Stereotyp workoholika

Zdravím. Tak jsem tu po dvou týdnech. Nějak není o čem psát. Minulý týden jsem vlastně jen pracovala :D Hodně.. Byly jsme s děckama v ZOO, což byl fakt porod, ale snad si to děti užily. Dny teda letí šíleně. Den co den máme nějaký playdate, nebo jdeme na nákup, někam se podívat. Byly jsme na narozeninové oslavě, kde jsem objevila kouzlo zmrzliny mezi dvěma cookies! A protože furt jen pracuji, od rána do večera, tak si musím dělat radost internetovým nakupováním :D
Samozřejmě když po tolika hodinách co jsem přes týden dělala přišel víkend, prospala jsem celou sobotu. V neděli už jsem se cítila blbě, tak jsem si vzala auto a jela se podívat po okolí. Skončila jsem v obchoďáku :D Trochu nakupovala, dala si kafe, zmrzku a jela domů. A najednou byl konec víkendu a mě čekal další, ještě delší, pracovní týden.
Ten utekl ani nevím jak. Upřímně to letí šíleně za což jsem opravdu ráda, protože se mi krátí odpočítávání do mého víkendového výletu do San Diega ♥
Vždy se ani nenaději a je tu víkend, který bohužel také rychle utíká. Tento týden bylo docela hezké počasí, tak jsme byli dost venku nebo měli play date.
Dnes už je zas sobota a já nedělám nic. Trochu si uklidím, budu se válet a mrknu, kam bych se zítra vypravila, když nebude pršet. Opravdu se mi nechce do city, ale asi mi nic jiného nezbyde. Chybí mi teplo a hiking! Naštěstí mé nudné chvíle se chýlí ke konci :D Počasí se začíná trvale zlepšovat (ok až na posledních pár dní), má dovolená je za rohem a pak už nebudu muset "šetřit".
Mimo jiné jsem se rozhodla žít zdravěji a aktivněji. Tak jím víc ovoce a nosím gym oblečení, abych se cítila aktivněji. Po víkendu si stoupnu na váhu a dám vědět, jestli tato dieta funguje :D
Doufám, že máte mnohem zábavnější dny, než mám v poslední době já!

Vzhůru opět do Koliby!

Tak mi úplně vypadlo, že jsem se překulila přes devátý den v měsíci a začala jsem svůj 14. měsíc v USA.. Asi už jsem natolik zvyklá, že se to nevyplatí počítat. A taky jsem zestárla o rok, happy b-day to me :D 

Minulý víkend jsem pracovala a tak jsem proválela volno co to šlo. Nic jsem nedělala a venku stejně byla stále zima. Alespoň mi kynul účet!

Ani jsem nepostřehla, že pracuji a už tu byl opět víkend! Ale popořádku. Přes týden jsem tak nějak normálně pracovala. V úterý jsem měla až od 11:30 a tak jsem šla na breakfast cluster meeting u naší koo doma. Dobře jsem se najedla, trochu popovídala s au pairkami, zjistila, že jsem snad jediná au pair, co nepije a šla domů pracovat.

V pátek starší neměl školu, kvůli třídním schůzkám a tak jsme vyrazili do Akvária a protože New York je nudný, jeli jsme až do Connecticutu :D  No dobře, jen proto, že to bylo blíž! Nebrala jsem kočár, čehož jsem následně litovala, když udržet tu malou byl pěkný oříšek. Asi stokrát brečela a další výlevy, když jsem jí musela zastavit či pomoct jít správným směrem.

