sobota 13. prosince 2014

Puzzle, nic a zoufalství

Zdravím. Původně jsem nic psát nechtěla, protože se nic neděje. Ale jelikož mám denní návštěvnost, tak ať sem nechodíte zbytečně, postěžuji si :D

Koupila jsem si puzzle, abych si ten čekací čas nějak zkrátila. Ale už to skoro mám, no asi budu muset pro další, tímto tempem..

Už jsem i uvažovala nad tím, že půjdu do jiné agentury. Takový ten moment, kdy jsem měsíc a dva dny v matchingu a od posledního článku se nikdo neozval.. Nemyslím si, že by bylo něco špatně se mnou, já jsem skvělá a jak jsem si ověřila při návštěvě dětí - i nadmíru trpělivá. Štve mě, když čtu jiné blogy a tam se něco děje. I kdyby se mi měla ozvat rodina hrůzy, furt lepší než nikdo.. Ale zase jsem si to rozmyslela. Při představě toho papírování, výrazů mých referentů že jim někdo bude zase volat... Doktora, který se se mnou při každé návštěvě loučí, jako kdyby mě už dva roky neměl vidět.. Mám super doktora, mám ho ráda. I zubařku u které jsem teď poměrně často, abych se na to USA nachystala..

Na jednu stranu nikam nespěchám, na tu druhou - nemám práci, nemám do čeho píchnout. Je to nuda. Každý se furt ptá a už je mi to i líto, mám pocit, že je vždy zklamu, když jim odpovídám "nic nového". Bez práce taky nemůžu být věky, když netuším, kdy odjedu. Ale zas nechci vzít kde co. Za dob mého studia, kdy se můj život skládal z rituálu škola-spánek-noční-škola-spánek-noční, jsem si užila už dost toho, dělat debila. Dostala jsem nabídku, že bych mohla dělat něco, co mě baví. Ale je to v Praze a asi nechci denně trávit 2 a půl hodiny cestováním a 160 projetými korunami denně.. Je to škoda, ale třeba po návratu se mi ta možnost opět naskytne..

Dokonce jsem psala i kamarádovi, který žije v Texasu, zda nechtějí au-pair. Tento amík je můj chlap. Sice au pair nechtějí, ale stojí si za názorem, že kdo nemá čas na své děti, neměl by si je pořizovat... A to mě přivedlo i na myšlenku, že Cali není všechno. Sice pořád sním o teple, ale proč by to nemohl být Texas? Mám tam spoustu přátel, kteří tu byli se svou babtistickou skupinou (či jak se ti babtisté skloňují). A mám je ráda, občas si napíšeme, ale už to není tak intenzivní, jako v dobách kdy tu trávili čas.

Rozhodla jsem se teda setrvat do nového roku a jestli se to nezlepší, tak budu muset hodit talk s tátou a zkusím jinou agenturu. Bohužel se musím držet toho, kolik mě to bude stát. Mně to neplatí rodiče, mě nesponzorují jako jiné, takže si nemůžu říct: áá poběžím do CC, kde mě to bude stát o dalších 10 tisíc víc, než jinde.. I když je pravda, že to je největší agentura, já ty peníze prostě nemám a furt se mi bude lépe vracet 20 tisíc, než 30. Ale třeba do té doby vyhraji nějaké milióny a vykašlu se na celou au pair kariéru :D

Tak na mě trochu myslete, ať se ozve někdo. I kdyby to měla být ta rodina hrůzy.. Užijte si svátky, pokud to slavíte, my jen kvůli dětem, takže to bude takové naoko. Už jsem vyrostla ze světýlek, stromečku a cukroví, co stejně nejím :D