Víkendová tour s Terýskem

The Beakers

Zdravím mládeži a mami! Tak jsem tu docela brzy s dalším článkem, ale dny jsou teď hektické a nemyslím si, že do dovolené něco napíšu. V pátek letím a vracím se na den nezávislosti, který sice nebudu nikde ani nijak slavit, ale snad uvidím alespoň ohňostroj.
V sobotu ráno jsem vstala, v dramatických 5 hodin ráno. Zaslechla jsem nějaký hluk, tak jsem koukla na kameru a malý si vesele hrál v pokoji. Ten kluk snad nikdy nespí. Nevadí, vstala jsem, nachystala se a v 5:50 už volala taxi. Přijel asi do pěti minut, hodil mě na nádraží, kde jsem čekala na vlak a jela do city. Na Grand Centralu jsem se sešla s Terezkou, která vypadala stejně živě, jako zombie ve Walking Dead. Hvězdně jsme samozřejmě nestíhaly. Vzaly metro, dojely do Chinatownu a našly náš autobus. Už v ten moment jsme věděly, že to bude legendární výlet, v jakémkoliv slova smyslu.

Harvard

Samozřejmě nemusím zmiňovat, že jsme byly jediné evropanky na palubě. Autobus plný asiatů. Dostaly jsme nejhorší možná sedadla (a to nepřeháním, pokaždé, když zapl mikrofon, náš reprák začal chrčet, nešlo nám skoro větrání a o napůl funkční zásuvce ani nemluvě). Celý výlet se šíleně táhl a jely jsme snad okolo každého státu kolečko, než jsme dojely na místo...
Při cestě se změnil celý itinerář a tak jsme jako první jeli do Newportu do The Breakers mansion. Je to taková prohlídka, jak dřív žili bohatí lidé. Myslím, že jsme si to udělaly zábavnější, než to bylo, protože to nebylo zábavné vůbec haha. Ale pofotily jsme, prošly jsme se a záviděly ty obří walk-in šatny haha. Poté se jelo směr Harvard.
Harvard je super, už teď cítím, že bych tam zapadla haha, ale vážně. Díky tomu jejich načasování jsme nic nestíhali a na Harvard bylo tedy jen něco málo přes půl hodiny. Rychle jsme si to s Terezínou prošly, udělaly fotky, koupily mikiny, snědly zmrzlinu a už se spěchalo zpátky do autobusu. Pak se stavělo jen někde, co jsme neznaly, na fotku a jelo se na humr večeři, kterou jsme si nezaplatily, protože já jsem vegetarian a Terezína by mě samotnou nenechala (nebo by spíš beze mě nešla, ale to nesmím říkat nahlas).
Autobus dorazil do dalšího chinatownu, tentokrát v Bostonu a dostali jsme rozchod. Kdo měl večeři, šel na ní, kdo ne, šel dělat kdo ví co. My jsme samozřejmě jely na low cost trip a tak jsme nezamířily nikam jinam, než do Primarku. Málem jsme kvůli tomu shoppingu přišly pozdě. Po cestě jsme se stavily v Subway pro bagetu, kde pán skoro zavíral a počítal tam korunky a že u nás hned bude, ale rozmyslely jsme si to a on jakože nee ať nechodíme a teď je mi to tak hrozně líto, že jsme odešly a nekoupily si tu bagetu. Ten pán vypadal, že ho opravdu mrzí, že odcházíme. To mě udělalo zas smutnou :(
Poté už se jelo do motelu (který byl asi nejlepší z celého výletu), který byl pár mil od hranic s dalším státem. Jelo se tam snad 45 minut. Převzaly jsme klíč od pokoje, hodily tam věci, šly do mekáče na půlnoční svačinku a šlo se spát.

Pohled na Boston

V neděli nás čekala vstávačka v 6:15. Obě jsme už byly vyřízené. Šly jsme na snídani, pak jsme relaxovaly do osmi na posteli a šlo se. Jelo se do Bostonu. Zaplatily jsme si Harbor cruise, kterou jsme zhodnotily jako nejlepší věc ze všech placených výletů tam. Poté byl rozchod a my se vydaly chodit po Bostonu, trochu nakoupily, najedly se a šly do autobusu. Pak už se jelo na Yale. To jsme se trochu prospaly a po napu nám bylo lépe. Naše zásuvka na nabíječky přestala fungovat úplně a tak jsme se přesunuly na jediná volná místa v autobuse - vedle nefunkčního záchodu. Kde ale byla spousta místa a tak jsme se trochu uvolnily. Což na konci výletu je dobrá informace :D Na Yale jsme dojeli pozdě a tak jsme měli hrozně rychlou tour. Obě naštvané. Já proto,že to bylo zbytečně utracených 11 dolarů a Terýsek proto, že jsme nedostaly čas na návštěvu suvenýrů,