Děti si to užily, ale pro mě to byly neskutečné nervy a tak jsem se těšila, že jedeme domů. Doma jsem jí dala spát, s Parkerem jsme uklidili playroom, dali si pizzu a šla jsem si sednout ven na sluníčko, protože se udělalo krásně a on si hrál golf. Pak se malá vzbudila a jeli jsme na fotbal neboli soccer či jak tomu říkají. Pak jsem ho nechala koukat na pohádky, aby neudělal zas bordel v playroom, udělala večeři, dala tu malou protivu spát a přijel HD. Tím pádem malej přestal poslouchat. Když je opravdu unavený, tak to dělá.. Po sto pokusech HD přesvědčit ho, aby se šel vykoupat, jsem domyla nádobí, chytla jsem ho a do vany odnesla. Na to se začal vztekat, že z vany nechce, tak jsem ho opět přenesla za hlasitého nesouhlasu do jeho postele, oblékla, přečetla knížky a šla pro HD, že teď mu může jít dát dobrou noc :D Já fakt nechápu, co to je za módu prosit děti aby něco udělaly. Ne ani tak prosit, jako doslova doprošovat a když nechcou, tak prostě nechcou a oni je nechají.. 

No ale skončila jsem, přijela HM, hodily jsme rychlou řeč o něčem nedůležitém a šla jsem se zavřít s nádherným pocitem - začíná má první off sobota, babysitter je zpátky v plné parádě :D 

Takže je samozřejmě, že jsem celou sobotu proležela na gauči, koukala asi na 15 dílů The 100, jedla a dala si nap. 

S neděli skončila má lenost. Vstala jsem, dala kafe, snídani a zavolala taxi. Stavila jsem se pro kafe a jela do city, kde jsem měla sraz s Ivou. Jely jsme totiž se podívat na Hillary Clinton. Tak se sejdeme na Grand Central, jdeme dolů na metro a zjistíme, že nejede. Tak jak zkušené newyorčanky bereme alternativu a přestupujeme a přestupujeme. Asi dvakrát, pak shuttle a pak na metro a jsme na místě. Vylezeme z metra a nemůžeme se zorientovat. Bůh žehnej GPS. Hledáme to jak pitomé, až se nám to podařilo. Už nám byla spousta věcí divná, ale pořád jsme tak nějak nevěděly, co je špatně. Vlezly jsme na adresu, co nám Hillary poslala na email a tam všude asiati a tak. Iva jde na záchod, já si beru čínský leták do ruky, vezmu si vodu a zaměřím se na nápis na zdi, který hlásal setkání asijských američanů a pacific islanders (nevím jak to přeložit). Tak si navzájem sdělíme naše obavy a koukám se do emailu, kde se píše, že to je setkání povídání si O Hillary.. Ne S Hillary. Slečna Iva to asi nečetla pořádně a já pro změnu vůbec :D Tak nenápadně zdrháme a snažíme se, aby nás nikdo nezastavil a smířené a hladové se odebíráme na hodinovou cestu do Koliby, dát si do nosu. Ještě se setkáváme s Luckou, která je ze Slovenska, nesmí lepek a nepije pivo. 

Dáme si polívčičku, koprovku, dezert, pivo, kofolu. Dohromady platíme víc než půlku naší výplaty a kutálíme se spokojeně ven. Myslím, že Hillary už nás netrápila. Ačkoliv jsem se docela těšila. Holky se mnou skočily ještě do CVS, koupit si vitamíny a zase zpátky na metro.

Za ten den jsme projezdily kolem 20 babek, najedly se za dalších asi 30 (já 50), naběhaly se mezi přestupy a já jsem byla tak KO, že jsem jela rovnou domů. Iva je zkušená pařmenka a tak šla ještě na drink s její kamarádkou. 

Tak píšu HM, jestli mě může hodit domů a ona že se můžu projít, že je hezky. Haha tak jí říkám díky, vezmu taxíka. Samozřejmě, že pro mě nakonec přijela. Ještě aby ne, já je vozím pořád a ani se mě neptají... 

