
Jak jsem zmínila v minulém článku, ve
čtvrtek jsme tedy vyplouvali z přístavu. Po vyplutí byla povinná schůzka všech na palubě, probírala se bezpečnost a co dělat, kdybychom si chtěli hrát na Titanic. A pak už začala zábava! No dobře, zas takové to nebylo :D Vycupitali jsme z té komůrky, kam nás nahnali a M. že jde k bazénu, já na ty bazény moc nejsem, tak jsem se odebrala na prohlídku lodi. Stavila jsem se v lobby, kde byla živá muzika, snažila se zorientovat kde jsem, skočila si na svačinku a tak dále. Brzy však bylo šest a to znamenalo, že je čas na večeři. Tak jsem vyrazila, nicméně jsem tam seděla sama, protože M. byla furt pryč.
Obsluh super, jídlo ušlo, i když upřímně mi moc nechutnalo haha. Dezert byl super teda. Poté jsem se odebrala k bazénu. Jenže začalo pršet a tak se paluba úplně vylidnila. A tak sme plavali asi tři v bazénu, asi dva lidé byli v jedné výřivce a druhá zůstala volná. Pokecala jsem si tam při "plavání" s jedním klukem, dozvěděla jsem se, že každý rok s bratranci jezdí někam na dovolenou a loni dokonce byli na Slovensku. Skoro :D Pak už začalo dost bouřit i blesky se odehrávaly, tak jsem se šla usušit promáčeným ručníkem a vydala se na pokoj. Byla jsem se podívat na pár show a musím říct, že to bylo fakt super. Takový ten hlavní bavič, nebo jak se tomu říká v Čr, neměl chybu. Dokázal udělat srandu a kam vešel, tam to ožilo :) Dokonce jsem potkala Jessicu v klučičí verzi, ale raději jsem jí to neřekla :D (někdo si možná pamatuje Jessicu z San Diega). Po stand up comedy jsem šla spát.
Páteční ráno brzký budíček, nebo spíš takový normální, jelikož nás čekal den na moři a nebylo kam spěchat. Snídaně, kterou jsem si užila jak pravý Čech. Den na moři je super, ale jeden úplně stačil. Hodně jsem jedla, chodila na různé show, doprovodné programy, k bazénu na chvíli, abych si sjela tobogány haha a tak nějak sem relaxovala po Floridě. V ten den jsem si také dala v Touch of Class baru, což byl bar, kde hrál pán na piáno na přání, dala Plzeň. Chudák číšník běhal na lodi, aby mi jí sehnal, v kterým baru ji mají ještě, až mi našel tři. No, dala jsem si jen jednu, poděkovala a šla spát.
V
sobotu už nás čekal první ostrov - Half Moon Cay. Tento ostrov je soukromým ostrovem Carnivalu, což je společnost, s kterou jsme vyplouvali. Ráno rychlá snídaně a pak už se šlo na menší lodě, které nás převáželi na ostrov, jelikož tam nebyl port (přístav mámo). Ostrov to byl jak z katalogů cestovek. Nádherná čistá pláž bez jediného kamínku, průzračná voda, krásná zeleň. Ostrov na mě působil takovým tím stylem alá Mamma Mia :D Tak jsem udělala pár nekvalitních fotek kvůli sluníčku cedule Vítejte a šla jsem se projít. I ty cesty byly dokonalé!
Když už mě nebavilo chodit po chodníku, došla jsem teda na pláž a procházela se po pláži. Zdáli z lodě chytala wifinu a tak si píšu mámě a dělám fotky a najednou šup a mobil mi vylétl z ruky. Do toho přišla vlna, tak jsem rychle pro něj skočila. Samozřejmě mobil pod vodou.. Tak jsem ho rychle vypla, usušila a chtělo se mi plakat :D

Sedím si tak na kameni kousek od pláže, když tu vidím, jak mi z nohy teče krev. Nevím jak se mi to povedlo, ale nějak blbě jsem se někde odřela a do toho mi ta voda z oceánu vyžírala kůži zaživa. Tak jsem to šla opláchnout od písku a vydala se do lodi na bar, kde jsem si dala panáka coca coly a přemýšlela, že pojedu na loď a budu depresit v pokoji. Nakonec jsem se rozhodla, že jsem na dovolené, tak jsem smířeně, že jsem bez telefonu, šla zas na pláž.
Oběd nám přivezli na pláž, takže po obědě krátká procházka a už skoro byl čas jít zpátky na loď. Bylo to smutný, opouštět ten ráj, ale nic moc krom pláže tam stejně nebylo. Loď nás dovezla na velkou loď a zase pršelo. Zbytek dne tak nějak to samé, doprovodný program, večeře, myslím, že i nap proběhl.

V
neděli jsme kotvily na Nassau a já s utopeným mobilem samozřejmě zaspala. Rychlá snídaně, zkusit zapnout telefon - fungoval, a šlo se na průzkum ostrova. Ten už tak pěkný nebyl. Prošly jsme se centrem, plným lidí, co vnucovali služby či produkty a nakonec si koupily Parasailing, Shuttle nás zavezl tedy na pláž, kterou jsem samozřejmě (ne)poznala z Sestry na Bahamách. To byla sranda. Opravdu jsem si ten krátký Parasailing užila. Poté jsem se vydala prozkoumat okolí, něco jsem dokonce poznávala z toho filmu s Olsenkama haha. Pak už byl čas odejít. Ten ostrov se mi ani nelíbil. Jak říkám, dovolená to určitě nebyla pro mě, protože já na ty pláže a nic nedělání nejsem. Loni jsem si ten road trip tedy užila víc.
Po návratu na loď zas klasika. Shows, večeře, prohrála jsem asi 40 dolarů v kasínu, šla spát.

V
pondělí už se odplouvalo. Rychle snídaně, dobalit krámy, vyplnit papír o celní deklaraci, najít všechny dokumenty a vystát si frontu. Naštěstí nás volali po palubách, tak člověk mohl odpočívat, ale v 9 nás stejně vyhnali všechny už z pokojů. Na imigračním jsem prošla úplně v pohodě. Imigrační mi koukl na pas a říká: student? A já ne, že au pair a on kdo? Tak mu podávám DS form a říkám J-1. A on J-1 ahá, děkuji a hezký den. No, rychlejší než při příletu před rokem :)
Lyftem na letiště, na letišti check in, security, vše na pohodu. Už jak profík se cítím. Čekalo mě dost hodin na letišti, ale co se dalo dělat. Procházela jsem se, dala oběd, nakupovala, nabíjela a konečně už jsem seděla v letadle a směr NYC. Přistání v pohodě. Jakožto chudá au pair, kterou nikdo nechtěl vyzvednout, jsem musela jet hromadnou dopravou. Nejdřív airtrain, pak metro, pak vlak a pak taxi. Když jsem seděla ve vlaku z Grand Centralu do Bronxvillu, byla jsem tím nejšťastnějším New Yorčanem.
Abych to celé shrnula. Dovolená to byla hezká. Věřím, že pro ty, co se rádi válejí, by to byl ideál. Já bohužel jsem spíš akční člověk, ale nevadí. Viděla jsem místa, na která nezapomenu do konce života, zažila spoustu nových věcí, přibrala 10 kilo v pěti dnech (ok to přeháním no :D), Na lodi se člověk cítí velice luxusně a to byl také hezký pocit od plen k rozmazlování haha. Člověk má i čas přemýšlet a relaxovat, což je zas výhoda těchto dovolených. Možná někdy v životě si to ještě jednou dám, ale když budu mít na výběr, asi vždy vyhraje nějaký ten road trip :)