj DS formulář a zpátky.
Haha nakonec se vrátila, podávala mi tu krásnou kartičku na loď a konečně jsem byla uvnitř skoro v bezpečí haha. Našly sme se, daly věci na pokoj, šly se projít po lodi která byla obrovská! Pak už jsme si jen daly kufry dovnitř, které nám přivezly před pokoj a šly na oběd. Stále jsme ještě byly v Miami.
Jídlo bylo všude kam se podíváš. Všechno skvěle zorganizované a přehledné. Trochu chvíli trvalo si uvědomit, v jaké části člověk je a jak se dostane kam, ale byl to luxus. Ne jak titanic haha ale už v ten moment jsem věděla, že to bude skvělá část dovolené a dokonalá náplast za Miami!
Ve 4 hodiny jsme opouštěli přístav v Miami a po více než roce jsem opouštěla Ameriku.

Příště si povíme o dni na moři, tuně jídla, skvělému programu, zastávce na magickém ostrově jak z katalogů a dalším ostrově, který už nebyl tak dokonalý, nicméně měl něco do sebe.











středa 6. července 2016

Vkejšn I. - Orlando

Noo tak jsem se dokopala trochu něco sepsat haha. Dovolená je za mnou, necítím se odpočatě a už si ani nepřijdu, že jsem nějaké volno dostala.. Rozdělím to jako loni do tří článku, Orlando, Miami a cruise.
Orlando - 24.6. - ráno 27.6. 2016
V pátek se mi práce táhla šíleně, ale už konečně přijela HM, já volala uber a těšila se na odpočinek. Můj uber dorazil, mimochodem byl to deaf řidič a já z toho byla totálně vyplesklá. Pochopila jsem občas co mi "říká", zmohla se na ano ne, kam letím, v kolik mi to letí a z jakého terminálu :D Ale dobrý co. Americká znaková řeč mě baví. Přijedeme na letiště, rozloučíme se a štráduju si to k check inu. Když tu koukám, že nemám batoh. Tak mi zamrzla krev v žilách, otočka jak na ledě a běžím si to k místu, kde mě uber řidič vyhodil. Naštěstí tam něco dělal na mobilu a já tak dostala svůj batoh se všemi doklady, který jsem zapomněla na zadním sedadle..
Sedím si v letadle, deset minut, dvacet minut, půl hodiny, hodina, hodina a čtvrt a my se pořád neodlepili od země. Prý byla traffic, říkal pilot :D Asi jsme vzali nějakou červí díru, protože jsme v Orlandu byli na čas. Unaveně se táhnu pro kufr, kde už se setkávám s Magdou, co jsme spolu dovolenkovaly. Vycházíme ven a snažíme se dostat do hotelu. Hmm, 80 dolarů? Ne díky. Tak bereme taxík na nejbližší místo, kam mohl lyft, který bohužel nemohl na letiště a uber jezdil jen drahý. Taxikář nás nechce vzít, že prej si chceme zavolat uber cooo :D Bože, ještě se šel zeptat, zda nás má odmítnout, debil. Raději jsme neřekli ani slovo anglicky a jen si nadávali na debila v češtině. Stejně nás ty dvě míle stály tolik, co by stála celá cesta normálním Uberem.. Když nás vyhazoval u fast foodu, ještě se ujistil, že tam fakt jdeme haha. Dorazily jsme na motel, přebraly pokoj a šly spát. Pokoj dobrý no, klasický motel.
V sobotu brzká vstávačka. Hnusná snídaně s bezdomovcem, co se tam zná asi s velice příjemnou paní snídaní. Musím dodat, že jsme spaly asi 4 hodiny. Procházkou od motelu, která byla přibližně dvě míle, jsme šly do Universal Studios. Ach bože. Mohla bych tam bydlet! Šla jsem tam hlavně kvůli Harry Potter, ale celý park byl super! Vlastně parky, měly jsme lístek park to park mezi Universal a Island adventure.
Za ten den jsme stihly oba parky, na které jsme měly lístky. Zajezdily všechny děsivé atrakce, vodní atrakce, Bradavický expres, ochutnaly Máslový ležák, byly diskriminovány kvůli věku a nemohly na jednu pěknou atrakci jako moc staré, zažila jsem reunion s Optimem Primem, jedla jednu z nejlepších pizz co jsem kdy v USA měla,.. Byla toho spousta a pro mě osobně to je zážitek na celý život. Procházet se v Prasinkách haha. Ale den se chýlil ke konci a my už unavené se odebíraly další procházkou zpátky na motel.
Upřímně mě fascinuje, jak dokáží vůbec něco takového "vyrobit". Nemluvím o horských drahách, o těch jsem viděla dokument haha, ale ty jejich 3D 4D dráhy. Úplně to bere dech! Člověk má opravdu pocit, že lítá na koštěti okolo Bradavic těsně za Harrym :D
Tudy na Harryho! 
V neděli jsme to celé daly znovu. Tentokrát jsem si v obchodu vyzkoušela moudrý klobouk, který mě poslal do Zmijozelu, tak jsem ho zmáčkla ještě jednou a dal mi Mrzimor. Tak díííky ! Zajezdily jsme si oblíbené atrakce a odpoledne začal šílený slejvák, který nás zahnal na jednu atrakci, která byla uvnitř a čekací fronta byla hodina a půl. Poté jsme šly ještě na Make-up horror nebo tak nějak show a šly na motel, sbalit se, já si skočila ještě pro něco k svačině a šlo se spát.
No a v pondělí už se odjíždělo do Miami. Uber řidič, nebo lyft, už nevím, nás vyzvedl a jelo se Orlandem někam, kde stavěl Megabus. Jely jsme docela pozdě, ale Megabus taky haha a tak jsme to všechno krásně stihly. A před námi byla téměř pětihodinová cesta do Miami...
Na závěr bych také chtěla říct, že celým Orlandem se pořád nesla "nálada" po útoku na gay bar, o kterém pravděpodobně každý slyšel. Vše svítilo duhovými barvami a v televizi stále probíhaly rozhovory.. Kdy se tenhle svět vzpamatuje, jestli vůbec, to by mě opravdu zajímalo..

A o Miami si povíme příště ! O tom, jak jsme málem šláply do hovna, zakopávaly o bezdomovce na každým rohu i nerohu, potkaly český lid, mekáči, pláži a samozřejmě nakupování!