Teď odpočívám, koukám na Originals a těším se do postele. Ještě nahraju pro mámu fotky na rajče. Taky jsem doplatila cruise konečně. Už jen koupit letenky a jde se. Teda ,zatím jen letenku z Miami, nemám tušení, co teda budeme dělat před cruise. Na letenky naštěstí na účtu mám, ale čekám, jestli neklesnou. A až to zaplatím, tak to nejdražší už bude za mnou a bude čas si konečně užívat :D Hlavně když se oteplilo! Už plánuji výlet do Bostonu a doufám, že se podívám i do Virginie, tam je to totiž príma a všechno je hrozně super!

Jak se nemám vůbec špatně

Som pekla

Tak mi nedělní článek nevyšel, neboť jsem hrála celý den online hry až do půlnoci. Ono stejně není o čem psát, teď se toho moc neděje. Je zima a tak není na výletování nálada.
Minulý týden se nic moc nedělo. Pracovala jsem, spala jsem, nic jsem nedělala, měla bejbáč v pátek a pracovala v sobotu. Celý týden a hlavně víkend neskutečně mrzlo, takže jsem si hezky přispala až do oběda v neděli. V sobotu jsem nemohla, neboť jsem hlídala ráno a za zbytek dne jsem se dokopala jen do auta, když jsme jeli na večeři.. Mexickou :D San Diego mě doprovází všude..
A přišel týden aktuální, kdy jsem si užila poslední úterní volno, rozloučili jsme se s Nelli, bývalou au pair a já jedu na vlastní triko. S babysitter v úterý a čtvrtek, kvůli hodinám. Nepokryju vše, co potřebují. A ve středu mě čekal první den úplně o samotě. Bylo to v pohodě, kdyby Parker nedostal stomach flu a nebyl doma, protože zvracel. Chytl to od sestry, s kterou jsme si užili pátek a vlastně celý víkend..
Ve čtvrtek, tedy dnes, jsem začínala až od půl 12, protože ráno tu byla Ruth, babysitterka. Hodila jsem P do školy, malá šla spát, já si dělala oběd a asi po hodině co spala, přišly uklizečky a nenapadlo je nic lepšího, než začít rovnou nahoře, takže samozřejmě dítě vzhůru...

Snapchat rozhodl, komu budu fandit letos :D

Odpoledne jsme měli play date s Martinem, který si myslí, že je Parkerův nejlepší kamarád. Ale P mu jasně oznámil dneska, že to jsem já a tak z toho Martin nebyl moc nadšený, spíše velice rozhořčený :D Děti, co dodat, jsou skvělý :D Večer dojela HM, poslala mi výplatu a proplatila účtenky, již po osmé jsme přeorganizovali mrazák, neboť Ruth neustále dává dětem moje vegetariánské výrobky a Parker ví, že to je "Kristyna's special chicken" a pak to nechce jíst, protože to je prej moje :D Je skvělej. Má své dny či okamžiky, ale čekala jsem, že to bude mnohem horší a delší, než mě začne poslouchat.
No a čeká mě pracovní sobota, snad už poslední, babysitter si vyžádla 3 týdny volna v sobotu, tak jsem kývla, že budu pracovat.. Když jsem dělala 30 hodin ani ne, bylo to mnohem jednodušší :D
Taky se blíží moje narozeniny, ale protože nemám kamarády, tak je nebudu slavit :D Vlastně, loni jsem je taky neslavila, jen s HM a dětmi. Takže, jelikož jsem nezapila ty minulé a nezapiji ani tyto, je mi stále 21, hurá :D
Jinak se během příštího týdne chystám doplatit cruise, ať můžu začít kupovat letenky a vymýšlet, co vlastně před cruise budu dělat :D Už se na ty Bahamy těším. Terezka je na cruise teď a tiše jí závidím :D Si to dám k narozeninám :D
Doufám, že se máte také skvěle. Kdyby mi nechyběli kluci (dvojčata, ne kluci jako kluci :D ) a počasí, tak se mám super :) Rachel mi pořád posílá fotky těch mých plyšáčků ♥ mění se doslova před očima. V mém případě před kamerou..