Yale

A pak se jelo zpátky do city. Konečně. Obě jsme byly zničené. V city jsme skočily na metro, pak na vlak, já ještě pěšky domů a padla jsem do postele.
Tour teda nic moc, kvantita nad kvalitou, ale za 108 dolarů jsme nemohly čekat zázraky. Nicméně asiaté jsou velice tichý spolucestovalé, třeba to někomu pomůže haha. Autobus byl tichý a nejvíc hluku dělal náš reprák, protože průvodce Lulu měl moc rád zapnutý mikrofon..
Teď už se jdu balit na dovolenou, koukat na Orange is the new black a těšit se na dovolenou! Všem krásné prázdniny !

NYC a Six Flags

Wow, tak koukám že jsem nepsala skoro dva týdny. Dneska se mi moc nechce, ale na víkend jedu pryč a pak by ten článek byl ještě delší..
Minulý týden utekl tak nějak na pohodu. Nebudu to rozepisovat, pracuji od rána do večera, pak dám večeři, dva tři díly Switched at Birth a jdu spát a tak dokola...
Přišla sobota, ráno jsem babysittila a pak jsem jela do NYC. Byl to solo trip, nikdo neměl čas a já vlastně taky ne. Měla jsem na třetí hodinu kadeřníka. No ten byl super! Gay jak brno :D Skvěle jsme si pokecali, poradil mi nějaké LGBT místa, kam prý musím jít a třeba se potkáme haha, no prostě super hodina! Poté jsem se spokojeně vypravila zpátky na vlak (šla jsem pěšky z 42. na 17. do kadeřnictví a zpátky). Po té cestě zpátky jsem se stavila na Union Square na nákupy, ale nesehnala jsem, co jsem chtěla a tak jsem potkala pár dalších center, kam jsem skočila a nakoupila skoro vše, co potřebuji.
Po cestě jsem potkala autonehodu. Nikoho jsem neviděla, jen kaluž krve. Všude policie, vyšetřovatelé v kravatách, televize, čínani. No po chvíli jsem to vzdala a šla dál. Sedla jsem si v Bryant parku, kde dělali něco s plátnem. Ale byla jsem tak utahaná, že jsem se vydala na Grand Central a jela domů. Potřebovala jsem skočit do cvs, tak jsem nakonec šla z nádraží pěšky. Hned jsem toho litovala haha. Přišla jsem domů, padla mrtvá na gauč a nachystala se na neděli.

V neděli jsem vstávala v 6 a jelo se do Six Flags. Ráno jsem samozřejmě umírala. V city si dala kafe a šla jsem dál na autobusové nádraží. Potkala jsem se tam se stejně unavenou Mínou a šly jsme si stoupnout do fronty. Cesta tam docela utekla. Prokecaly jsme to a pak už nás čekala hodina front. Doslova. Jedna fronta na security, druhá fronta na vstup a třetí fronta na flash pass. Bylo to nekonečné, opravdu..
Pak už jsme si to jen užívaly. Alespoň já. Jely jsme snad všechno co mělo vysoké hodnocení strachu nebo co to je a fungovalo. Některé atrakce kvůli silnému větru nefungovaly. Byla to sranda. Mohla bych tam jezdit každý týden haha. No a už jsme byly fakt unavené a šly jsme domů, když tu jsme potkaly super atrakci, která se teda platila. Vlezete do něčeho, co vypadá ja ksvářečská zástěra, lana vás vyvezou nahoru do mraků, lidé dole zakřiří 3,2,1 let! A v ten moment jsem zatahala za provázek a spustila nás :D Škoda že nemáme video, bylo to super, vždy jsem chtěla lítat haha. Nejhorší byl ten okamžik volného pádu, než nás zachytila ta lana. Lítaly jsme nad hlavama lidí v parku a bylo to super! Málem nám kvůli tomu ujel autobus, ale na tom nezáleží, chci znova a znova a znova!
Přijela jsem do city, vlak mi jel za víc než hodinu.. Tak jsem skočila do mekáče na hranolky. Kolem půl jedné jsem dorazila domů a padla mrtvá na postel.
Tento týden utekl také rychle. Jsou tu prarodiče, tak makám víc, než kdyby tu nebyli. Byla jsem s malou na takovém menším tří mílovém hiku, a tahat sebou přes šutry a velké kmeny kočár, byla fakt velká chyba.. Mladej má kemp a je z něj tak unavený, že je zbytek dne protivný jak nevím co. Musím něco vymyslet, nebo jestli takhle bude probíhat každý den, tak nevím..
Včera jsem také šla na další seberande do kina, na horor, v čr se to jmenuje V zajetí démonů 2 a všem doporučuji. Hlavně s popcornem větším než vaše hlava!

Česko-slovenský víkend a vysoké pracovní nasazení

Zbytek mého týdne uplynul opět rychle. Dělala jsem od nevidím do nevidím, byla v bazénu, nutila dítě uklízet, vařila v polních podmínkách, když uklízečky zrovna rozebíraly celý sporák a nemohly ho dát dokupy a další zábavné věci, které k mému au pair životu patří. Utratila další týdenní výplatu a kousek za letenku do San Diega a začala se pořádně těšit na vše co přijde. Během týdne jsem stále neměla ani krok k tomu, dostat zaplaceno za lístky a tak jsem se s nimi pomalu rozloučila..

Snad mě žádná z nich nezabije za publikaci :D

Mým světlem byla sobota, kdy jsme měly s holkami velké plány. Už v týdnu jsem ohlásila, že ráno nehlídám a souhlasila s večerním bejbáčem. Plán byl jasný. Sejít se ve městě, nějak se vyzvednout po city a jet na Brooklyne bridge. Nakonec mi Adélka oznámila, že přijede taky a bude ve městě už v 5. Tak jsem napsala HM, aby mě ráno hodila na vlak. Tak mě hodila. A já byla v city 8. Pozdravily jsme se s Adélou a šly na Penn Station vyzvednout Mínu, která by se určitě ztratila. Po delší době jsme ji tam našly a stavily se v Dunkinovi na donut a kafe. Pak už jsme šly zase zpátky na Grand Central, kde už na nás čekala Verča ze Slovenska. O chvíli později přijela Terezka a hned po ní Nikol, která nás zasypala českými sladkostmi. Tak jsme si udělaly piknik a vydaly se na metro na Brooklyne Bridge. 

Jak to tak v NYC bývá, o víkendu nikdy nic nejezdí, jak má. Tak jsme si užily jízdu metrem naplno. Poté jsme se vydaly na toaletu do CVS a už si to kráčely na most. Je to hezké a výhled to samé. Samozřejmě jako každá turistická atrakce šíleně přelidněné. Ti cyklisté to tam dělají ještě horší.. Když jsme se zastavily na lavičce a aby se Nikol najedla svého domácího salátu alá au pair šetří, slyšely jsme dokonce i češtinu ! A nemyslím teď tu naši, ale i někoho, kdo procházel. Pak už jsme se vydaly dojít na konec mostu a tam jsme si zase sedly.

V té době jsem také dostala konečně své peníze zpátky. Halelujah. A šly se najíst. Já samozřejmě musela být drama queen a nechtěla jsem jíst Mexiko, tak jsme se speciálně pro mě ještě stavily pro bagetu do Subway :D  A už jsme si to šinuly do Central parku.

Tam jsme na chvíli lehly/seděly a poté už byl čas pro nás všechny pomalu jít domů. Verča se odpojila ještě před Central Parkem, protože měla rande. Po cestě jsme procházely kolem Melmena (ZOO Central Park, kterou všichni známe z Madagaskaru), opět kolem hotelu Plaza, který nám všem navodí pokaždé Sám Doma a šly jsme dál. Já a Terezka jsme se na 51. odpojily od holek, které jely domů a tak šly dál. My se podívaly na Rockefellerovo centrum, které T. chtěla vidět a pak už jsme šly do mekáče do bankomatu, sedět před knihovnu a domů.

Den byl super, ale byla jsem šíleně utahaná. HM mě vyzvedla na nádraží a hned poté odjely někam a já jsem měla babysitting. 

V neděli pršelo a tak jsem se koukala celý den na seriál, jedla jak po roce v komatu a jediné na co jsem se zmohla, byla sprcha a umíchat si salát. Teď už je zas večer a já se snažím být ready pro další pracovní týden. Poslední školní týden! Hurá!